Washington – Vyrovnaný souboj, útočný prezident Barack Obama, republikán Mitt Romney v defenzivě a vítězství Obamy v očích voličů. To jsou první komentáře k poslednímu televiznímu duelu mezi oběma kandidáty na amerického prezidenta v Boca Raton. Diskuse byla ale poměrně pomalá a musela soutěžit v televizním programu s basketbalem a americkým fotbalem a byla zaměřena na zahraniční politiku, která není pro voliče tak důležitá jako ekonomika. Do voleb zbývají dva týdny, i malé zvýšení preferencí v mimořádně těsném souboji může být klíčové.
List New York Times míní, že pondělní debata přinesla „zvláštní obrácení rolí, kdy se Romney zdál být v defenzivě“. „Vyslovoval jména cizinců a zahraničních zemí správně, ale také opatrně, jako by se bál, že by špatná výslovnost mohla oslabit jeho věrohodnost. Obvykle zní profesorsky a rozvláčně Obama. Tentokrát ve srovnání s Romneym zněl často stručně a nabroušeně,“ uvedl list s tím, že v kontrastu s Romneyho podporou internacionalismu a osvobození žen v zahraničí dělal Obama skoro dojem ostrého republikána.
Washington Post si všiml, že se „Romney chtěl v debatě představit jako kompetentní a přijatelná alternativa Obamovi v roli nejvyššího velitele“. „Ale vypadalo to, že Romney v mnoha směrech Obamovi ustoupil, přiblížil se v mnoha otázkách prezidentovi a prezentoval je umírněnějším způsobem. (…) Namísto toho, aby předložil odlišný pohled na úlohu USA ve světě, Romney se většinou snažil odlišit od prezidenta tím, že debatu o zahraniční politice obracel k domácím záležitostem,“ dodal list.
Wall Street Journal se domnívá, že Romney zmírnil některé tvrdé postoje, které v zahraniční politice zastával během kampaně. Podle amerikanisty Miloše Caldy skončilo klání mezi oběma kandidáty nerozhodně. V něčem Romney trochu přestřelil, když například tvrdil, že režim Mahmúda Ahmadínežáda provádí v Íránu genocidu, v debatě o hospodářské politice působil naopak podle něj přesvědčivě.
Portál Politico napsal, že „prezident Obama byl v útoku a Mitt Romney se přiblížil ke středu“. Ale mnoho republikánů a někteří neutrální komentátoři si myslí, že Romney si v obtížné debatě udržel své pozice. Jeho spolupracovníci věří, že složil zkoušku přijatelnosti a Obama ho nediskvalifikoval. Republikáni si prý také oddechli, že Romney neudělal žádný přehmat.
Debata přinesla ostré výměny mezi kandidáty, ale nesla se v seriózním duchu a postrádala napětí prvních dvou debat, napsal list USA Today. „Prezident Obama tentokrát chtěl souboj a Mitt Romney byl odhodlán mu ho nedat. Jestliže prezident chtěl debatou trochu zatřást, Romney ji chtěl udržet v klidu. Útočný Romney z prvních dvou debat byl pryč,“ poznamenal deník.
„Kdybych byl poslední čtyři roky na pustém ostrově a posadili mě k debatě, tak bych si myslel, že Mitt Romney je prezidentem chránícím svůj náskok a že Barack Obama je vyzývatelem snažícím se poněkud zoufale náskok stáhnout,“ řekl komentátor prorepublikánské televize Fox News Chris Wallace.
Debata podle bleskových průzkumů přinesla vítězství Obamovi. V anketě CBS News označilo Obamu za vítěze 53 procent nerozhodnutých voličů, zatímco Romney byl úspěšnější podle 23 procent, v průzkumu stanice CNN byl poměr 48:40 procentům. Průzkum institutu Public Policy Polling mezi voliči v 11 klíčových „nerozhodných“ státech také určil za vítěze Obamu v poměru 53 ku 42 procentům. Online průzkum Google Consumer ukázal, že Obama vyhrál podle 45 procent dotázaných, zatímco Romney podle 35 procent.
Francouzští státní představitelé jsou pro Obamu
Francouzští státní představitelé se netají tím, že by si přáli za prezidenta USA opět Baracka Obamu. Otevřeně to vyjádřil ministr pro evropské záležitosti Bernard Cazeneuve a nedávno tak učinil i prezident François Hollande. „Co mě se týče, přeji si to naprosto. Překvapilo by mě, kdyby si vláda myslela něco jiného,“ odpověděl ve zpravodajské stanici francouzského parlamentu LCP člen levicového kabinetu Cazeneuve na otázku, zda si přeje znovuzvolení Obamy. „A podle vás koho asi?“ odpověděl socialistický prezident Hollande koncem září v New Yorku jistému novináři na stejnou otázku.
Francie i za pravicových vlád často dávala přednost demokratickým šéfům Bílého domu, kteří jsou otevřenější k dialogu s partnery, před republikánskými, kteří zpravidla podporují hlavně úzké velmocenské zájmy USA. Dokumentují to například chladné vztahy bývalého gaullistického prezidenta Jacquesa Chiraca a republikána George Bushe mladšího, zatímco vztahy Chiraka s demokratem Billem Clintonem byly velmi dobré.
