Politkovskou zastřelil Čečenec Machmudov, rozhodla porota

Moskva – Opoziční novinářku Annu Politkovskou zavraždil šesti ranami z pistole Čečenec Rustam Machmudov. Takový verdikt vynesla ruská porota. Za organizátory vraždy byli označeni obchodník Lom-Ali Gajtukajev a bývalý policista Sergej Chadžikurbanov. Všichni vinu popírají a chtějí se odvolat. Výše trestu zatím není jasná. „Kdo si myslí, že se s rozsudkem spokojíme, je na omylu,“ prohlásil syn zavražděné Ilja Politkovskij.

Porotci se přiklonili k verzi obžaloby. Obvinění svou vinu do poslední chvíle popírali. „Ani já, ani moji bratři jsme nikoho nezavraždili,“ prohlásil Rustam Machmudov.

Podle Obžaloby měl zastřelit kritičku Kremlu v říjnu 2006 v domě, kde bydlela. Hlavním organizátorem byl podle porotců Gajtukajev, který čin zosnoval spolu s Chadžikurbanovem a svými příbuznými, bratry Rustamem, Ibragimem a Džabrailem Machmudovovými. Jen jeden z dvanácti porotců vyslovil názor, že Gajtukajev, původem stejně jako Machmudovové rodilý Čečenec, se činu nedopustil. Jméno objednatele zločinu ale v soudních spisech stále chybí.

Politkovská byla redaktorkou moskevského opozičního listu Novaja gazeta a proslavila se kritickými reportážemi z Čečenska, které se nelíbily ruskému vedení. Vrah ji zastřelil ve výtahu moskevského domu v den narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina.

První proces s údajnými spolupachateli vraždy Politkovské v roce 2009 skončil rozhodnutím poroty pustit obžalované pro nedostatek důkazů na svobodu. Nejvyšší soud pak ale vrátil případ prokuratuře k došetření. Loňský pokus o zahájení procesu byl neúspěšný kvůli problémům se sestavením poroty. Soud se proto rozběhl až letos koncem ledna.  

V případu už byl odsouzen bývalý policejní důstojník Dmitrij Pavljučenkov, který prý za úplatek zařídil sledování nepohodlné reportérky před jejím odstraněním.

Kdo byla Anna Politkovská?

- Patřila k nejznámějším ruským novinářům a obráncům lidských práv. Ve svých článcích tvrdě pranýřovala porušování práv civilního obyvatelstva v Čečensku ruskými jednotkami a byla nesmlouvavým kritikem Kremlu v čele s Putinem. Kriticky se vyjadřovala i o policejní a justiční „mafii“ v Rusku. Za svou činnost získala řadu prestižních cen, zároveň ale čelila hrozbám vůči vlastní osobě. Politkovská byla zastřelena 7. října 2006. Bylo jí 48 let.

- Politkovská pocházela z rusko-ukrajinské rodiny. Narodila se 30. srpna 1958 v New Yorku, kde její rodiče působili v diplomatických službách při OSN. Po vystudování prestižní fakulty žurnalistiky na Moskevské státní univerzitě nastoupila do deníku Izvestija, poté pracovala i pro podnikové noviny tehdy monopolních aerolinek Aeroflot nebo v týdeníku Obščaja Gazeta. Nakonec zakotvila v listu Novaja Gazeta, do kterého přispívala až do své smrti. Spolupracovala ale i s řadou jiných periodik, televizí a rozhlasem a přednášela, často i v zahraničí.

- Do Čečenska zavítala poprvé v roce 1998. Od druhé čečenské války, která vypukla o rok později, byla na Kavkaze více než padesátkrát a rozhodně neváhala kritizovat politiku Kremlu v oblasti. V únoru 2001 byla v Čečensku uvězněna a poté vyhoštěna. Ve stejném roce publikovala informace o lidech, kteří v Čečensku mizí beze stopy. Kvůli kritickým článkům z Čečenska bylo Politkovské několikrát vyhrožováno smrtí.

- Napsala také kritickou knihu o vládě Putina (Putinovo Rusko), v níž například zdokumentovala porušování lidských práv v Čečensku ruskými jednotkami. Pozornost vyvolaly její zápisky, které pod názvem Anna Politkovská: Ruský deník vyšly až po její smrti. Ve svém „deníku“ analyzovala dění v Rusku od prosince 2003 do srpna 2005, včetně druhé volby Putina za prezidenta.

- V roce 2004 vážně onemocněla, když se patrně otrávila čajem, kterého se napila během letu z Moskvy do Beslanu. Do místa dramatu dětských rukojmí už tehdy nedorazila. V říjnu 2002 byla jednou z osobností, kterou si čečenští povstalci vybrali k vyjednávání při únosu v moskevském divadle v ulici Dubrovka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 23 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...