Luhansk - Poradce separatistů na východě Ukrajiny Igor Druz přiznal, že došlo i na popravy. Měly prý zabránit chaosu. V rozhovoru pro BBC prohlásil, že tyto vraždy měly vyslat signál zbytku povstaleckých sil. Ukrajinskou vládu považuje za teroristickou operaci, která spáchala válečné zločiny proti civilistům. Pokračující boje mezi ukrajinskými vládními jednotkami a proruskými vzbouřenci stále zhoršují situaci v oblasti Doněcku a Luhansku, podle mapy zveřejněné Kyjevem, ukrajinská armáda již povstalecké území rozdělal. Podle starosty Luhansku se město nachází na pokraji humanitární katastrofy.
Igor Druz je poradcem vojenského velitele rebelů Igora Strelkova a mluvčím povstalců, kteří ovládají území v Doněcké oblasti. Je to také ideolog. V rozhovoru pro BBC obhajoval svou vizi „Nového Ruska“. Popravy prý byly nutné. „V několika případech, ve stavu nouze, jsme stříleli, aby se zabránilo chaosu. Výsledkem je, že jsou naši vojáci, kteří opustili Slavjansk, velmi disciplinovaní,“ podotkl Druz. Právě Slavjansk byl dříve baštou separatistů, minulý měsíc ho ale dobyla armáda.
Podle Druze chtějí povstalci vytvořit sociálně odpovědný stát, který by chránil křesťanské hodnoty. Ukrajinskou vládu považuje za zcela nelegitimní. „Tito lidé přišli k moci spácháním vražd a díky ozbrojenému převratu. Nyní se dopouštějí válečných zločinů, bombardují naše města a pak svalují vinu na nás. Je to nesmysl, proč bychom ostřelovali města, která kontrolujeme?“ ptá se poradce proruských rebelů.
Armáda se nyní snaží odříznout proruské rebely od pohraničních zón a v posledních týdnech se jí daří vytlačovat separatistické síly z okolí jejich hlavních bašt Luhansku a Doněcku. Podle armádního mluvčího dostaly ukrajinské síly v minulých 24 hodinách pod svou kontrolu dvě lokality východně a západně od Doněcku. Dnes Kyjev zveřejnil situační mapu východní Ukrajiny, z níž vyplývá, že ukrajinská armáda pravděpodobně povstalecká území již rozdělila.
Ukrajinský ministr obrany Valerij Heletej v pátek vyzval v televizi povstalce, aby „utekli do Ruska, dokud ještě tato možnost existuje“ a varoval, že „to dlouho nepotrvá“. Mohou tak ovšem učinit jen bez tanků, bez obrněných vozů a beze zbraní.
V Luhansku prý hrozí humanitární katastrofa
Starosta Luhansku, v němž žilo před vypuknutím bojů 500 tisíc lidí, varoval, že se město nachází „na pokraji humanitární katastrofy“. Ve městě prý nefunguje elektřina ani dodávky vody, není tam telefonní spojení. Luhansk se prý „nachází v totální blokádě a izolaci,“ mnohadenní ostřelování zničilo velkou část jeho infrastruktury, včetně městské kliniky. „To, co se dnes děje v Luhansku, se jen těžko dá nazvat protiteroristickou operací. Je to ve všem všudy opravdová válka,“ citovala DPA z prohlášení městské správy.
Kyjevská vláda chce pokračovat v boji v daném regionu, dokud nebudou oblasti kolem Doněcka a Luhanska „osvobozeny“. Prezident Petro Porošenko navýšil na podporu tohoto cíle rozpočet o 11 miliard hřiven (asi 19 miliard korun). Kromě finančního krytí pokračování „protiteroristické operace“ má být část peněz použita i na obnovu zničené infrastruktury. Parlament v Kyjevě před dvěma dny rovněž odsouhlasil válečnou daň na období do 1. ledna 2015 ve výši 1,5 procenta měsíčního příjmu a zvýšení dalších daní. Výrazně byly navíc dočasně sníženy výdaje na obce a poslanecké diety.
Podezřelé čachry se sklizní na hranicích
Obavy teď stupňuje i podezřelý zájem o zemědělství na ruské straně hranic. „Podle nejnovějších zpráv z regionů Bělgorod, Kursk a Brjansk v Ruské federaci dostali zemědělci pokyn, aby dokončili sklizeň na polích, která jsou podél hranic,“ konstatoval mluvčí ukrajinské Národní bezpečnostní a obranné rady Andrij Lysenko.
Udělat to mají do zítřka. Podle Ukrajiny jasný náznak toho, že právě sem by proruští separatisti mohli začít ukrývat nášlapné miny. Nejistá situace komplikuje i vyšetřování nehody malajsijského letounu, který se tu zřítil už před více než dvěma týdny. 70 nizozemských a australských expertů se tu pohybuje s lopatami a foťáky. Pomocí cvičených psů hledají oběti - na palubě bylo 298 pasažérů. Těla osmi desítek se zatím nepodařilo najít. Na výsledky identifikací mohou některé rodiny čekat i měsíce, jiné se nemusejí dočkat nikdy.
Demonstranti v Moskvě žádali Putina o vojenský zásah na Ukrajině
Stovky Rusů při demonstraci v Moskvě vyzývaly prezidenta Vladimira Putina k rychlé vojenské intervenci v konfliktu na Ukrajině. Demonstranti požadovali, aby Putin na Ukrajinu vyslal mírové jednotky. Demonstraci na podporu východoukrajinské oblasti Donbas, kde ukrajinské vládní síly bojují s proruskými rebely, svolalo asi 20 vlasteneckých organizací.
Mezi účastníky akce u olympijského stadionu bylo podle agentury DPA mnoho ortodoxních duchovních, kozáků a ultranacionalistů. „Když má někdo moc, musí ji využít a přistoupit k akci,“ provolávali organizátoři demonstrace, jíž se podle agentury AFP zúčastnil i větší počet separatistů, kteří přijeli z neuznávané Doněcké lidové republiky (oblast Donbasu).
„Rusko by tam mělo vyslat jednotky k udržování míru a na ochranu obyvatelstva Novoruska proti válce,“ řekl AFP šéfredaktor nacionalistického ruského portálu Konstantin Krylov. Novorusko je proruský termín pro jihovýchodní Ukrajinu. „Rusko musí uznat nezávislost Novoruska a poslat tam mírové jednotky v rámci dohody s OSN,“ prohlásila 28letá číšnice z moskevského letiště Vera Judinovová.
