Poločas rozpadu? Krym nevylučuje odtržení od Ukrajiny

Kyjev - Proruské vedení autonomního Krymu nevylučuje odtržení od Ukrajiny, pokud se situace v zemi bude dále zostřovat. V rozhovoru pro ruskou agenturu Interfax to prohlásil šéf krymského autonomního parlamentu Vladimir Konstantinov. „Je to možné, pokud se země rozpadne. Všechno k tomu směřuje,“ řekl krymský politik. Zatímco ve Lvově pevně ovládaném opozicí je dnes klid, ve městech Vinnycja, Sumy a Chmelnyckyj se demonstranti pokusili ovládnout správní budovy a narazili na tvrdý odpor bezpečnostních složek.

Krym patřil Rusku od konce 18. století až do roku 1954, kdy ho tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov věnoval Ukrajině. Krymští poslanci od prosince naléhavě žádají ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, aby v zemi vyhlásil výjimečný stav a opoziční protesty potlačil silou.

Konstantinov dnes přicestoval v čele delegace krymských poslanců do Moskvy a požádal ruského prezidenta Vladimira Putina, aby hájil zájmy tamních obyvatel. Rusko se - navzdory strategické důležitosti Krymu - k této záležitosti zatím nevyjádřilo.

Jednotná Ukrajina byla vždy rozdělená

Ukrajina vyhlásila nezávislost 24. srpna 1991. Měla se stát jednotným a samostatným státem. Už její historie ale naznačovala, že opravdu jednotná nikdy nebude. Veřejnost se od začátku nemohla shodnout na tom, jak to bude dál s jejím největším sousedem – Ruskem.

Průmyslové oblasti na východ od Dněpru s ním mají společnou historii už od poloviny 17. století a ještě silnější je vazba Krymského poloostrova. Ten byl součástí Ruska až do roku 1954, kdy ho Nikita Chruščov Ukrajincům věnoval. „V okamžiku, kdy se z Ukrajiny stal samostatný stát, najednou se zjistilo, že Krym nezapadá do většinové ukrajinské společnosti,“ říká analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.

Pravobřežní Ukrajina přemýšlí od začátku jinak a Rusko poslouchat nehodlá. Její části patřily v minulosti k Polsku, Rumunsku, ale i k bývalému Československu. A kulturně ji to táhne mnohem víc ke střední Evropě. "Země je rozdělená podle mnoha příznaků. Podle jazyka, náboženství, kultury, podle ekonomiky a také podle historie," potvrzuje Votápek.

Rozdíly mezi oběma stranami se prohloubily před deseti lety, během takzvané Oranžové revoluce. Tu vyvolalo zfalšované druhé kolo prezidentských voleb a k moci dostalo prozápadního prezidenta Viktora Juščenka a premiérku Julii Tymošenkovou. Kvůli vnitřním sporům koalice se ale nakonec chopila moci proruská opozice v čele se současným prezidentem Viktorem Janukovyčem.

Jak to bude s Ukrajinou dál a jestli je udržitelná v současné podobě, je teď otevřenou otázkou.

Střelba a mrtví na západě Ukrajiny

Nepokoje a střety s mrtvými a zraněnými dnes hlásí řada ukrajinských regionů, zejména v centrální, severovýchodní a západní části země. V Chmelnyckém policie začala střílet po skupině mladíků, kteří se pokusili přelézt plot u místní úřadovny tajné policie SBU. Třiadvacetiletý aktivista po zásahu do hlavy na místě zemřel, jeho sedmnáctiletý kolega je v kritickém stavu. Rozhořčený dav pak vzal služebnu SBU útokem, objekt obsadil a vypálil. Čtyřicet pracovníků tajné služby se podařilo včas evakuovat.

Ve Vinnycji, která leží asi 250 kilometrů jihozápadně od Kyjeva, se dnes asi tisícihlavý dav pokusil proniknout do sídla místní oblastní správy. Útok odvrátila policie, která nyní s demonstranty vyjednává. V Sumách na severovýchodě Ukrajiny vzali demonstranti útokem oblastní štáb ukrajinské policie. Záchranná služba odvezla k ošetření šest lidí, z toho dva policisty. Demonstranti podle agentury Unian zničili i městské kanceláře vládní Strany regionů.

Ukrajinská města zasažená nepokoji
Zdroj: ČT24

Ve Lvově je po nočních potyčkách klid, starosta hrozí prohibicí

Ve Lvově, který ve středu vyhlásil politickou autonomii a vzepřel se centrální vládě v Kyjevě, je dnes klid. „Pár set kilometrů odtud na Majdanu je situace děsivá, ale tady v centru Lvova je normální den. Pouze na jednom náměstí se scházejí lidé a na velkoplošné obrazovce sledují situaci na Majdanu. Modlí se, zpívají a vybírají peníze pro opoziční síly. Jsou tu i organizace, které vypravují auta do Kyjeva, nabírají zraněné a vozí je do polských nemocnic,“ informoval zpravodaj ČT David Miřejovský. Lidé se ale stále bojí, že do města přijdou vládní jednotky. Pro tento případ se snaží zásobovat, vybírají peníze a mění je na dolary nebo eura. 

Podle starosty Lvova Andrije Sadového likvidovala v noci policie útok na lvovskou televizní věž, pokus o ovládnutí administrativní budovy na jihu města a rovněž útok na ruský konzulát. Kdo je za tyto akce odpovědný, starosta neuvedl. Pořádek ve městě střeží dobrovolné oddíly, veteráni afghánské války, členové lvovských sportovních klubů a duchovní.

„Ve Lvově se realizuje cizí scénář namířený na destabilizaci situace,“ upozornil starosta a pohrozil zavedením totální prohibice. Děti by se podle Sadového v ulicích neměly vůbec pohybovat, aktivisté podporující vzbouřenou radnici by měli sejmout z tváří masky.

Na polsko-ukrajinských hranicích skupiny opozičních aktivistů zablokovaly už tři hraniční přechody, napsal list Fokus. Neprůchodný je přechod u ukrajinské obce Šehyni směrem na polský Przemyśl, blokáda komplikuje i přechod u ukrajinské obce Smilnycja v jižním sektoru hranic. Od středy je zablokován přechod Korczowa-Krakivec. Všechny tři zablokované přechody leží ve Lvovské oblasti, kterou kontroluje opozice.

Podle slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka (SMER-SD) je na hranicích státu s Ukrajinou relativní klid. Slovensko ale posílilo opatření na hraničních přechodech a je připraveno poskytnout pomoc případným utečencům a zraněným osobám.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
před 13 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast, sdělil náčelník správy tohoto regionu Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily dva lidi, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku ve Starobilsku v okupované Luhanské oblasti na východě Ukrajiny stoupl ze šesti na deset, raněných je 38, oznámily ruské úřady. Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
před 48 mminutami

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu.
08:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 3 hhodinami

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 9 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 9 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 12 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 14 hhodinami
Načítání...