Polská kniha o poválečné hrůze a strachu vyvolává ostré reakce

Varšava - Autora knihy Strach skoro nikde nevítá potlesk, a to nejen na setkání se čtenáři, ale i v celém Polsku. Veřejná vystoupení historika Jana Grosse provází přísná bezpečnostní opatření. Američan s polskými kořeny na nich mluví o své knize Strach, která způsobila obrovské pozdvižení a proti Grossovi se postavila i katolická církev. V knize totiž popisuje, jak se Poláci chovali k Židům, kteří přežili holocaust a vraceli se domů. Z knihy se ale stal bestseller, během jediného týdne se jí prodalo 65 tisíc výtisků.

„Jsou to stovky a tisíce lží. V jednom týdeníku jsem napsal, co si o Grossovi myslím a kým pro mě je,“ rozhořčené řekl vydavatel Leszek Bubel. Ve své knize Gross píše o antisemitismu v poválečném Polsku, o vraždění židů, rabování jejich majetku a o krutých pogromech. V Polsku jsou to velmi citlivá témata.

Gross tvrdí, že útoky proti židům po roce 1945 byly časté. „Žid, který se vrátil, vzbuzoval strach. Báli se ti, kteří ho udali, i ti, kteří ho okradli. I Žid se nakonec bál, měl strach o svůj život,“ popisoval autor knihy. Ve svém díle podotýká: „Po návratu do svých domů byly vyvražděny celé rodiny včetně žen a malých dětí, zabitých často krutým způsobem. Ne pod rouškou noci, ale za bílého dne. Vrazi se nemuseli bát odsouzení.“

Podle Grosse bylo zabito na 1500 židů, bezprostředním motivem většiny vražd byla snaha získat majetku. „Rabování bylo považováno za něco normálního a bylo všeobecně akceptováno, protože Židé přece měli zemřít,“ píše v knize Gross. Tomasz Gross svou knihu přirozeně brání, obzvlášt před těmi, kteří ho obvinňují ze šíření protipolských názorů. Polská prokuratura už zahájila i vyšetřování a rozhodne, zda se jedná, či nejedná o pomluvu polského národa. V knize totiž Gross obviňuje katolickou církev za to, že mlčela a nikterak proti bezpráví nezasáhla. „Autor si klade otázku, jak bylo možné považovat 50.000 polských Židů, kteří přežili holocaust, za ty, které je nutné okrást, vyhnat a zabít. Nikdo nikoho před pogromy nezadržel,“ vysvětluje sociolog Pawel Śpiewak.

Mezi polskými historiky jsou vůči knize spíše odmítavé postoje. Grossovi vytýkají, že jeho argumenty jsou mylné. JIsté je, že v Polsku už dlouho žádnou knihu neprovázeli tak silné emoce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
11:05Aktualizovánopřed 2 mminutami

VideoJihokorejská loděnice patří ke špičce, využívá toho i americké námořnictvo

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.
před 20 mminutami

Rusko a Ukrajina kvůli misi USA na tři dny pozastaví útoky na hlavní města

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastaví své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Steva Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. Ruská agentura Interfax pak v sobotu večer oznámila, že Putin zahájil schůzku s vyjednavači. Situaci, kterou budou muset během jednání společně řešit, označil podle ruských zdrojů za „obtížnou“.
15:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na poctu válečnému zločinci Mladičovi přijel i srbský ministr spravedlnosti

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.
před 5 hhodinami

Americký velvyslanec popřel plán na vysídlení Palestinců, který už Izraelci představili

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.
před 7 hhodinami

Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě, ukrajinskému příměří navzdory

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.
09:02Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoNechceme mít v Moskvě nepřítele, říká arménský prezident

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.
před 14 hhodinami

Federální soud prodloužil zákaz Trumpova omezení korespondenčního hlasování

Soudkyně federálního soudu v Bostonu Indira Talwaniová prodloužila zákaz, který brání americké poštovní službě USPS zavést opatření prezidenta Donalda Trumpa omezující korespondenční hlasování v listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí představuje další překážku pro Trumpovu administrativu v době, kdy jednotlivé státy začínají rozesílat hlasovací lístky, napsala agentura AP.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.