Argentinská televize A24 zveřejnila poslední zprávu, která přišla z hledané ponorky San Juan 15. listopadu. Vyplývá z ní, že se do ponorky dostala voda. Ta způsobila zkrat, požár a poškození baterií. Od té doby po ponorce se 44 lidmi na palubě pátrají neúspěšné záchranné týmy více než desítky zemí. Podle expertů je nepravděpodobné, že by posádka havárii přežila.
Poslední zprávu poslala ponorka 15. listopadu v 8:52, když se nacházela asi 450 kilometrů od jihovýchodního pobřeží Argentiny. „Mořská voda se dostala do systému ventilace k bateriím č. 3, způsobila zkrat a požár těchto baterií, které jsou vyřazeny z provozu. Momentálně jsme ponořeni s odděleným okruhem. Žádné zprávy o personálu, budu vás informovat,“ hlásil radiovou komunikací velitel ponorky na základnu.
Od té doby o ní nejsou žádné informace. Týmy z více než desítky zemí, včetně USA a Ruska, vybavené nejmodernější technikou dosud po ponorce marně pátrají.
Imploze na palubě
Mluvčí námořnictva Enrique Balbi novinářům řekl, že požár mohl spotřebovat větší množství vzduchu a že zřejmě na ponorce došlo k implozi. Tedy opaku exploze, což znamená, že se objekt kvůli nedostatečnému vyrovnání tlaků zhroutí sám do sebe.
Podle expertů je šance na přežití posádky, v níž je i jedna žena, téměř nulová. Za normálních okolností taková ponorka vyplouvá jednou denně na hladinu, aby doplnila vzduch a nabila baterie. Pokud ale byla nucena zůstat pod hladinou, vydržela by posádka se vzduchem podle odhadu expertů maximálně tak deset dní.
Podle Balbiho posádka vyřadila jeden okruh a pokračovala v plavbě. Jelikož ale hlásila technické potíže, dostala ze základny pokyn ukončit kontrolu ilegálního lovu a vrátit se nejkratší cestou do přístavu Mar del Plata. Tam už ale nedorazila.
Ponorka San Juan pochází z roku 1983
Šestašedesát metrů dlouhá a sedm metrů široká ponorka San Juan, vyrobená v roce 1983 v Německu, je z třídy TR-1700 dieselelektrických útočných ponorek. Je poháněna čtyřmi dieselovými motory, čtyřmi generátory a jedním elektromotorem.
Jde sice o útočnou ponorku vojenského námořnictva, která má i tubusy pro torpéda, bitevní akce se ale nikdy neúčastnila. Mluvčí armády v pondělí uvedl, že ponorka neměla na palubě torpéda.
Do služby argentinské armády byla zapojena v roce 1985, tedy tři roky po válce s Británií o Falklandy. V letech 2007 až 2014 prošla ponorka renovací.
- 20. dubna 1963 – Při havárii americké jaderné ponorky Thresher u pobřeží Nové Anglie zemřelo 129 lidí. Neštěstí bylo asi způsobeno tím, že se nepodařilo naplnit balastní nádrže stlačeným vzduchem, což mělo ponorku vynést na hladinu. Ponorku s délkou 84 metrů pak rozdrtil tlak vody a plavidlo kleslo 2560 metrů pod hladinu severního Atlantiku.
- 12. srpna 2000 – O život přišlo všech 118 členů posádky při havárii ruské jaderné ponorky Kursk v Barentsově moři. O osudu ponorky K-141, jež se zabořila do mořského dna 108 metrů pod hladinou, informovala oficiálně Moskva až se zpožděním. To jen přiživilo teorie, že na palubě stroje se mohly nacházet přísně tajné zbraně. Tragédii způsobila exploze cvičného torpéda.
- 22. května 1968 – Americká jaderná ponorka Scorpion se potopila 740 kilometrů jižně od Azorských ostrovů. Zahynulo 99 lidí.
- 8. března 1968 – Při havárii sovětské ponorky K-129 s jadernými zbraněmi severozápadně od Havajských ostrovů zemřelo 98 lidí. Sovětskému námořnictvu se vrak nepodařilo nalézt. Ponorku se pokusili neúspěšně vyzvednout Američané a až později vyšlo najevo, že dokonce pohřbili šest členů posádky nalezených na palubě vraku.
- 25. dubna 2003 – Sedmdesát osob zahynulo při neštěstí čínské ponorky, která se účastnila vojenského cvičení a nacházela se v čínských teritoriálních vodách. Ponorce se porouchal motor.
- 12. dubna 1970 – Sovětská jaderná ponorka K-8 se potopila v Biskajském zálivu, asi 490 kilometrů severozápadně od Španělska. Zahynulo 52 námořníků, několika lidem se podařilo přežít, sovětské úřady ale nikdy nevydaly oficiální statistiku tragédie.
- 7. dubna 1989 – Sovětská jaderná ponorka Komsomolec se potopila v mezinárodních vodách v Norském moři asi 180 kilometrů jihozápadně od Medvědího ostrova. Při neštěstí, jehož příčinou byl požár, zahynulo 42 z 69 členů posádky.
