Novým generálním tajemníkem OSN se s největší pravděpodobností stane bývalý portugalský premiér António Guterres. Do funkce nastoupí 1. ledna příštího roku. Politik, který posledních deset let působil ve funkci vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, nebyl ale tím nejžhavějším kandidátem. Ve finálním hlasování si přesto získal zástupce všech pěti stálých členů Rady bezpečnosti s právem veta.
Do čela OSN chtěli ideálně kandidáta z východní Evropy nebo ženu. Nakonec se ale po dlouhém vyjednávání patnáct zemí tvořících aktuálně Radu bezpečnosti OSN (pět stálých a deset nestálých členů) shodlo na Portugalci Guterresovi v šestém kole hlasování.
Podporu i těch nejkritičtějších si získal údajně svou jasnou představou o budoucnosti organizace. Svou podporu mu explicitně vyjádřil i stávající generální tajemník Pan Ki-mun. „Znám pana Guterrrese velmi dobře a považuji ho za skvělou volbu,“ dodal jihokorejský diplomat.
Pozitivně o něm promluvil i prezident Evropského parlamentu Martin Schulz, který ocenil jeho dlouhodobé zkušenosti s řešením velmi složitých úkolů a taktéž jeho schopnost dávat dohromady lidi s opačnými názory. „Jsme velmi rádi, že nakonec si důvěru Rady bezpečnosti získal evropský kandidát,“ podotknul Schulz.
Než se bude moci Guterres vrhnout naplno do práce – bude ještě muset jeho nominaci schválit Valné shromáždění. Tento souhlas je ale podle diplomatů jen formalitou. Guterres by tedy mohl OSN šéfovat od 1. ledna 2017. Pak by se mohl pustit do hlavních úkolů, které si předsevzal.
Jeho prioritou je vyřešení krize v Sýrii. Z té otevřeně viní i dva z členů Rady OSN - Rusko, ale i laxní Spojené státy. Za další klíčovou oblast považuje boj s terorismem. „Budeme hledat řešení pro efektivnější boj s terorismem, ale i způsoby, jak se vyhnout některým mechanismům, kterých terorismus v dnešní společnosti využívá,“ zdůraznil Guterres.
Lajčák si postěžoval na nejednotnost EU při volbě
Na nejvyšší post v OSN neúspěšně kandidoval slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Šéfa slovenské diplomacie nepodpořily ani všechny země visegrádské skupiny - jmenovitě to bylo Maďarsko. „Od USA a Británie pak dostal červenou kartu“, napsal zpravodajský server Pravda.sk.
„Vícero vrcholných představitelů Evropské unie překročilo svoje kompetence, když neskrývaně projevovali podporu kandidátce, která vstoupila (do klání) v poslední fázi, navzdory tomu, že v té chvíli bylo v soutěži pět kandidátů z členských zemí EU,“ řekl Lajčák v narážce na dodatečnou kandidaturu bulharské eurokomisařky Kristaliny Georgievové.
Lajčák také kritizoval nejednotnost východoevropské regionální skupiny. „Nebyli jsme dostatečně jednotní a solidární. Do velké míry převážily individuální zájmy nad zájmy regionální skupiny, (a) i když jsme si na začátku slibovali, že budeme podporovat ty, kteří mají největší šance, nikdy k tomu vlastně nedošlo,“ konstatoval s tím, že někteří kandidáti vedli proti ostatním i negativní kampaň.
