Samozvané republiky na východě Ukrajiny čelí kritice za útlak a pronásledování. OSN mluví o absenci právního státu, svévolném věznění a mučení. Úřady zakázaly mezinárodní humanitární organizace a omezuje se i přístup OSN a OBSE. Přitom ještě minulý rok potřebovaly na celém území Ukrajiny v souvislosti s válkou humanitární pomoc celé tři miliony lidí. Jak se lidem na Donbasu žije, na to se ČT zeptala ukrajinského politologa Stanislava Fedorčuka, který sám musel rodný Doněck opustit.
Politolog Fedorčuk: Lidé na Donbasu mají velmi málo možností, jak chránit sebe sama
5 minut
Horizont ČT24: S politologem Fedorčukem o životě na Donbasu
„Lidé se ocitli v podmínkách, kdy nemají mnoho na výběr. Když jste mladý, zdravý a vzdělaný, můžete si vzít věci a odjet do jiné části Ukrajiny. Jestliže jste ale třeba důchodce, zbývá vám jediné: dostat osm set korun od ukrajinské vlády a pokusit se s tím založit nový život,“ podotkl Fedorčuk.
Podle něj se na Donbasu velmi nízce hodnotí fyzická práce. „Oficiální noviny nabízí pracovní místa za osm set i méně korun na celý měsíc. Samotné zboží je přitom dražší než na Ukrajině,“ vysvětlil politolog.
Zdůraznil přitom, že v regionu nezůstali pouze staří a nemocní nebo ti, kteří se o ně starají. „Jsou zde stále také lidé, kteří se prostě nechtějí vzdát svého majetku. Představte si mladou rodinu, která deset, dvacet let pracovala jenom proto, aby si mohla koupit byt. A naráz v jedné chvíli mají všechno opustit?“
Následky války v Donbasu
Známý je případ Igora Kozlovského, religionisty z doněcké univerzity, který v Doněcku i nadále zůstával, aby se staral o svého nemocného syna. V lednu ho ale místní ministerstvo bezpečnosti zadrželo a později obvinilo ze špionáže. Nepatřil přitom ke kritikům místního režimu. Je stále ve vězení, Kyjev se ho marně snaží vyměnit za zadržované separatisty.
Lidé, kteří se ocitli pod vládou vojenské správy, mají pouze velmi málo možností, jak chránit sebe sama. I když se třeba jen setkáte s vojákem v obchodě nebo hospodě, ozbrojený člověk má prostě vždycky pravdu a může kdykoliv použít svou zbraň - to je hlavní nebezpečí.
Dostávat z vězení pokojné civilisty je podle ukrajinského politologa velmi obtížné. „Jejich případy se většinou jen tak nedostanou na seznamy zajatců určených k výměně mezi ukrajinskou a separatistickou armádou. S naší organizací (Fedorčuk pracuje v kyjevské nevládní organizaci Donbas think thank - pozn. red.) jsme museli nejednou vytvářet velký tlak i na našeho vlastního ukrajinského prezidenta“, konstatoval politolog.
Ukrajinské nevládní organizace kreslí nevábný obraz - popírání lidských práv a svobod člověka podle nich umožňují zákony samozvaných republik. Možný je i trest smrti. Human Rights Watch popisuje nezákonné věznění ve sklepích, mučení i únosy lidí, aby je mohli v budoucnu vyměnit – v režii místního ministerstva bezpečnosti.
Luhanská oblast
Ukrajinská nevládní organizace Eastern human rights groups informuje dokonce o pracovních táborech v okolí Luhansku – podle nich tam drží až pět tisíc vězňů. Kyjevské úřady evidují skoro pět set pohřešovaných.
S vyhnanými podnikateli odešli i kvalifikovaní pracovníci
Na samotném začátku války byli objektem největších represí lidé, kteří nějakým způsobem sympatizovali s Ukrajinou a tím měli jistou politickou pozici. Později se hlavní obětí stali podnikatelé se svými podniky a majetky, vysvětlil Fedorčuk.
„Stačí se podívat na to obrovské množství bývalých donbaských podnikatelů, kteří dnes utekli do Kyjeva a jiných měst. Často z nich přímo fyzicky vymlátili informace, kde leží peníze, kde jsou klíčky od auta, chaty a podobně,“ popsal politolog.
„Jak končily jejich fabriky, spolu s nimi z Donbasu odcházeli i kvalifikovaní pracovníci. Tím také region ztratil veškerou perspektivu v mnoha odvětvích, vracet vše zpět by nyní i po osvobození Donbasu bylo velmi těžké,“ uzavřel Fedorčuk.
Kyjev eviduje milion sedm set tisíc uprchlíků, kteří míří hlavně do přilehlých oblastí země. V Rusku a Bělorusku podle tamních úřadů zůstávají stovky tisíc uprchlíků. Čím déle bude trvat současný stav, tím horší bude situace místních. Průmysl je na hraně přežití a poroste i počet hlavně mladších lidí, kteří budou utíkat.