Poprvé šly ženy k volbám na Novém Zélandu, až potom v USA

Washington – Volební právo ženám zajistil 19. dodatek americké ústavy, který byl ratifikován 26. srpna 1920. Předtím mohly ženy volit pouze v některých státech USA. Nicméně úplně první zemí na světě, kde se u voleb zrovnoprávnila práva obou pohlaví, byl Nový Zéland, který k tomu přistoupil již v roce 1893. Ženy zde sice však mohly volit, nemohly být ale voleny.

Evropa v boji za rovné volební právo mužů a žen nebyla pozadu, první mohly volit Finky v roce 1906. Severské území, tehdy ještě autonomní součást carského Ruska, se tak stalo třetí zemí na světě - po Novém Zélandu a Austrálii (1902) - kde si ženy toto právo vydobyly. Dámy po celé Evropě i Americe pokračovaly v úsilí získat volební právo s nadějí, že události ve Finsku pomohou dodat jejich kampani novou energii.

Do konce první světové války následovala příkladu Finska ani ne dvacítka zemí včetně Británie (1918), kde mohly zprvu volit jen ženy starší 30 let (na 21 let byla věková hranice snížena v roce 1928). O ženská volební práva se zasloužily i takzvané sufražetky (podle anglického termínu pro volební právo - suffrage), které se nevyhýbaly ani násilným akcím - napadaly ministry, rušily schůze, vytloukaly okna, držely hladovky a nezavrhovaly ani přímý teror, jako třeba paličství.

Ve švýcarském kantonu nemohly ženy volit ještě v roce 1990 

Naopak velmi pomalu se volební právo žen prosazovalo ve Švýcarsku. Zde se ženy dočkaly až v roce 1971. Poslední politická bašta mužů v Evropě padla až v roce 1990, kdy švýcarskému kantonu Appenzell-Innerrhoden nařídil soud uznat volební právo žen, jež jim tam bylo v místních volbách do té doby upíráno, ačkoliv Švýcarsko toto právo uznalo o 19 let dříve.

V některých islámských státech (například v Saúdské Arábii) ženy dodnes k volbám nesmí. Průkopníkem zrovnoprávňování žen byl v muslimském světě turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk, který s řadou dalších reforem přiznal ženám právo volit a být voleny již v roce 1930. Předčil tak i mnohé evropské země, například Francii (1944) či Itálii (1946). Turecko pak následovaly další muslimské státy - Indonésie (1945), Pákistán (1947), Sýrie (1949), Libanon (1952), Egypt (1956) nebo Írán (1963).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice a také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci. Porota demisi ohlásila jen týden před začátkem bienále ve středu 6. května.
11:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Turecká policie použila proti účastníkům prvomájových protestů slzný plyn

Turecká policie v pátek použila slzný plyn proti prvomájovým shromážděním v Istanbulu. Současně zadržela několik stovek lidí, píší tamní média a agentura AFP. Úřady již dříve zakázaly demonstrace na prvního máje na náměstí Taksim, kde se často shromáždění odborářů a levicových stran konají. U příležitosti Svátku práce vyšly desítky tisíc lidí i do ulic Berlína. Lidé tam demonstrují proti válkám, vysokým nájmům či výstavbě metropolitní dálnice. Ve Francii vyšli lidé do ulic protestovat proti úpravám pracovních podmínek pro některé zaměstnance.
15:01Aktualizovánopřed 14 mminutami

Rusko vyslalo v dubnu proti Ukrajině rekordní počet dronů, údery pokračují

Rusko v dubnu proti Ukrajině vyslalo téměř šest tisíc dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající plnohodnotnou ruskou invazi, píše AFP. Moskva zároveň v noci na pátek zaútočila na Oděskou oblast, která byla cílem dronových náletů i během předchozích nocí. Dle úřadů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Počtvrté během několika týdnů zaútočily ukrajinské drony na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.
08:50Aktualizovánopřed 30 mminutami

Talankinův ztracený Oscar se našel, v USA s ním režiséra nepustili do letadla

Sošku Oscara ruského režiséra Pavla Talankina nalezly aerolinky Lufthansy poté, co s ní režisérovi ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, informovala dříve stanice BBC.
10:59Aktualizovánopřed 37 mminutami

Majálesy, průvody i politické akce. Lidé v Česku slaví První máj

Lidé v Česku v pátek slaví Svátek práce. Prvomájovou oslavu tradičně využívají k setkání s občany zástupci politických stran. V Praze se uskutečnil také anarchistický piknik a městem prošla protifašistická demonstrace. V ulicích metropole byli přítomni i její odpůrci. Na mnoha místech v zemi se konají také majálesy, jízdy historických vlaků nebo bicyklů a slavnosti s filmovými či divadelními představeními a aktivitami pro děti.
13:14Aktualizovánopřed 52 mminutami

Začala prozatímně platit dohoda mezi EU a skupinou Mercosur

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.
před 1 hhodinou

Finsko zprovoznilo první lithiový důl v Evropě. Těženou rudu rovnou i zpracuje

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.
před 2 hhodinami

Izrael předal Řecku účastníky flotily zadržené ve čtvrtek, dva aktivisty nevydal

Izrael s výjimkou dvou aktivistů předal Řecku účastníky propalestinské flotily, které zadržel v noci na čtvrtek při útoku na jejich lodě. Informaci agentury AFP a Reuters potvrdili mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Oren Marmorstein i samotní organizátoři plavby. Při zásahu Izrael zadržel zhruba 175 účastníků flotily, která chtěla doplout do Pásma Gazy. Na palestinské území Izrael uplatňuje námořní embargo.
11:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...