Poslední zhasíná, rozhodla francouzská vláda

Paříž – Francie vytáhla do boje proti plýtvání elektřinou a proti světelnému znečištění. Od poloviny roku budou muset všechny nebytové objekty na noc zhasínat. Nařízení se netýká pouličního veřejného osvětlení a místní úřady budou moci udělovat výjimky – třeba o Vánocích.

Francouzské ministerstvo ekologie, udržitelného rozvoje a energetiky připravilo nové opatření loni v listopadu. Obchody, úřady a další nebytové budovy podle něj budou muset od 1. července zhasínat vnitřní světla nejpozději hodinu po odchodu posledního pracovníka. Veškerá venkovní osvětlení úřadů a obchodů včetně výloh se budou muset vypnout nejpozději hodinu po půlnoci.

Díky opatření se podle vlády ročně uspoří tolik elektřiny, kolik jí za stejné období spotřebuje 750 000 domácností. Z Francie se tak stane také průkopnická země v prevenci proti světelnému znečištění, které narušuje ekosystémy a spánek obyvatel, vysvětlila ministryně životního prostředí Delphine Bathová.

Světelné znečištění označuje nežádoucí jevy provázející umělé venkovní osvětlení: oslnění, pronikání světla do příbytků, osvětlení míst, která osvětlena být nemusí či dokonce nemají, a zvýšení jasu noční oblohy („světelný smog“). Často je použito osvětlení nevhodné, zbytečně silné, zastaralé nebo málo účinné. Světelné znečištění vedle plýtvání energií představuje riziko zdravotní, ekologické i bezpečnostní. Nadměrné množství nočního světla snižuje kvalitu spánku, což může být z dlouhodobého hlediska u lidí příčinou některých chorob. Narušené střídání 24hodinového denního cyklu škodí i mnoha rostlinám nebo živočichům, kteří se přizpůsobili životu ve tmě a jsou na ní zcela závislí při své obživě, migraci nebo rozmnožování. Stín vržený v místech, kam nadměrné osvětlení naopak nedosáhne, může být vhodným prostředím pro kriminalitu. Prosvětlená noční obloha také omezuje některá astronomická pozorování.

Vláda vyhodnotí účinnost a dopady nového opatření napřesrok v lednu. Na tuto bilanci se prý zvlášť připravují podnikatelé z oblasti energetiky, kteří s krokem nesouhlasí. Tvrdí, že úspory budou mnohem menší, než vláda očekává. Úspor elektřiny lze podle nich dosáhnout především tím, že se vymění zastaralá a energeticky náročná svítidla za nová. To by ale podle serveru stálo odhadem 800 milionů eur, pro vládu je tedy jednodušší nechat světla zhasnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...