Porota rozhodla o vině Rosenbergových během jednoho měsíce

Washington - Špionážní případ manželů Julia a Ethel Rosenbergových byl jednou z velkých afér prvních let studené války. Americká soudní porota rozhodla o vině manželů Rosenbergových. Rozsudek vyvolal vlnu protestů, protože nebylo jisté, zda špionáž ve prospěch Sovětského svazu nebyla Roesenbergovým dodatečně přisouzena, manželé se k ní totiž nikdy nepřiznali. Později zveřejněná fakta ale tyto pochybnosti vyvrátila. V atmosféře zjitřené válkou v Koreji se stali Rosenbergovi 5. dubna 1951 prvními a jedinými Američany odsouzenými k trestu smrti za špionáž. Exemplární trest, vykonaný 19. června 1953, byl varováním pro všechny Američany uvažující o spolupráci se sovětskými tajnými službami.

Případ amerických manželů odsouzených k smrti za předání tajných údajů o vývoji atomové bomby do rukou Sovětů se stal jedním z nejkontroverznějších procesů poválečného období. Odehrál se v době studené války, která v té době na Korejském poloostrově přerostla ve válku „horkou“. Po vynesení rozsudku vypukly po celém světě protiamerické nálady a na domácí, americké, půdě se do popředí naopak dostali lidé typu senátora Josepha McCarthyho.

Na Rosenbergovy se přišlo při vyšetřování špiona Fuchse

Když v srpnu 1949 Sovětský svaz oznámil úspěšnou zkoušku atomové bomby, zažily Spojené státy šok. FBI poté zjistila únik tajných materiálů o výrobě jaderné zbraně ze sídla amerického výzkumu Los Alamos v Novém Mexiku. V červenci 1950, necelý rok po zahájení vyšetřování, odhalily americké výzvědné služby manžele Rosenbergovy.

Zkoumáním životů všech nejpodezřelejších se nejprve podařilo odhalit fyzika německého původu, dr. Klause Fuchse, který před Hitlerem uprchl do Velké Británie, kde se účastnil britského atomového průzkumu. Jak později tvrdil, dospěl k názoru, že Sovětský svaz jako spojenec proti Hitlerovi má morální právo o těchto výzkumech vědět.

Částečné otevření archivů CIA v polovině roku 1995 ukázalo, že již na jaře 1948 se Američanům podařilo rozluštit šifrované telegramy sovětského konzulátu v New Yorku, které za války přes krycí špionážní firmu putovaly do Moskvy. Z rozluštěných depeší vyplynulo, že Rusové měli agenty mezi lidmi pracujícími na americko-britském projektu Manhattan v Los Alamos. Podle nich patřila k nejaktivnějším vyzvědačům skupina vedená Juliem Rosenbergem, která (včetně jeho ženy Ethel) za to získávala finanční odměnu. Toto ale nebylo během procesu zveřejněno zejména proto, aby se Moskva nedozvěděla, že se podařilo rozbít její kód. 

Julius a Ethel Rosenbergovi, kteří byli popraveni za špionáž pro SSSR.
Zdroj: ČT24/Gettyimages

Tajné materiály o jaderné zbrani (nejdůležitějším byl rozněcovací mechanismus bomby) předal Rosenbergovým David Greenglass, jenž sloužil ve středisku v Los Alamos. Greenglasse pro spolupráci se sovětskou špionáží získala jeho sestra Ethel. Od Rosenbergových převzal data špión Harry Gold, který je doručil sovětskému vicekonzulovi Anatoliji Jakovlevovi.

Dalším důkazem, který ale také nebyl v době procesu veřejnosti znám, je výpověď Jeroma Tartakowa, bývalého komunisty, jenž začal sloužit FBI a který byl nasazen do Rosenbergovy cely. Podle něj byl Rosenberg šéfem jedné skupiny, druhou vedli Joel Barr a Alfred Sarant, kteří ale stačili včas uprchnout (oba poté v 50. letech působili v Československu a později zemřeli v Moskvě). 

Julius zatčen 17. července 1950, brzy poté je uvězněna i jeho žena

Během procesu, který začal 6. března 1951, Rosenbergovi vše popírali. Proces skončil 9. dubna vynesením rozsudku smrti nad Rosenbergovými, soudce Irving Kaufmann tehdy řekl: "Považuji váš zločin za horší vraždy. Tím, že jste předali Rusům atomovou bombu o celé roky dříve, než ji mohli podle našich vědců sami vyrobit, zavinili jste podle mého názoru komunistickou agresi do Koreji. … Svou zradou jste fakticky narušili chod dějin na úkor naší země." Hlavní svědek obžaloby Greenglass, který se až v roce 2001 přiznal, že tehdy proti své sestře křivě svědčil (chtěl si vysloužit mírnější trest a uchránit před stíháním svoji manželku Ruth), byl odsouzen k patnáctiletému vězení, Gold a Sobell dostali trest 30 let.

Soudce Kaufmann

Rozsudek:„Považuji váš zločin za horší, než je vražda… Předáním tajných údajů o atomové bombě do rukou Sovětů jste způsobili komunistickou agresi v Koreji a následnou ztrátu 50 000 amerických životů.“

Na lavici obžalovaných usedá i Morton Sobell, dlouholetý přítel rodiny. Greenglass, stejně jako Gold, vystupuje jako svědek. Proces začíná 6. března 1951. Rosenbergovi pouze přiznávají, že jsou komunisté. Pak se uchylují za hradbu mlčení, využívají pátého dodatku ústavy USA, který dává obviněným právo nevypovídat ve svůj neprospěch.

Dne 29. března 1951 soudce Irving Kaufmann konstatuje, že pro vinu Rosenbergových svědčí nepřímé důkazy. Pak se obrací k porotě: „Dvě svědecké verze jsou v naprostém protikladu, na vás je rozhodnout se, které z nich budete věřit.“ Výrok poroty zní: „Vinni.“ Proces končí 5. dubna 1951, kdy Julius a Ethel Rosenbergovi jsou odsouzeni k trestu smrti, David Greenglass (hlavní svědek obžaloby) k patnácti a Harry Gold a Morton Sheel k třiceti letům vězení.

Žádost o milost pro manžele Rosenbergovy americký prezident Dwight Eisenhower zamítá, přestože je pod ní podepsáno mnoho významných i obyčejných lidí, mj. Albert Einstein a papež Pius XII. 19. června 1953, několik minut po dvacáté hodině, se ve věznici Sing Singu koná poprava.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 2 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 9 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 17 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 20 mminutami

Důkazy o zamýšleném íránském útoku zřejmě chybí. Trump jím obhajoval údery na Teherán

Představitelé vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa neposkytli zákonodárcům v Kongresu důkazy o tom, že Írán chystal útok na americké síly, napsala agentura Reuters. Bílý dům přitom tímto zdůvodňoval, proč zahájil údery proti Teheránu. Většina demokratů a někteří republikáni navíc odsoudili rozhodnutí zaútočit bez souhlasu Kongresu, který vyžaduje americká ústava. Trump však není první prezidentem, který testoval limity tohoto pravidla.
před 22 mminutami

Skotská policie zatkla muže, který v Edinburghu pobodal dva lidi

Muž ve skotském městě Edinburgh pobodal dva lidi, kteří skončili v nemocnici. Podle policie je útočník zatčen a situace je pod kontrolou a nehrozí další nebezpečí. Čin zároveň policie nepovažuje za teroristický, napsala agentura Reuters. „Vyšetřování pokračuje a policisté zůstanou v této oblasti,“ uvedla na síti X skotská policie.
12:42Aktualizovánopřed 43 mminutami

V Íránu půjde o delší operaci, avizoval Caine. Podle Hegsetha nebude nekonečná

Americko-izraelská operace proti Íránu pokračuje. Podle ministra obrany USA Peta Hegsetha Spojené státy válku nezačaly, ale za prezidenta Donalda Trumpa ji ukončí. Jejich cílem nebylo změnit režim, ač k tomu již došlo, poznamenal s tím, že „nyní je chvíle Íránců“. Útoky na Írán podle něj nepovedou k nekonečné válce, smyslem je zničit jeho rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Postup komentoval i šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine, který zopakoval Trumpova slova o tom, že operace bude „delší“. Očekává další ztráty na americké straně.
14:03Aktualizovánopřed 58 mminutami

VideoJe pro nás bezpečnější zůstat na místě, popsala Češka studující v Izraeli

Vývoj související s izraelsko-americkými útoky na Írán se dotýká i českých občanů pobývajících na Blízkém východě. Írán totiž provádí odvetné údery na okolní země včetně Izraele. V jeho severní části je i česká studentka Ilona Szárazová na studijním pobytu. „Napětí je mezi lidmi velmi znát, hlavně proto, že nemůžeme vycházet z domu. Můžeme se zdržovat jen v oblasti krytu, aby se nám případně nic nestalo. Kryt máme přímo v domě. Ne každý dům má ale svůj vlastní kryt, takže se v noci stává, že k nám přiběhnou sousedé i s dětmi, případně i s domácími mazlíčky,“ popsala pro ČT. Na dotaz moderátora Jiřího Václavka o úvahách o své blízké budoucnosti Szárazová odpověděla, že je pro ni momentálně bezpečnější setrvat na místě. „Nacházíme se na severní hranici Izraele. Do Tel Avivu zatím nejezdí veřejná doprava a auto nemáme, proto je pro nás bezpečnější zůstat a nepodnikat tuto cestu,“ dodala.
před 1 hhodinou
Načítání...