Před 35 lety byl svět krůček od jaderné zkázy, odvrátil ji jediný muž

Když se sovětský operační důstojník Stanislav Petrov chystal před pětatřiceti lety do práce, nejspíš jen sotva tušil, že zanedlouho zachrání svět před jaderným konfliktem. Šestadvacátého září 1983 krátce po půlnoci se totiž na radarové základně nedaleko Moskvy spustil systém včasného varování a vyslal falešnou zprávu o jaderném útoku. Petrov vyhodnotil správně, že se nejedná o útok Spojených států, a nedal podnět k odvetnému úderu.

Stanislav Petrov sloužil v roce 1983, kdy zuřila studená válka, u počítače přijímajícího hlášení od sovětských družic sledujících raketové základny USA. Krátce po půlnoci zpozoroval na obrazovce hlášení o jaderném útoku na Sovětský svaz. 

Po prvním čtverci, který signalizoval místo odpalu, se objevily další čtyři.  Petrov ale správně rozpoznal, že se nejedná o pět amerických balistických střel nesoucích jaderné bomby, ale  o poruchu sovětského systému včasného varování.

Stanislav Petrov
Zdroj: ČT24

Uvědomil si totiž, že není pravděpodobné, aby Spojené státy zaútočily na SSSR pouhými pěti střelami, a zároveň si byl vědom předchozích problémů se sovětským systémem včasného varování. Později se ukázalo, že funkce družic byla mimo jiné nepříznivě ovlivněna nezvykle silným slunečním zářením.

V rozhovoru pro BBC v roce 2013 Petrov, který vloni zemřel, uvedl, že si ale v tu chvíli nebyl zcela jistý, zda tomu tak opravdu bylo. V případě, že by se zmýlil, území Sovětského svazu by do několika minut zasáhl první jaderný výbuch. Pokud by však Petrov nahlásil, že se o útok jedná, s velkou pravděpodobností by Sovětský svaz zaútočil na USA, což by přirozeně vedlo k odvetnému úderu Američanů.

Američané by v Rusku vyhladili 100 milionů lidí. I my bychom vygumovali nejméně polovinu amerického obyvatelstva. S jediným rozdílem: Kdo by byl zaútočil jako první, žil by o 20 minut déle.
Stanislav Petrov

I když si Petrov nejprve za svůj správný úsudek vysloužil pochvalu, později se stal pro sovětský režim nepohodlným, a to kvůli tomu, že odhalil chybu systému, na němž pracovali vlivní vědci. Jako nespolehlivého ho převeleli na nižší pozici a zanedlouho odešel předčasně do výslužby.

Incident se odehrál v době zvláště vyhrocených vztahů mezi USA a SSSR

Událost se přitom odehrála v období, které se mnohdy označuje jako takzvaná druhá studená válka. Zatímco v 60. a 70. letech se vzájemné vztahy mezi oběma znepřátelenými bloky začaly oteplovat – tyto roky se nesly ve znamení takzvané politiky détente, která je spjaná zejména s érou republikána Richarda Nixona a jeho ministra zahraničí Henryho Kissingera – počátkem 80. let byly opět na bodě mrazu.  

  • Francouzský výraz „détente“ v překladu znamená uvolnění napětí. V mezinárodní politice bývá spojován se 70. lety minulého století, kdy došlo k diplomatickému oteplení vztahů mezi USA, Sovětským svazem a Čínou. Důležitou úlohu v této politice sehrál tehdejší poradce pro otázky národní bezpečnosti a později americký ministr zahraničí Henry Kissinger. Série vzájemných schůzek vedla mimo jiné k podepsání bilaterálních dohod, které stanovovaly maximální limity na počet jaderných zbraní.

Ránu do zlepšujících se vzájemných vztahů zasadil v roce 1979 sovětský vpád do Afghánistánu, kde následně Sověti vedli deset let vyčerpávající a neúspěšnou válku.

V lednu 1981 navíc drtivě porazil úřadujícího prezidenta Jimmyho Cartera republikánský kandidát Ronald Reagan. Ten vyhlásil komunismu nesmlouvavý boj, zvýšil výdaje na obranu a v roce 1983 představil program Strategická obranná iniciativa, který se proslavil pod názvem Hvězdné války.

Už tak vyhroceným vztahům navíc nijak nepomohlo, když na začátku září 1983 Sovětský svaz sestřelil jihokorejský letoun KAL 007. 

Doktrína vzájemně zaručeného zničení

Během studené války převládala už od 60. let, kdy začaly být jaderné síly obou velmocí téměř vyrovnané, doktrína vzájemně zaručeného zničení. 

Například v roce 1969 Sovětský svaz disponoval 1200 mezikontinentálními balistickými střelami, 250 balistickými střelami odpalovanými z ponorky a 150 bombardéry s dlouhým doletem.

Spojené státy zase vlastnily 1054 mezikontinentálních balistických střel, 656 balistických střel odpalovaných z ponorek a 540 bombardérů. Strategická parita pak existovala i v následujících letech.

Z tohoto důvodu by i u menšího jaderného incidentu velmi pravděpodobně hrozilo, že vyústí v ničivou apokalypsu.  

Situací, kdy se svět ocitl na pokraji jaderné války, bylo více

Porucha sovětského systému včasného varování před pětatřiceti lety přitom nebyla jedinou situací, kdy se svět ocitl na prahu jaderné zkázy. Incidentů, z nichž některé připomínají scénář slavného Kubricova filmu Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu, napočítal časopis National Interest hned několik.

V první řadě se jedná o kubánskou raketovou krizi z roku 1962, která vypukla následkem rozmístění sovětských raket středního doletu na Kubě. 

V dalších případech šlo o nedorozumění, za kterými – podobně jako před pětatřiceti lety – stála technika. 

Pouhý krůček ke třetí světové válce byl svět 20. února 1971. Kvůli poruše systému se po půl desáté ráno rozeznělo v amerických rozhlasových i televizních stanicích nouzové vysílání. Američané tak byli celých čtyřicet minut vystaveni strachu, že se k nim řítí nepřátelské střely, a čekali na mimořádné vysílání z Bílého domu. Naštěstí se jednalo o chybu, a nikoli o začátek jaderného konfliktu. 

O osm let později si zase americká armáda myslela, že její  vlastní simulace byla reálná, a skoro začala třetí světovou válku.

V roce 2013 zveřejnil Guardian dokument informující o incidentu, jenž se odehrál v roce 1961. Spojené státy se tehdy málem zničily dvěma vlastními vodíkovými bombami, které převážel letoun B-52.  Bomby byly neúmyslně vyhozeny nad Severní Karolínu, a u jedné z nich dokonce začal detonační proces.  

Podle BBC bomba byla téměř 260krát silnější než „Tlusťoch“ a „Chlapeček“ , které Američané shodili na japonská města Hirošimu a Nagasaki. Katastrofě tehdy údajně zabránil jediný spínač.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil čtyři izraelská rukojmí, Jeruzalém dvě stě palestinských vězňů

Palestinské teroristické hnutí Hamás propustilo čtyři izraelské vojačky, které drželo jako rukojmí od předloňského října. Hamás uvedl, že příští týden propustí i jednu vězněnou civilistku, izraelský premiér Benjamin Netanjahu jinak odmítá umožnit návrat vysídlených Palestinců na sever Pásma Gazy. V rámci dohody o příměří Izrael v sobotu propustil dvě stě palestinských vězňů.
10:22Aktualizovánopřed 12 mminutami

Britská restaurace „vychovává“ zákazníky, za pizzu s ananasem chce tři tisíce korun

Sto liber, tedy v přepočtu téměř tři tisíce korun, si za pizzu Havaj začala účtovat pizzerie v britském Norwichi. Chce tak zákazníky „vychovávat“, neboť podle majitelů podniku ananas na pizzu nepatří. Krok restaurace přispěl k novému kolu vášnivých sporů o tento recept, nad kterým v Itálii, kde pizza vznikla, nepřestávají mnozí nevěřícně kroutit hlavou. Šéfkuchař Zdeněk Pohlreich v Horizontu ČT24 řekl, že zahraniční pokrm dělaný jinde by podle něj i jeho italského kamaráda „měl být co nejautentičtější“.
před 3 hhodinami

Senát USA schválil Hegsetha ministrem obrany, rozhodl hlas viceprezidenta

Americký Senát těsně schválil jmenování Petea Hegsetha ministrem obrany Spojených států. Hlasování bylo nerozhodné, o jeho jmenování rozhodl svým hlasem viceprezident JD Vance. Jmenování kontroverzního kandidáta je velkým vítězstvím pro Donalda Trumpa, konstatovala agentura Reuters či stanice CNN.
06:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Bouře Éowyn má jednu oběť, statisíce irských a britských odběratelů jsou bez proudu

Spojené království a Irsko se potýkají s následky bouře Éowyn, která v pátek zasáhla Britské ostrovy. Podle serveru stanice BBC zůstávalo v sobotu ráno v Irsku bez elektřiny přibližně 528 tisíc nemovitostí, v Severním Irsku pak asi 189 tisíc a další desetitisíce v ostatních britských regionech. Jeden člověk v důsledku bouře zemřel.
před 4 hhodinami

Bělorusové potřebují svobodné informace, říká exministr v exilu

Diktátor Alexandr Lukašenko vede Bělorusko od roku 1994 a v letošních „volbách“ se o nejvyšší post hodlá znovu ucházet. Opozice, která funguje v polském exilu, tvrdí, že po brutálním potlačení demonstrací po posledních „volbách“ před pěti lety se teď žádné protesty nechystají. Bývalý ministr kultury a diplomat Pavel Latuško nabádá Bělorusy, aby na volebních lístcích využili možnost zaškrtnout „ne“ a alespoň touto formou vyslali vzkaz, že ani po pěti letech svůj pohled na totalitu nezměnili.
před 8 hhodinami

Slovenský vládní Hlas vyloučil dva poslance, koalice asi přišla o většinu

Slovenská vládní strana Hlas v pátek oznámila, že ze svých řad vyloučila dva poslance parlamentu. Zdůvodnila to jejich personálními požadavky ohledně obsazení různých funkcí. Tříčlenná vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) tak zřejmě přišla o většinu ve sněmovně. Po dřívějším odchodu trojice poslanců z klubu Slovenské národné strany (SNS) měly vládní strany ve 150členné sněmovně (NR SR) už jen 76 poslanců.
před 14 hhodinami

USA zmrazily nové financování téměř veškeré zahraniční pomoci

Americké ministerstvo zahraničí zmrazilo nové financování téměř veškeré pomoci, kterou Spojené státy poskytují dalším zemím světa. Informovala o tom agentura AP s odkazem na kabelogram, který rozeslal nový ministr zahraničí Marco Rubio ambasádám po celém světě. Výjimkou má být pouze humanitární potravinová pomoc a vojenská podpora pro Izrael a Egypt, které mají pokračovat.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Izraelská armáda zůstane v Libanonu navzdory dohodě

Izraelská armáda nedokončí stahování z jižního Libanonu v šedesátidenní lhůtě dané dohodou o příměří, uvedl podle agentury Reuters úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Izraelské jednotky se podle dohody, jež na konci listopadu ukončila boje mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh, měly stáhnout do neděle. Podle Netanjahuova úřadu je důvodem rozhodnutí to, že Libanon dostatečně nenaplňuje své závazky, které z dohody vyplývají.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...