Caracas - 19 milionů voličů vybírá Chávezova nástupce, více než polovina z nich už má odvoleno. Rozhodnou se pokračovat ve vyjetých socialistických kolejích, nebo se vydají novým směrem? V osobách Nicoláse Madura (50) a Henriqua Caprilese (40) mají dva protichůdné kandidáty. Úřadující prezident Maduro slíbil v odkazu svého předchůdce Huga Cháveze pokračovat. Naopak vůdce opozice Capriles nabízí nový model vztahů se zahraničím a změnu strádající venezuelské ekonomiky.
Venezuelská opozice už nařkla vládního kandidáta na hlavu státu z porušení volebního zákona. Údajně pokračoval v kampani ve státní televizi v době, kdy neměl. Šéf venezuelské opozice Henrique Capriles se domnívá, že je v zemi snaha změnit výsledky nedělních prezidentských voleb. „Upozorňujeme zemi a svět, že je snaha změnit vůli, kterou (ve volbách) vyjádřil lid,“ uvedl Capriles krátce před ukončením hlasování. Státní úřady podle něj napsaly svým zaměstnancům a dalším voličům, aby je přiměly hlasovat pro jeho rivala.
Podle volební komise se dnešní hlasování zatím uskutečňuje bez problémů. Celkem by jich podle odhadů k urnám mělo přijít mezi 65 až 75 procenty. „Uznám výsledky, ať už budou jakékoliv. Jestli si do paláce Miraflores zvolíte buržoazii, tak co mi zbude? Uznat vůli lidu. Ale jestli si zvolíte Chávezova syna, tedy dělníka za prezidenta, pak by i toto rozhodnutí lidu mělo být respektováno,“ slíbil Maduro, který v současnosti zastává funkci hlavy státu.
Kandidáti vzájemnými obviněními nešetří
Maduro se v předvečer voleb objevil v televizi ve společnosti slavného argentinského fotbalisty Diega Maradony při návštěvě hrobu Cháveze. S úřadujícím prezidentem také televize odvysílala rozhovor. Opoziční kandidát Capriles je přesvědčen, že tím Maduro „nestoudně porušil volební pravidla“. Předvolební kampaň totiž oficiálně skončila ve čtvrtek. Lidé z jeho tábora proto podali stížnost volební komisi.
Sám Capriles přitom v sobotu spustil internetový kanál k vysílání vlastní kampaně. To mu však nebrání tvrdit, že on volební pravidla respektuje, „zatímco ti u moci neznají nic jiného než zneužívat moc“. Úřadující prezident zase výtky odmítl jako „špinavou válku“, zosnovanou prý z kolumbijského hlavního města Bogoty.
„Chci využít posledních hodin a apelovat na všechny, aby volili v klidu a hladce. Abychom udrželi pozitivní prostředí a mír,“ prohlásila před volbami viceprezidentka volební komise Sandra Oblitasová.
Volte mě, nebo budete prokleti, varoval Maduro
Maduro vybudoval svou kampaň na kultu zesnulého prezidenta Cháveze. Připisuje mu například zásluhy o to, že papežem byl zvolen Latinoameričan. Zaujal například vyprávěním o svém setkání s Chávezovým duchem v podobě malého ptáčka. Neváhal pohrozit těm, kteří ho nebudou volit, prastarou kletbou.
Opozici obviňoval ze sabotáže elektráren či z úmyslu ho zabít, ale recept na snížení kriminality či ozdravění ekonomiky - na rozdíl od svého protikandidáta Henriqua Caprilese - nenabídl.
Pokud vyhraje volby, půjde Maduro zřejmě v Chávezových šlépějích. Očekává se pokračování široké státní kontroly hospodářství, finanční pomoc spřízněným zemím, zejména Kubě, či rozvíjení vztahů s Ruskem a Čínou.
Z ekonomických problémů země, která údajně disponuje největšími potvrzenými zásobami ropy na světě, viní Maduro soukromý sektor a jeho „spekulativní útoky“ na venezuelskou měnu. Venezuela má rozpočtový deficit ve výši 30 miliard dolarů, což odpovídá asi deseti procentům HDP.
V Chávezově blízkosti se Maduro objevoval již od devadesátých let a významně přispěl k jeho prvnímu zvolení prezidentem v roce 1998. V létě 1997 patřil též ke spoluzakladatelům Chávezova Hnutí V. republiky, které se v roce 2007 stalo pilířem dnes vládní Sjednocené socialistické strany Venezuely. Od srpna 2006 byl ministrem zahraničí a od loňského října do 5. března zastával úřad viceprezidenta.
Již v roce 1994 Madurova žena, právnička Cilia Floresová, pomohla vymoci prezidentskou milost pro Cháveze, který byl tehdy ve vězení za neúspěšný pokus o puč. V roce 2000 byla Floresová zvolena do nově vzniklého jednokomorového parlamentu, jehož byla od srpna 2006 do ledna 2011 předsedkyní, jako první žena v jeho historii. Od února 2012 do letošního března, kdy se stala první dámou, byla Cilia Floresová (60) generální prokurátorkou.
Nicolás Maduro Moros se narodil 23. listopadu 1962 v Caracasu jako syn odboráře, jehož rodina má sefardsko-židovské kořeny. Maduro absolvoval střední školu, kde se angažoval ve studentské samosprávě. Pracoval jako řidič autobusu caracaské MHD, kde se zviditelnil jako šéf odborů. Maduro má syna Nicoláse a dvě vnučky Paulu a Sofíu.
První důstojný soupeř pro Cháveze
Do ulic vyrazili i příznivci opozičního kandidáta Henriqua Caprilese. Ten slibuje zavést ekonomický model po vzoru Brazílie a chce politicky rozdělenou zemi znovu sjednotit. „Jsme jen pár dní od jednotné Venezuely. A jak jsme slyšeli v každém městě, v každém státu, v neděli si zvolíme Caprilese a v pondělí vyhrajeme volby,“ vyzýval Capriles na konci kampaně.
Čtyřicetiletého vůdce opozice podporují hlavně mladí lidé. Vidí v něm naději na změnu. „Fandím mu proto, aby ukončil těch více než čtrnáct let vládnutí. Víceméně od té doby, co jsme na světě, jsme měli stejného prezidenta. A to už vás unavuje. Chcete změnu, chcete něco nového,“ tvrdí student Cristal Gonzales.
Když před 14 lety ve Venezuele začínala Chávezova éra, byl právník Henrique Capriles jako šestadvacetiletý nejmladším poslancem v historii země. Pokud by nynější volby vyhrál, stal by se ve svých 40 letech nejmladším prezidentem své země. Do její historie se ale už tento charismatický guvernér druhého nejlidnatějšího státu Venezuely zapsal, když dokázal sjednotit léta roztříštěnou opozici a v loňských volbách byl Chávezovi důstojným konkurentem. Prohrál o 11 procent, což byl nejlepší výsledek opozičního kandidáta za Chávezovy éry.
Ač středopravicový, vsadil energický a stále svobodný Capriles v kampani na umírněný socialismus (brazilského typu), a na boj s kriminalitou (Venezuela má nejvíce vražd v Jižní Americe).
Pokud se stane prezidentem, chce přezkoumat kontrakty s Čínou a Ruskem. Vztahy s Běloruskem a Íránem, jež pěstoval Chávez, hodlá omezit.
Příjmy z údajně největších potvrzených zásob ropy na světě chce využít k rozumným sociálním programům a po vzoru brazilského exprezidenta Luly da Silvy přidat některé tržní mechanismy.
Henrique Capriles Radonski se narodil 11. července 1972 v Caracasu do židovské rodiny, která ve Venezuele podnikala v potravinářství či kinematografii. Matčini rodiče polsko-ruského původu utekli do Venezuely za války, Caprilesovi prarodiče zemřeli v koncentračním táboře Treblinka. Vystudoval práva na soukromé Katolické univerzitě Andrése Bella v Caracasu.
Po volbách v prosinci 1998 se stal nejmladším členem Poslanecké sněmovny v její historii a hned nato usedl do křesla viceprezidenta parlamentu (v létě 1999 byl krátce i jeho předsedou). V roce 2000 spoluzakládal stranu Primero Justicia.
V roce 2000 byl ziskem více než 60 procent hlasů zvolen starostou Baruty. O čtyři roky později mandát potvrdil s téměř 80 procenty hlasů. Kromě zásadního snížení kriminality budoval dopravní infrastrukturu i síť zdravotnických zařízení.
V roce 2004 se dostal na čtyři měsíce do vězení kvůli událostem z dubna 2002. Tehdy během třídenního převratu, kdy byl Chávez na tři dny zbaven moci armádními špičkami, se dav v Barutě vrhl na ambasádu Kuby a násilím se dožadoval vydání viceprezidenta Diosdada Cabella, který se tam měl údajně ukrývat. Capriles se snažil situaci uklidnit a později byl obviněn mimo jiné z neoprávněného vstupu na ambasádu. Všech obvinění byl později zbaven.
Rozdíl jediného procenta?
V březnu sice Capriles na Madura ztrácel v průzkumech přes deset procent, avšak v závěru kampaně, kdy se Chávezův život i monumentální pohřeb stávají čím dál dávnější minulostí, se rozdíl mezi oběma kandidáty snížil. Nejčerstvější průzkum jedné z nezávislých agentur dává Madurovi náskok jediného procenta.
Stejně jako v loňských volbách, ke kterým přišlo přes 80 procent registrovaných voličů, se i teď očekává vysoká účast. Podle agentury AFP v hlavním městě Caracasu stály před volebními místnostmi dokonce fronty voličů. Od roku 2004 Venezuela používá elektronický systém hlasování, díky kterému by volba měla proběhnout rychle a bezproblémově. Volební místnosti se uzavřou půl hodiny po půlnoci SELČ, vítěz by měl být znám v pondělí ráno.
