Lampedusa – Italští potápěči dnes vyprostili dalších 43 těl afrických uprchlíků z vraku lodi, která se potopila minulý týden u ostrova Lampedusa. Dvě lodi mezitím zachránily v italských vodách více než čtyři stovky dalších přistěhovalců, kteří se ve velkých vlnách snažili dostat k jižním břehům Evropy. Ministři EU se dnes shodli na tom, že je třeba posílit kontrolu Středozemního moře.
Od katastrofy už bylo vytaženo 274 mrtvých těl. „První tým potápěčů se právě vrátil se čtyřmi těly vyproštěnými z vraku. Uvnitř lodi uvolnili další zaklíněná těla, která ale ještě musejí být vytažena na povrch,“ řekl mluvčí pobřežní stráže na ostrově Lampedusa Leonardo Ricci. „Je to složitá operace kvůli všem těm provazům a lanům plovoucím ve vodě. Potápěči uvážou uzel kolem kterékoli části těla, například paže nebo nohy, a pak oběť vytáhnou z vraku,“ upřesnil.
Na potopené lodi se přepravovalo 545 Eritrejců a Somálců, z nich pouze 155 se podařilo zachránit. Odhaduje se tak, že celkový počet mrtvých dosáhne 300 až 360. Další mrtvá těla očekávají záchranáři v nákladním prostoru lodi, která je v téměř 50metrové hloubce. Nasazeno je zhruba 40 potápěčů. Mezi dosavadními oběťmi je i 81 žen a osm dětí.
Italské úřady, které krátce po nehodě zadržely 35letého tuniského kapitána ztroskotané lodi, dnes oznámily, že muž byl oficiálně zatčen a že proti němu chystají obvinění mimo jiné z mnohonásobného zabití a z nelegálního převozu přistěhovalců. Tunisan byl již jednou vyhoštěn z Itálie letos v dubnu.
Dnes bylo zachráněno přes 400 uprchlíků
V noci na dnešek se jižně od Sicílie pokoušely dostat do Itálie další stovky běženců převážně ze Sýrie, kterou zmítá občanská válka. Loď Begonia G. plující pod panamskou vlajkou zachránila z plavidla v potížích 263 lidí, převážně Syřanů a Palestinců, asi sto kilometrů jižně od Sicílie. Dánská loď zase zachránila 141 lidí, včetně 39 žen a 28 dětí, kteří údajně pocházejí rovněž ze Sýrie.
EU chce posílit kontrolu Středozemního moře
Evropská unie by měla posílit námořní operaci agentury Frontex a lépe sledovat Středozemní moře od Španělska po Kypr, shodly se po tragédii u Lampedusy členské země EU. Konkrétní plány ale bude muset vedení Frontexu teprve vypracovat, vysvětlila po jednání ministrů vnitra členských zemí v Lucemburku eurokomisařka Cecilia Malmströmová. Není tak zatím vůbec jasné, kdy by případné posílení kontroly moře u jižních břehů EU mohlo ulevit pobřežním členským zemím od přílivu uprchlíků převážně ze Severní Afriky.
Od počátku roku do konce září se podle údajů úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dostalo do Itálie z Afriky okolo 30 tisíc lidí. Nejvíce z nich, přibližně po 7 500, bylo z válkou sužované Sýrie a z Eritreje. Ze Somálska připlulo okolo tří tisíc uprchlíků.
Agentura EU pro správu vnějších hranic Frontex odpovídá za koordinaci práce pohraničníků v jednotlivých zemích s vnější hranicí. Od roku 2007 má na starosti také námořní hlídkování ve Středozemním moři.
„Musíme více pootevřít legální kanály pro migraci, ale také potírat sítě, které na těchto lidech v potížích velice dobře vydělávají,“ poznamenala Malmströmová. V těchto diskusích podle ní může pomoci i evropská diplomatická služba. Tragédie na moři jako ta u Lampedusy jsou podle Malmströmové možné především kvůli trvající existenci diktátorských režimů i chudoby v afrických zemích a na Blízkém Východě.
Malmströmová jede na Lampedusu ve středu. Společně s šéfem Evropské komise José Barrosem tam nejen uctí památku obětí, ale budou také jednat s italskými politiky, včetně premiéra Enrika Letty. Letta v pohnuté řeči obětem tragédie z minulého týdne navýsost formálně poskytl italské občanství; v médiích a internetových fórech se vzápětí objevily uštěpačné poznámky, zda by nebylo příhodnější občanství věnovat přeživším.
Evropská komise si léta marně přeje, aby v přistěhovalecké politice ustoupil národní egoismus a nahradil ho skutečně společný evropský přístup. Chce rovněž otevřít nové cesty pro legální přistěhovalce do zemí EU. „Imigrační politika je rozdrobená a v rukou ji mají ty členské země, které ji posuzují z pohledu svých domácích starostí. Přistěhovalectví se vnímá jako hrozba, jako problém. Měli bychom přitom vidět, co vše prospěšné může přinést,“ řekl mluvčí švédské eurokomisařky pro vnitřní záležitosti Malmströmové.
Členské státy v době, kdy u mnohých z nich sílí extremistické a nacionalistické strany, ale nehodlají komisi vyslyšet a přijmout na svém území více imigrantů.
