Moskva - Moskva dnes varovala, že použití amerického systému protiraketové obrany v ČR a Polsku může vyprovokovat ruskou odvetu. Na tiskové konferenci to prohlásil náčelník generálního štábu Jurij Balujevskij. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Kisljak dal zároveň najevo, že Rusko není spokojeno s podobou dialogu, který na téma rozmístění prvků protiraketové obrany vede se Spojenými státy.
Balujevskij uvedl, že případný start antirakety z plánované polské základny mohou ruské systémy vyhodnotit jako odpálení balistické střely a tím vyprovokovat ruský odvetný úder balistickou střelou.
Mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová v této souvislosti poznamenala, že Rusko vydává svůj politický postoj k protiraketové obraně za vojenský argument. „Jazyk ruských generálů je nepřijatelný, v demokratickém světě dokonce nepředstavitelný. Nechceme na něj odpovídat silnými slovy, vždy jsme usilovali o dialog,“ řekla ČTK.
Generál ale také sdělil, že Rusko nebude nějak masivně zvyšovat svůj vojenský potenciál poté, co se tento týden přestalo řídit podmínkami Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE). Tento krok Ruska někteří pozorovatelé vykládají jako součást odpovědi Moskvy na americké plány vytvořit v ČR a Polsku protiraketový systém. Podle Kisljaka CFE jako taková zastarala a je v rozporu s celkovou logikou vztahů Ruska a Západu.
„Jsme rozčarováni,“ povzdechl si Kisljak. Ruská strana tvrdí, že neexistují hrozby, kvůli nimž Američané plánují postavit radar v České republice a sila s deseti antiraketami v Polsku. „A pravděpodobnost toho, že se objeví zítra, je velmi nízká,“ dodal náměstek ministra zahraničí.
Moskva odmítá tvrzení USA, že radar v ČR je obranou před raketovým útokem například z Íránu. Podle názoru Ruska je radar především hrozbou pro strategickou bezpečnost evropského kontinentu a může sledovat vzdušný prostor nad Ruskou federací. Moskva si vyhradila právo „adekvátně reagovat“.
Balujevskij dnes zdůraznil, že podle názoru Ruska nemá Írán v současnosti raketu s doletem okolo dvou tisíc kilometrů.
Podle Kisljaka se Moskva nyní snaží vytvořit skupinu zemí, do níž by kromě Ruska a USA patřily i další státy, které by společně diskutovaly o možných hrozbách a způsobech, jak jim čelit. Američané však podle něj nechtějí v této otázce spolupracovat.
„Každá strana má právo přijímat vlastní řešení a dělat vlastní závěry. Ale taková logika trochu připomíná to, co jsme zažívali před několika desetiletími,“ dodal diplomat s narážkou na dobu studené války.
