Kyjev/Praha – Proruští rebelové na východě Ukrajiny tvrdí, že zajali mnoho zahraničních žoldnéřů. Jsou mezi nimi údajně i čeští občané. Oznámil to jeden z předáků proruských povstalců Miroslav Ruděnko agentuře Interfax-Ukrajina. Tvrzení dosud nebylo možné ověřit z jiných zdrojů.
„Mezi zajatci byli muži afrického vzezření, mnoho bylo občanů Česka a Polska, byli také zajati velitelé žoldnéřů, kterými se ukázali být polští občané,“ uvedl Ruděnko. Dodal zároveň, že osud zajatých cizinců mu není znám, protože o výměně zajatců už dlouho neslyšel.
„Slyším něco takového poprvé, a tedy takovou mediální informaci nemohu potvrdit ani komentovat,“ sdělila mluvčí české diplomacie Johana Grohová. „Nemáme žádné takové informace. K vyjádřením pana Ruděnka se nebudeme vyjadřovat,“ přidala se mluvčí českého velvyslanectví v Kyjevě Zdeňka Caisová.
O údajně zajatých Češích nic neví ani tuzemské ministerstvo obrany nebo kontrarozvědka. „Nicméně do hlavy nikomu nevidíte. Pokud by se někdo k tomu rozhodl, nemluvil o tom a nebyl z ničeho podezřelý, nelze jeho výjezd do zahraničí, aniž by k tomu existovaly zákonné důvody, nijak zastavit,“ poznamenal mluvčí Bezpečnostní informační služby Jan Šubrt. Mluvčí resortu obrany Jan Pejšek potvrdil, že pozorovatelské mise na Ukrajině se momentálně neúčastní žádný český voják.
Doněcký gubernátor Serhij Taruta v pátek informoval, že rebelové drží v zajetí více než dvě stovky lidí, včetně občanů řady cizích zemí. O propuštění těchto rukojmích se podle něj jedná. Tvrzení rebelů, že Kyjev najímá k potlačení povstání na východě zahraniční žoldnéře, ukrajinské úřady opakovaně popřely.
„Přítomnost českých žoldáků na Ukrajině by mě nijak nepřekvapila, ale žádné informace o ní nemám. Určitě je mnoho lidí, kteří dřív působili ve speciálních silách, poté odešli do zálohy nebo k bezpečnostním agenturám. Ti se pak mohli na Ukrajinu vydat jako dobrovolníci, to je samozřejmě na rozhodnutí každého individuálně. V Sýrii je 12 000 bojovníků ze zahraničí, takže jistě mohou být i na Ukrajině,“ myslí si bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR Andor Šándor.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) podle ukrajinských médií aktuálně pohřešuje dva své týmy. Jedna skupina, ve které je čtveřice pozorovatelů ze Švýcarska, Estonska, Turecka a Dánska, zmizela v Doněcké oblasti 26. května, druhý tým působící v Luhanské oblasti je nezvěstný od 29. května.
Sedmičlennou skupinu pozorovatelů zadržovali několik dní proruští ozbrojenci taky na přelomu dubna a května. Jejím členem byl i podplukovník české armády Josef Přerovský. Po svém návratu do vlasti Přerovský ujistil, že jemu ani kolegům z Německa, Polska a Dánska únosci fyzicky neubližovali ani je netrápili hlady.
Porošenko složil přísahu
Na východě Ukrajiny se i dnes bojovalo. Separatisté napadli jednu z vládních pozic a údajně v noci odrazili nálet na Luhansk. Neznámí pachatelé pak v Doněcku zastřelili jednoho z blízkých spolupracovníků povstaleckého vůdce Denise Pušilina. Za atentátem lze podle ukrajinské agentury Unian tušit nejspíše rozbroje a vyřizování účtů mezi soupeřícími skupinami rebelů. Pravým cílem atentátníků byl zřejmě sám Pušilin, ten však vyvázl. Podle agentury ITAR-TASS je přesvědčen, že si útok „se vší pravděpodobností“ objednal Kyjev.
V Kyjevě mezitím nově zvolený ukrajinský prezident Petro Porošenko složil slib věrnosti národu a oficiálně se ujal funkce hlavy státu. Po inauguraci představil základní body mírového plánu – povstalce vyzval ke složení zbraní a nabídl jim amnestii (čtěte víc). Pro ruské ozbrojence, kteří jsou ochotni se stáhnout zpět domů, slíbil zabezpečit kontrolované koridory. Moskva označila Porošenkovy plány za nadějné, povstalci je odmítli (celá zpráva).
U příležitosti Porošenkovy inaugurace slíbil americký viceprezident Joe Biden Ukrajině další finanční pomoc ve výši 48 milionů USD (966 milionů korun). Finanční injekci dostanou od Spojených států také Moldavsko a Gruzie. Obě země by měly na konci června podepsat asociační dohodu s Evropskou unií. Tu měla původně přijmout i Ukrajina. Bývalý prezident Viktor Janukovyč to však odmítl, což vyústilo v nynější krizi a prudké zhoršení vztahů mezi Západem a Ruskem. Novopečený ukrajinský prezident dnes přislíbil, že dohodu podepíše.
