Singapur - Neobyčejné zvíře žije v jižní a jihovýchodní Asii. Bojga rajská, známá spíš jako „létající had“, si cestu z jednoho stromu na druhý dokáže výrazně zkrátit vzduchem. Nemůže sice stoupat, ale klesat ano, podobně jako kluzák. Dokáže plachtit jako ptáci, netopýři nebo hmyz. Plné pochopení zákonů aviatiky tak možná neleží v laboratořích a nezáleží na složitých matematických výpočtech, ale skrývá se právě v asijské džungli.
Z necelých tří tisícovek známých druhů hadů jich má jen několik tak neobvyklé schopnosti, že si vysloužili pozornost vědců i mimo obor herpetologie. Biomechanik Jake Socha z Virginské univerzity studuje hady už celé roky a kvůli bojze rajské získal speciální grant od National Geographic. V Singapuru v džungli s týmem kolegů zaznamenávali na čtyři kamery trajektorii, po níž se hadi pohybují vzduchem. Pomohlo jim to vysledovat, jak formují své zvláštně uzpůsobené tělo, aby dosáhli klouzavého pohybu: když se odrazí do vzduchu, jejich tělo se z původního kulatého tvaru zploští.
Analýza videozáběrů a počítačové vizualizace ukázaly, že had zatáhne břicho a zespodu získá konkávní tvar. Tím zvýší vztlak a funguje podobně jako létající talíř frisbee. Bojgy rajské navíc své tělo rozvlní a vlastně se tak odrážejí od vzduchu, což dočasně tlumí sílu gravitace. Socha to přirovnává k surfování na vlnách vzduchu.
I když bojgy rajské zápas s fyzikálními zákony nakonec vždycky prohrají, nikdy je nečeká volný pád. Rekord klouzavého letu, který tým Jakea Sochy naměřil, byl 24 metrů. Přistání je vždy měkké a leckterý predátor může být překvapený, jak mu tihle plazi dokáží uniknout.
Student katedry inženýrství a mechaniky na Virginské univerzitě Dan Holden se domnívá, že pochopení pohybu těchto pozoruhodných plazů může zásadně ovlivnit výzkum aerodynamiky. „Kromě hadů jsem neviděl jediné zvíře, které by nemělo navíc žádné další tělesné části a umělo se horizontálně pohybovat vzduchem na velké vzdálenosti. Je to děsivé a úchvatné zároveň. Jako létací stroje navrhujeme všechno možné, ale vždycky mají tyhle věci křídla. S jejich pomocí vzniká vztlak. Pochopení toho, co dělají hadi, může mít zásadní vliv na aerodynamiku. Třeba pak budeme moci přijít s úplně jinými tvary a možná nám to dovolí vylepšit stabilitu a ovládání letadel,“ říká Holden.
- Létající had autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2178/217754.jpg
- Létající had autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2178/217751.jpg
- Létající had autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2178/217750.jpg
- Létající had autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2178/217749.jpg
- Létající had autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2178/217748.jpg
- Bojga rajská, známá jako „létající had“ autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2178/217753.jpg
- Bojga rajská, známá jako „létající had“ autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2178/217752.jpg
- Létající had autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2178/217747.jpg
