Poprvé šly ženy k volbám na Novém Zélandu, až potom v USA

Washington – Volební právo ženám zajistil 19. dodatek americké ústavy, který byl ratifikován 26. srpna 1920. Předtím mohly ženy volit pouze v některých státech USA. Nicméně úplně první zemí na světě, kde se u voleb zrovnoprávnila práva obou pohlaví, byl Nový Zéland, který k tomu přistoupil již v roce 1893. Ženy zde sice však mohly volit, nemohly být ale voleny.

Evropa v boji za rovné volební právo mužů a žen nebyla pozadu, první mohly volit Finky v roce 1906. Severské území, tehdy ještě autonomní součást carského Ruska, se tak stalo třetí zemí na světě - po Novém Zélandu a Austrálii (1902) - kde si ženy toto právo vydobyly. Dámy po celé Evropě i Americe pokračovaly v úsilí získat volební právo s nadějí, že události ve Finsku pomohou dodat jejich kampani novou energii.

Do konce první světové války následovala příkladu Finska ani ne dvacítka zemí včetně Británie (1918), kde mohly zprvu volit jen ženy starší 30 let (na 21 let byla věková hranice snížena v roce 1928). O ženská volební práva se zasloužily i takzvané sufražetky (podle anglického termínu pro volební právo - suffrage), které se nevyhýbaly ani násilným akcím - napadaly ministry, rušily schůze, vytloukaly okna, držely hladovky a nezavrhovaly ani přímý teror, jako třeba paličství.

Ve švýcarském kantonu nemohly ženy volit ještě v roce 1990 

Naopak velmi pomalu se volební právo žen prosazovalo ve Švýcarsku. Zde se ženy dočkaly až v roce 1971. Poslední politická bašta mužů v Evropě padla až v roce 1990, kdy švýcarskému kantonu Appenzell-Innerrhoden nařídil soud uznat volební právo žen, jež jim tam bylo v místních volbách do té doby upíráno, ačkoliv Švýcarsko toto právo uznalo o 19 let dříve.

V některých islámských státech (například v Saúdské Arábii) ženy dodnes k volbám nesmí. Průkopníkem zrovnoprávňování žen byl v muslimském světě turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk, který s řadou dalších reforem přiznal ženám právo volit a být voleny již v roce 1930. Předčil tak i mnohé evropské země, například Francii (1944) či Itálii (1946). Turecko pak následovaly další muslimské státy - Indonésie (1945), Pákistán (1947), Sýrie (1949), Libanon (1952), Egypt (1956) nebo Írán (1963).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev po ruských úderech hlásí nejméně 19 zraněných

Ukrajinské hlavní město Kyjev hlásí po ruských úderech nejméně devatenáct zraněných, jedenáct z nich skončilo v nemocnici. Letecký útok zasáhl šest městských částí. Rusko v noci na sobotu zaútočilo na Ukrajinu s pomocí téměř 500 dronů a 40 raket, přičemž cílilo na energetickou a civilní infrastrukturu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
01:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřel kytarista a klávesista skupiny The Cure Perry Bamonte

Britská alternativní hudební skupina The Cure v pátek oznámila, že zemřel její kytarista a klávesista Perry Bamonte. Hudebník byl členem kapely od roku 1990. Po krátké nemoci zemřel během vánočních svátků ve věku 65 let.
před 2 hhodinami

Ekonomická situace v Sýrii se zlepšuje s návratem uprchlíků

Ekonomika Sýrie v roce 2025 poprvé po letech znovu rostla. Přispěl k tomu návrat uprchlíků do zdevastovaných měst a bude tomu pomáhat i pracovní nasazení žen. Damašek začne mimo to 1. ledna měnit staré bankovky za nové, oznámila tamní centrální banka. Stažením oběživa z doby Bašára Asada chce podpořit hodnotu měny.
před 4 hhodinami

Britská královská rodina je otevřenější, podle kritiků ale bohatne

Britský král Karel III. a jeho syn William se snaží být v moderním světě více otevření ohledně zdraví a dalších osobních záležitostí týkajících se královské rodiny. Ta přesto čas od času čelí kritice části společnosti – i kvůli jejímu enormnímu bohatství.
před 6 hhodinami

Thajsko a Kambodža podepsaly novou dohodu o příměří

Zástupci Thajska a Kambodži podepsali novou dohodu o okamžitém příměří, oznámili po třídenním jednání ministři obrany obou států. Předchozí dohoda o klidu zbraní platila od léta. Přeshraniční konflikt, který se opět rozhořel na začátku prosince, si už vyžádal desítky obětí. V neděli a v pondělí o něm mají dál jednat vysocí představitelé obou zemí a Číny.
05:08Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Útočník pobodal tři ženy v pařížském metru

Útočník v pátek v několika stanicích metra v centru Paříže nožem zranil tři ženy. Z míst činů uprchl, uvedla agentura AFP s odvoláním na dopravní podnik francouzské metropole. List Le Figaro napsal, že policie podezřelého zadržela v Sarcelles na severním předměstí Paříže.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Palestinec přejel muže a ubodal ženu na severu Izraele

Dva životy si v pátek vyžádal útok Palestince, který na severu Izraele najel do davu lidí, přejel jednoho muže a pak ubodal mladou ženu. S odvoláním na izraelskou policii to napsala agentura AP. Izrael už zakročil v obci na Západním břehu, odkud podle něj útočník pocházel, a chystá se zbourat jeho dům.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Venezuela propustila desítky lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi. Vládní úřady tvrdí, že propustily 99 lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...