Poslední komentář Džamála Chášakdžího: Arabský svět nejvíce potřebuje svobodu slova

Americký list The Washington Post vydal poslední článek, který saúdskoarabský novinář Džamál Chášakdží napsal před svým zmizením na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu. Editorka Karen Attiahová v krátké předmluvě k článku napsala, že s vydáním textu čekala, dokud se Chášakdží nevrátí, teď však „musí akceptovat“ realitu. „Tento článek perfektně zachycuje jeho závazek a vášeň pro svobodu v arabském světě. Svobodu, která ho zřejmě stála život,“ píše Attiahová.

Nedávno jsem se na internetu díval na letošní žebříček politických práv a občanských svobod v jednotlivých státech, který vydává organizace Freedom House. Došlo mi přitom něco hrozného. Jen jeden stát v arabském světě byl vyhodnocen jako „svobodný“; bylo to Tunisko. Jordánsko, Maroko a Kuvajt se umístily na druhém místě a byly označeny za „částečně svobodné“ státy. Ostatní arabské země organizace vyhodnotila jako „nesvobodné“.

Arabové žijící v těchto zemích jsou kvůli tomu buď neinformováni, nebo dezinformováni. Neumějí se dostatečně zabývat záležitostmi, které mají vliv na region a jejich každodenní životy, a ještě mnohem méně o nich veřejně diskutovat. Veřejnou psychiku ovládá státní rétorika, a zatímco mnozí jí nevěří, velká část populace se stává obětí tohoto falešného vyprávění. Je smutné, že se tato situace pravděpodobně nezmění.

Na jaře 2011 byl arabský svět plný nadějí. Novináři, akademici a široká veřejnost byli plni očekávání, že společnost v jejich zemích čeká světlá a svobodná budoucnost. Očekávali, že budou osvobozeni od hegemonie svých vlád, neustálých zásahů a cenzury informací. Tato očekávání byla rychle zničena; společnosti se buď vrátily do starých kolejí, nebo čelily ještě tvrdším podmínkám než dříve.

Můj dobrý kamarád, saúdskoarabský novinář Sálih Šihí napsal jeden z nejznámějších sloupků, který byl kdy publikován v arabském tisku. Bohužel si teď odpykává nespravedlivý pětiletý trest vězení za komentáře údajně namířené proti saúdskoarabskému establishmentu. Když egyptská vláda zkonfiskovala celé vydání novin Al-Masrí al-Júm , ani to mezi kolegy nevyvolalo reakci. Podobné události už nemají za následek hlasitou kritiku ze strany mezinárodního společenství. Místo toho mohou tyto činy vyvolat rychlé odsouzení, po němž následuje mlčení.

Arabské vlády dostaly volnou ruku a mohou nadále čím dál rychleji umlčovat média. Byl čas, kdy novináři věřili, že internet osvobodí informace od cenzury a kontroly spojované s tištěnými novinami. Nicméně tyto vlády, jejichž samotná existence je závislá na kontrole informací, internet agresivně zablokovaly. Zároveň zatkly místní zpravodaje a přitlačily na inzerenty, aby poškodily příjmy určitých médií.

Existuje několik oáz, které nadále ztělesňují ducha arabského jara. Katarská vláda nadále podporuje mezinárodní zpravodajství, což je v kontrastu s jejími arabskými sousedy, kteří stále cenzurují informace, aby podpořili „starý arabský řád“. Dokonce i v Tunisku a Kuvajtu, kde je tisk (podle Freedom House) „částečně svobodný“, se média soustřeďují spíše na domácí záležitosti než na problémy, kterým čelí širší arabský svět, a váhají, zda poskytnout prostor novinářům ze Saúdské Arábie, Egypta a Jemenu. Dokonce i Libanon, který je, pokud jde o svobodu tisku, korunním klenotem arabského světa, se stal obětí polarizace a
vlivu proíránského Hizballáhu.

Arabský svět čelí vlastní verzi železné opony. Neuvalili ji na něj ale externí aktéři, nýbrž domácí síly soupeřící o moc. Rádio Svobodná Evropa, které se v průběhu let stalo významnou institucí, během studené války sehrálo důležitou roli v živení a udržování naděje svobody. V roce 1967 se The New York Times a The Washington Post staly vlastníky listu International Herald Tribune, který se stal platformou pro hlasy po celém světě.

The Washington Post, pro který píšu, mnoho mých článků přeložil a vydal v arabštině. Za to jsem vděčný. Arabové potřebují číst ve vlastním jazyce, aby porozuměli a byli schopni diskutovat o různých aspektech a komplikacích demokracie ve Spojených státech a na Západě. Kdyby si Egypťan přečetl článek odhalující skutečnou cenu stavebního projektu ve Washingtonu, tak by byl schopen lépe chápat dopady podobných projektů ve své vlastní komunitě.

Arabský svět potřebuje moderní verzi starých nadnárodních médií, aby byli občané lépe informováni o světových událostech. Hlavně musíme poskytnout platformu arabským hlasům. Trpíme chudobou, špatnou správou a špatným vzděláním. Díky vytvoření nezávislého mezinárodního fóra, izolovaného od vlivu nacionalistických vlád šířících nenávist prostřednictvím propagandy, by obyčejní lidé v arabském světě mohli čelit strukturálním problémům v jejich společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 3 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 9 hhodinami
Načítání...