Poprvé šly ženy k volbám na Novém Zélandu, až potom v USA

Washington – Volební právo ženám zajistil 19. dodatek americké ústavy, který byl ratifikován 26. srpna 1920. Předtím mohly ženy volit pouze v některých státech USA. Nicméně úplně první zemí na světě, kde se u voleb zrovnoprávnila práva obou pohlaví, byl Nový Zéland, který k tomu přistoupil již v roce 1893. Ženy zde sice však mohly volit, nemohly být ale voleny.

Evropa v boji za rovné volební právo mužů a žen nebyla pozadu, první mohly volit Finky v roce 1906. Severské území, tehdy ještě autonomní součást carského Ruska, se tak stalo třetí zemí na světě - po Novém Zélandu a Austrálii (1902) - kde si ženy toto právo vydobyly. Dámy po celé Evropě i Americe pokračovaly v úsilí získat volební právo s nadějí, že události ve Finsku pomohou dodat jejich kampani novou energii.

Do konce první světové války následovala příkladu Finska ani ne dvacítka zemí včetně Británie (1918), kde mohly zprvu volit jen ženy starší 30 let (na 21 let byla věková hranice snížena v roce 1928). O ženská volební práva se zasloužily i takzvané sufražetky (podle anglického termínu pro volební právo - suffrage), které se nevyhýbaly ani násilným akcím - napadaly ministry, rušily schůze, vytloukaly okna, držely hladovky a nezavrhovaly ani přímý teror, jako třeba paličství.

Ve švýcarském kantonu nemohly ženy volit ještě v roce 1990 

Naopak velmi pomalu se volební právo žen prosazovalo ve Švýcarsku. Zde se ženy dočkaly až v roce 1971. Poslední politická bašta mužů v Evropě padla až v roce 1990, kdy švýcarskému kantonu Appenzell-Innerrhoden nařídil soud uznat volební právo žen, jež jim tam bylo v místních volbách do té doby upíráno, ačkoliv Švýcarsko toto právo uznalo o 19 let dříve.

V některých islámských státech (například v Saúdské Arábii) ženy dodnes k volbám nesmí. Průkopníkem zrovnoprávňování žen byl v muslimském světě turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk, který s řadou dalších reforem přiznal ženám právo volit a být voleny již v roce 1930. Předčil tak i mnohé evropské země, například Francii (1944) či Itálii (1946). Turecko pak následovaly další muslimské státy - Indonésie (1945), Pákistán (1947), Sýrie (1949), Libanon (1952), Egypt (1956) nebo Írán (1963).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po útocích 11. září vedení NY zatajovalo zprávy o toxickém ovzduší, řekl Mamdani

Představitelé New Yorku po teroristických útocích z 11. září 2001 věděli, že kvalita vzduchu v místě zřícení Světového obchodního centra (WTC) je toxická a nebezpečná pro lidské zdraví, a přesto ujišťovali veřejnost o opaku. V úterý to podle stanice CNN řekl newyorský starosta Zohran Mamdani s odvoláním na více než 170 tisíc dokumentů o kvalitě ovzduší po útocích, které město poprvé zveřejnilo.
před 10 mminutami

Izrael uzavře britský konzulát v Jeruzalémě, reaguje na sankce proti osadám

Izrael uzavře britský konzulát ve východním Jeruzalémě a zakáže vstup do země dvanácti britským občanům. Uvedl to podle agentury AFP izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Rozhodnutí je reakcí na omezení dovozu zboží z nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu, které v úterý oznámily Británie a jedenáct dalších západních zemí.
17:03Aktualizovánopřed 55 mminutami

Polsko má nejplnější zásobníky plynu v Evropské unii

Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
před 1 hhodinou

Fico vyzval šéfa prokuratury k rezignaci. Útok na právní stát, odpověděl

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) vyzval generálního prokurátora Maroše Žilinku k rezignaci. Ministerský předseda prohlásil, že Žilinka zastává politicky opoziční postoj k vládní koalici a že prokuratura selhává ve své práci. Generální prokurátor, který nynější vládu dříve opakovaně kritizoval za některé její kroky, Ficovu výzvu označil za frontální útok na právní stát. Dodal, že v čele prokuratury hodlá setrvat do skončení svého funkčního období.
před 1 hhodinou

Babiš je v potenciálním střetu zájmů, rozhodla EK. Premiéra to „nezajímá“

Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš (ANO) se nachází v potenciálním střetu zájmů, uvedla mluvčí Komise Louise Bogeyová. Svěřenský fond podle ní situaci dostatečně neřeší. Komise proto potvrdila pozastavení proplácení části dotací pro Agrofert. Babiš prohlásil, že ho postoj EK k jeho střetu zájmů nezajímá a neřeší to. Premiér v únoru vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust.
12:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Německu zadrželi muže podezřelého ze sabotáží na elektrických rozvodnách

Německá policie zadržela 48letého muže podezřelého ze série sabotáží na elektrické síti na několika místech v Německu. Informovala o tom v úterý agentura DPA. Podle jejích informací muž vzbudil pozornost policistů poblíž západoněmecké elektrárny Weisweiler nedaleko Cách.
před 4 hhodinami

Čeští žáci se v mezinárodním srovnání zhoršili v matematice i čtení

Přírodovědné, čtenářské a matematické dovednosti patnáctiletých žáků v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) loni dál klesly, vyplývá z výsledků srovnávacích testů PISA, které OECD organizuje. V celosvětovém srovnání se dařilo hlavně asijským zemím. Česko sice zůstalo nad průměrem OECD, v celosvětovém žebříčku si však oproti roku 2022 pohoršilo.
10:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarsko vyhošťuje deset ruských diplomatů, Moskva slibuje odvetu

Budapešť vyhošťuje deset ruských diplomatů, kteří se podle maďarských úřadů podíleli na aktivitách odporujících pravidlům diplomatické práce. Na sociální síti X to oznámila šéfka diplomacie Anita Orbánová. Ruské ministerstvo zahraničí podle tiskových agentur slíbilo tvrdou odvetu, která bude Maďarsko bolet.
11:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.