Vládnoucí polští konzervativci předložili v noci na středu v Sejmu další návrh novely zákona o ústavním soudu. Dolní komora se předlohou má zabývat již ve čtvrtek. Jde už o druhou novelu téhož zákona v tomto měsíci. Tu předchozí zavrhl ústavní soud, jeho nález však vláda dosud odmítala zveřejnit.
Polští konzervativci předložili další novelu zákona o ústavním soudu
Opozice se obává, že jakmile vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) novelu v parlamentu prosadí, zákon zcela ochromí činnost ústavního soudu jako „poslední bezpečnostní pojistky“ před zvůlí parlamentní většiny PiS. Vládní strana naopak obviňuje opozici ze zbytečných útoků a označuje současnou, liberální podobu ústavního soudu za překážku reforem, které chystá vláda premiérky Beaty Szydlové.
Novela počítá s tím, že místo pětičlenného senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů patnáctičlenného ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta.
„Tato ustanovení budí mnoho pochyb. Soudím, že cílem je znemožnit ústavnímu soudu rozhodovat,“ řekla televizi TVN 24 poslankyně Kamila Gasiuková-Pihowiczová z opoziční strany Moderní.pl. Upozornila, že po sporech o zvolení nových soudců má nezpochybnitelné postavení členů ústavního soudu jen deset z celkem 15 soudců. Novelu označila za „ještě horší, než se čekalo“.
Szydlová naopak obvinila opozici, že neusiluje o nic jiného než udělat ze sporu o ústavní soud skandál místo toho, aby usilovala o řešení. „Opozice se snaží vyvolat skandál tím, že upozorňuje na věci údajně škodící Polsku. Ale ve skutečnosti Polsku škodí právě ten skandál, který se opozice pokouší rozpoutat,“ řekla Szydlová.
Beata Szydlová je měsíc ve funkci (zdroj: ČT24)
Vláda ve středu zveřejnila nález ústavního soudu ze 3. prosince, podle něhož předchozí parlament správně zvolil tři členy ústavního soudu, a prezident Andrzej Duda tedy má přijmout jejich přísahu, což hlava státu až dosud odmítala učinit. Podle ústavy mají být rozhodnutí ústavního soudu zveřejňována neprodleně; teprve pak se stávají účinnými. Podle premiérky to ale znamená lhůtu dvou týdnů.
Nová vláda PiS během prvních týdnů po říjnovém triumfu v parlamentních volbách naráz vyměnila skupinu šéfů tajných služeb a dalších bezpečnostních orgánů, dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí a pokouší se o změny ústavního soudu, které opozice i právní experti odmítají jako neústavní. Oponenti nového režimu hovoří o tom, že vůdce PiS Jaroslaw Kaczyński kráčí ve šlépějích maďarského premiéra Viktora Orbána. Kritika se ozývá i od vlivných zahraničních médií a z Evropského parlamentu. PiS tvrdí, že žádná demokratická pravidla neporušuje, a v odpovědi na opoziční a občanské protesty v ulicích svolává demonstrace svých přívrženců.