Polská kontrarozvědka zadržela dva lidi kvůli žhářskému útoku v Pardubicích

Polská kontrarozvědka (ABW) před několika dny zadržela dva aktivisty z Polska v souvislosti se zapálením haly zbrojovky LPP Holding v Pardubicích. Napsala to na svém webu polská stanice TVP Info, podle níž bylo zatčení výsledkem spolupráce ABW a českých bezpečnostních složek. Dvojice je podle portálu podezřelá z napomáhání k útoku a je zadržena na tři měsíce. Pražské vrchní státní zastupitelství sdělilo, že české orgány o zadržení v Polsku nežádaly.

Dva lidé ve věku 22 a 23 let byli zadrženi 24. března, uvádí TVP info a dodává, že oba jsou aktivisté podporující propalestinská hnutí. „Měli spolupracovat se skupinou, která v noci z 19. na 20. března zapálila v Pardubicích závod společnosti LPP Holding,“ píše web s tím, že dvojici vyšetřuje varšavská prokuratura. Vyšetřovatelé podle TVP Info nesdělili, zda se zadržení přiznali.

Další podrobnosti o zadržených stanice neuvádí. Připomíná, že podle dřívějších informací od české policie bylo k 30. březnu v případu zapálení haly zbrojovky LPP zatčeno pět osob.

„Orgány činné v trestním řízení nežádaly zajištění žádné osoby v Polské republice, žádný takový evropský zajišťovací příkaz vydáván nebyl. Je nutné se obrátit na polskou policii ohledně bližších informací k těmto zadrženým osobám. Zdejší orgány činné v trestním řízení jsou s polskými kolegy ohledně této informace v kontaktu,“ uvedl Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze.

První dva lidé zadržení na českém území jsou mladá Češka a mladý muž cizí státní příslušnosti. Deník Referendum s odkazem na advokáta jednoho z nich uvedl, že státní zastupitelství má jen nepřímé důkazy a že oba obvinění tvrdí, že pro danou dobu mají alibi. O totožnosti dalších stíhaných zatím informace k dispozici nejsou.

Čtyři z pěti zadržených, o kterých informovala česká policie, poslal pardubický okresní soud do vazby, pátý – americká občanka – je v předběžné vazbě na Slovensku. Slovenská policie uvedla, že spolu s Úřadem mezinárodní policejní spolupráce činí procesní úkony směřující k vydání zadržené Američanky do Česka.

Celkový počet podezřelých policie neupřesnila

V návrhu na vzetí prvních obviněných do vazby se uvádí, že podle kamerových záznamů akci spáchala devítičlenná skupina, v níž byly nejméně dvě ženy, napsal Deník Referendum. Mluvčí policejního prezidia David Schön v minulém týdnu uvedl, že policie pátrá ještě po několika dalších lidech, na dopadení spolupracuje i s kolegy v zahraničí. Počet podezřelých ale neupřesnil.

Požár vypukl v pardubickém průmyslovém areálu v pátek 20. března ráno. Zničil halu a vážně poškodil vedlejší administrativní budovu firmy LPP Holding vyrábějící mimo jiné drony pro Ukrajinu.

K požáru se přihlásila údajná protiizraelská skupina. Bezpečnostní složky podle médií pracují i s variantou, že jde o takzvanou operaci pod falešnou vlajkou, tedy že údajná skupina ve skutečnosti představuje krytí pro jiný subjekt nebo státního aktéra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko spustilo další velký denní nálet na Ukrajinu

Rusko opět spustilo velký denní dronový nálet na Ukrajinu, útočí i raketami, uvedlo ukrajinské letectvo. Útok zabil nejméně jednoho člověka v Kyjevské oblasti. Polská armáda oznámila, že kvůli náletu odstartovaly její stíhačky. Denní ruský úder je pokračováním nočních a ranních útoků, které na Ukrajině zabily nejméně jednoho člověka a další lidi zranily.
před 4 mminutami

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Írán mezitím pokračuje v útocích v regionu.
06:08Aktualizovánopřed 36 mminutami

V Maďarsku se před volbami vyhrocuje nálada

Předvolební atmosféra v Maďarsku houstne. Ke střetu hlasivek došlo například na mítinku strany premiéra Viktora Orbána v Györu. K jeho účastníkům se totiž chtěli dostat kritici vlády a skandovat hesla proti premiérovi. Naopak vybraná skupina jeho příznivců se jim v tom snažila zabránit.
před 2 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 5 hhodinami

Kubánské úřady propustí přes dva tisíce vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George. S odvoláním na tři představitele Pentagonu o tom napsala agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 7 hhodinami

Komise ve Washingtonu schválila přístavbu Bílého domu

Prezident USA Donald Trump obdržel souhlas národní plánovací komise hlavního města Washingtonu pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, informuje agentura AP. Souhlas dvanáctičlenné komise, která zodpovídá za schvalování výstavby na federálních pozemcích, přichází nedlouho po rozhodnutí federálního soudu. Ten nařídil stavební práce pozastavit, dokud přístavbu neschválí Kongres.
před 12 hhodinami

Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 12 hhodinami
Načítání...