Naděje na restrukturalizaci zadluženého čínského developera Evergrande se rozplývají. Realitní společnost má závazky ve výši 300 miliard dolarů, burza v Hongkongu zastavila obchodování s jejími akciemi. Spoluzakladatel a předseda představenstva společnosti je navíc pod policejním dohledem. Rostou tak obavy o kondici celé čínské ekonomiky, v níž má realitní odvětví až čtvrtinový podíl.
Potíže realitních gigantů v Číně se přelévají do obav o tamní ekonomiku. Peking povzbuzuje k nákupům
Evergrande je nejzadluženější developerskou společností světa, v dluzích se ale netopí sama. Další čínský gigant, Country Garden, vykázal půlroční ztrátu ve výši 6,75 miliardy dolarů. Za byty od něj zaplatil a stále na ně marně čeká milion klientů. Důvěra v realitní trh se otřásá a zájem zákazníků padá stejně jako akcie developerů.
Peking se snaží, aby se informace o problémech developerů do médií nedostávaly, a povzbuzuje zájemce k dalším nákupům.
„Realitní krize není bez rizik pro celé čínské hospodářství. Abychom to zasadili do kontextu – dluh Evergrande je asi 300 miliard dolarů, což je více než HDP celé České republiky,“ upozorňuje sinolog z projektu Sinopsis David Gardáš. „Realitní odvětví představuje zhruba čtvrtinu čínského hospodářství. A současně zhruba sedmdesát procent bohatství Číňanů je uloženo právě v nemovitostech. Takže jakékoliv problémy se musí zákonitě projevit i v celkovém hospodářství,“ dodává.
Svět se obávat nemusí, tvrdí ekonomové
Ekonomové tvrdí, že i kdyby největší developeři padli, otřes by se nepřenesl za hranice Číny. „Současné problémy jsou spojené hlavně s nedůvěrou v trh v Číně a investory. A to jsou hlavně domácí instituce, nejde o zahraniční investory. Nehrozí proto, že by došlo k nekontrolovatelnému šíření,“ ujišťuje profesor ekonomie na Singapurské státní univerzitě Kwan Ok Lee.
Přesto ale jde o ohrožení druhé největší ekonomiky světa. Nejcitelněji by tak otřes mohly pocítit podniky a státy, které svůj byznys mají na Čínu navázaný.
Pro Peking samotný pak půjde o mimořádně významný problém. Řada zákazníků totiž byty využívá jako investice a u mnohých suplují roli například důchodových fondů.
„Velmi často nemovitosti sloužily jako investiční, až spekulativní nástroj. Lidé kupovali třetí, čtvrté, někdy i desáté byty, protože to byl nejdostupnější investiční nástroj. A to vedlo k tomu, že v Číně vznikla dnes notoricky známá města duchů. Bavíme se o desítkách milionů bytových jednotek… A není, kdo by v nich bydlel, protože dochází k ohromnému převisu nabídky nad poptávkou,“ říká k současné krizi sinolog.
Připomíná, že potíže v realitním sektoru mají už i politický přesah: „Započalo to už loni, kdy se mnozí investoři a obyčejní Číňané začali domáhat toho, aby dostali své (zaplacené) domy. Přestali splácet hypotéky.“ Už tento krok znamenal jisté omezení důvěry v čínské vedení. To přitom dosud svůj politický kapitál stavělo právě na ekonomickém růstu.