Indové vyšli demonstrovat kvůli dalšímu případu znásilnění. Široké pobouření vyvolal případ dívky, která byla těžce zraněna při podezřelé dopravní nehodě poté, co obvinila poslance vládnoucí strany ze znásilnění. Zranění při nehodě utrpěla i její právnička, další dva lidé zemřeli. Nezávislé studie Indii hodnotí kvůli sexuálnímu násilí jako jednu z nejnebezpečnějších zemí pro ženy.
Policie vyšetřuje nehodu dívky, jež obvinila poslance ze znásilnění. Případ vyhnal Indy do ulic
Dívka byla převezena do nemocnice po víkendové tragické nehodě svého auta s protijedoucím nákladním vozidlem. Policie vyšetřuje jak verzi nehody, tak i verzi pokusu dívku umlčet.
Mladá Indka totiž tvrdila, že ji znásilnil poslanec za vládnoucí Indickou lidovou stranu (BJP) za stát Uttarpradéš poté, co se v roce 2017 přišla do jeho domu ucházet o práci. Její rodina rovněž uvedla, že policie dlouho vůbec nechtěla trestní oznámení zaregistrovat.
Podle deníku The Guardian se dívka loni pokusila upálit na protest proti údajné neochotě policie zločin vyšetřit. Jen den poté zemřel její otec, kterého podle tvrzení rodiny zmlátil v policejní cele onen poslanec spolu se skupinou svých podporovatelů.
Případ byl následně předán federálním vyšetřovatelům. Poslanec byl zatčen a od té doby je ve vazbě, obvinění popírá.
Nebezpečí pro ženy
Ženy, které jsou oběťmi násilí v Indii, mají zábrany ho hlásit. Je to nejen stigma, ale i nebezpečné. „Mnohé ženy ani neznají svoje práva, takže nejsou schopné se tomu postavit,“ upozorňuje právnička a aktivistka Svetlana Khiyungdzuzuová.
Indie je považovaná za jednu z nejnebezpečnějších zemí pro ženy. V roce 2012 k problému přitáhly pozornost protesty po skupinovém znásilnění a vraždě dívky v autobuse v Dillí. Od té doby se změnilo málo.
Je to emotivní téma ve společnosti i v politice. Špatné zacházení se ženami je normou a mnozí vládě vyčítají, že stát je nedokáže chránit. „Když vyjdu z domu po deváté večer, nejsem si jistá, jestli budu mít potíže, nebo ne,“ říká třeba strojní inženýrka Niharika. Zatím marně hledá práci u státních firem, které jako jediné nabízejí pevnou pracovní dobu.
Jen pětina případů jde před soud
Násilí na ženách má víc forem – upalování a kamenování nebo útoky kyselinou či vraždy kvůli věnu. Khiyungdzuzuová přidává další důvod: „Když ženu zabijí, mohou se znovu oženit.“
Statistiky chybějí, takže je obtížné vysledovat, jestli se něco změnilo. Ekonomka a univerzitní profesorka Jamini Agarwalová říká, že vláda některé kroky podnikla: „V ulicích je víc kamer, u policie pracuje víc žen a vznikly různé telefonní linky, které nabízí pomoc.“
I když se ženy ozvou, mají malou šanci dočkat se spravedlnosti. Necelá pětina nahlášených případů jde před soud. Ten se vleče a jen čtvrtina pachatelů dostane trest.