Policie postřelila v Hongkongu demonstranta. Město v den čínských oslav bouřlivě protestovalo

Nahrávám video

Prodemokratické demonstrace v Hongkongu, svolané na 70. výročí vzniku komunistické Číny, přerostly v násilí, při němž policie poprvé proti protestujícím použila ostrou palbu. Podle nejmenovaného policejního zdroje byl jeden z demonstrantů vyzbrojený tyčí zasažen ostrým nábojem do hrudníku a je v kritickém stavu. Hongkongský list South China Morning Post uvedl, že při střetech utrpělo zranění celkem 66 lidí a téměř 200 jich policie zatkla.

Desetitisíce nespokojenců, oblečených do černé barvy, se zapojily do protestního průvodu v centru velkoměsta. Účastníci skandovali protičínské slogany a někteří nesli čínské vlajky přeškrtnuté černým křížem. Pochod se uskutečnil, přestože policie akci svolanou na 70. výročí založení Čínské lidové republiky zakázala. 

Podle AP lidé v protestním průvodu vyzývali čínskou komunistickou stranu, aby „vrátila moc lidu“. Někteří vyhazovali do vzduchu rituální bankovky používané při pohřbech. Čtyřicetiletý demonstrant Bob Wong, oblečený v černých džínách a černém tričku, uvedl, že barva jeho oděvu vyjadřuje zármutek nad „smrtí hongkongské budoucnosti“.

O možném násilném zásahu Číny v Hongkongu se spekuluje už delší dobu. Strašně těžko se to předpovídá. Pokud k němu dojde, tak to bude veliká rána té čínské síle a přesvědčivosti v mezinárodním měřítku. Mohl by to být i začátek nějakého velmi negativního vývoje v Číně samotné.
Olga Lomová
sinoložka

Hongkongské úřady přijaly před úterními demonstracemi přísná bezpečnostní opatření – čtyři desítky stanic metra byly uzavřeny, stejně jako řada nákupních center, a sídlo propekingské vlády v centru Hongkongu střežilo množství policistů. 

Tisíce lidí se navzdory tomu shromáždily také v dalších čtvrtích Hongkongu. Policie v úterý ráno místního času (v noci na úterý SELČ) použila na jednom místě pepřový sprej, aby ukončila krátkou potyčku mezi přívrženci Pekingu a malou skupinou prodemokratických demonstrantů.

Nahrávám video

Policie měla i ostrou munici

Na jiných místech policisté zasahovali slzným plynem či obušky proti demonstrantům, kteří na ně házeli deštníky a další předměty. Několikrát také použili varovné výstřely ostrou municí. Ze 66 zraněných demonstrantů jsou dva v kritickém stavu a dva ve vážném stavu. Zraněným je od 11 do 75 let, uvádějí zdravotnické zdroje. Bezpečnostní složky zatkly 180 lidí, přičemž 25 policistů utrpělo zranění.

„V obci Tsuen Wan jeden z policistů vypálil ze své zbraně poté, co byl napaden, a demonstrant utrpěl zranění,“ řekl agentuře AFP policejní zdroj pod podmínkou anonymity. Dotyčný byl následně převezen do nemocnice. Policisté při minulých protestech stříleli pro výstrahu do vzduchu, doteď ale palné zbraně nenamířili přímo na demonstranty. 

Nahrávám video

Aktivista: Lidé v Hongkongu nemají co slavit

„Dnes jsme sem přišli, abychom komunistické straně řekli, že lidé v Hongkongu nemají co slavit,“ prohlásil aktivista Lee Cheuk-yan. „Truchlíme nad tím, že po sedmdesáti letech vlády komunistické strany jsou občanům Číny a Hongkongu stále upírána demokratická práva. Budeme pokračovat v boji,“ dodal.

Sedmašedesátiletá Yvonne Ngová zase s rozhořčením poukazovala na množství lidí, kteří byli při prodemokratických protestech od června v Hongkongu zatčeni.

Hongkongská vláda si 70. výročí vzniku Čínské lidové republiky připomněla slavnostním obřadem. Původně plánovaný ohňostroj byl už před dvěma týdny zrušen. Nejvyšší představitelé hongkongské vlády v čele se správkyní Carrie Lamovou se účastní oficiálních oslav v Pekingu.

Protesty požadují demokratické reformy

Od roku 1997, kdy Británie předala Hongkong zpátky Číně, je toto území spravováno podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Kritici ale tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje.

Nynější demonstrace v Hongkongu začaly původně na protest proti návrhu zákona o vydávání osob podezřelých ze spáchání trestného činu do pevninské Číny, jehož schvalování správkyně Hongkongu Lamová nakonec slíbila stáhnout.

Protesty ale pokračují a jejich účastníci požadují vyšetření údajných násilností ze strany policie při demonstracích, propuštění zadržených a obecnější demokratické reformy, včetně svobodné volby správce Hongkongu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
14:08Aktualizovánopřed 51 mminutami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
14:01Aktualizovánopřed 54 mminutami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 57 mminutami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 59 mminutami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 6 hhodinami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 7 hhodinami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled