Policie obvinila Maira z vraždy Coxové. Svobodu Británii, zvolal před soudem

Nahrávám video
Obviněný z vraždy Coxové: Jmenuji se smrt zrádcům a svoboda Británii
Zdroj: ČT24

Britská policie formálně obvinila 52letého Thomase Maira z vraždy poslankyně Jo Coxové. Mair, který podle vyšetřovatelů jednal pravděpodobně sám, byl v sobotu předveden před soud v londýnském Westminsteru. Když byl požádán, aby potvrdil své jméno, řekl soudu: „Mé jméno je smrt zrádcům, svobodu Británii,“ informoval server BBC. To Mair zopakoval ještě jednou, více neřekl. „Vzhledem ke jménu, které nám právě sdělil, by ho měl prohlédnout psychiatr,“ uvedla k tomu soudkyně.

Mair byl obviněn z vraždy, těžkého ublížení na zdraví, držení střelné zbraně s úmyslem spáchat trestný čin a držení útočné zbraně.

Obviněný měl na sobě šedé policejní tepláky. Před soudem odmítl říci své jméno a neodpověděl, když byl vyzván, aby potvrdil svou adresu a datum narození. Byl vzat do vazby. V pondělí by měl být předveden před londýnský Ústřední trestní soud pro Anglii a Wales (známý jako Old Bailey). 

Spolupracovník ČT Ivan Kytka řekl, že v sobotu se jednalo o formální část soudního řízení, kdy každý obviněný musí během 48 hodin stanout před soudem. Ten pak pouze ověřuje jeho totožnost.

Kytka považuje za zajímavé, že Mair byl převezen ze svého bydliště v severoanglickém Birstallu poblíž Leedsu do Londýna, kde stanul před soudem ve Westminsteru, který obvykle projednává závažné případy. Spolupracovník ČT podotkl, že jde také o bezpečnost podezřelého. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Hledání motivu

Britská policie se při hledání motivu vraždy poslankyně Jo Coxové soustředí na krajně pravicový názor zadrženého muže. Útok podle ní zřejmě nebyl náhodný. Muž, který je podezřelý z její vraždy, byl podle ochránců lidských práv v USA ve spojení s americkou rasistickou Národní aliancí. Údajně si měl v roce 1999 u této krajně pravicové organizace objednat i návod na výrobu pistole.

Britská policie ale zároveň je prý otevřená i dalším možným vysvětlením, a zkoumá tak například i duševní zdraví muže. Útok na Coxovou nebyl podle policie zřejmě náhodný, pachatel chtěl napadnout právě ji. Výslech zadrženého stále pokračuje.

Coxovou, která usilovala o setrvání Británie v Evropské unii, napadl útočník na ulici v jejím volebním okrsku v severoanglickém městě Birstall nedaleko Leedsu. Krátce po útoku zadrželi policisté 52letého muže považovaného za útočníka.

Zadržený muž se léčil na psychiatrii a byl stoupencem krajní pravice

List The Sun napsal, že zadrženým je „duševně nemocný“ Tommy Mair, který žil v ústraní od smrti své babičky před 20 lety a podstoupil delší psychiatrickou léčbu.

Americká organizace na ochranu lidských práv Southern Poverty Law Center podle agentury AP uvedla, že má videozáznamy, na kterých Mair vystupuje jako stoupenec americké krajně pravicové Národní aliance. Zatčený Brit si podle organizace koupil v roce 1999 od aliance bělošských rasistů manuál, který kromě jiného obsahuje návod, jak si vyrobit pistoli.

Extremistickou Národní alianci, která má po celých Spojených státech desítky poboček, založil William Pierce, jež byl podle Southern Poverty Law Center „americkým neonacistou číslo jedna“. Jeho román The Turner Diaries (Turnerovy deníky) byl jednou z inspirací pro Timothyho McVeigha, který v roce 1995 vyhodil do povětří budovu federálních úřadů v Oklahoma City a zabil při tom 168 lidí. Pierce zemřel v roce 2002 ve věku 69 let.

Coxová se také před časem obrátila na policii poté, co obdržela „zlovolná sdělení“. Uvedla to sama britská policie s tím, že při vyšetřování její stížnosti v březnu zatkla a pokárala jednoho muže, který ale není ten, jehož zadržela po čtvrteční vraždě.

V pátek uctil památku Coxové přímo v Birstallu britský premiér David Cameron spolu s předsedou labouristů Jeremy Corbynem. Na počest zavražděné poslankyně se v pondělí mimořádně sejde také britský parlament. Stane se tak na Corbynovu žádost. Vraždu označil předseda labouristů za „útok na demokracii“, podle Camerona je potřeba „nenávist, nejednotu a nesnášenlivost“ z politiky vyhnat.

Britský premiér David Cameron a předseda labouristů Jeremy Corbyn uctili v Birstallu památku Jo Coxové
Zdroj: Andrew Mccaren/ČTK/ZUMA

Kampaň k brexitu do víkendu stojí

Podle některých britských médií je na vině agresivní tón kampaně před referendem o členství země v EU 23. června. Svědci podle médií slyšeli muže při útoku křičet Britain First (Británie na prvním místě), což je mimo jiné označení krajně pravicového uskupení usilujícího o odchod Británie z EU. Zástupci odchodu (takzvaného brexitu) i stoupenci dalšího členství okamžitě pozastavili kampaň, která bude pokračovat nejdříve o víkendu.

Britské listy bez ohledu na své politické preference a postoje k brexitu v pátek shodně odsoudily vraždu 41leté matky dvou dětí z řad opoziční Labouristické strany. „Jedná se o útok proti lidskosti, ideálům a demokracii,“ napsal například deník The Guardian. Komentáře volají po co nejrychlejším vyšetření smrti poslankyně a lepší ochraně britských zákonodárců. Coxová se stala terčem střelby a útoku nožem u knihovny, kde se pravidelně scházela s voliči.

K řadě britských a zahraničních politiků, kteří odsoudili vraždu Coxové, se přidala i německá kancléřka Angela Merkelová. S ohledem na blížící se referendum je podle ní třeba „příšerné a dramatické“ zabití poslankyně vyjasnit co nejdříve. Zdůraznila, že ale v tomto stadiu nechce vraždu spojovat se čtvrtečním referendem.

Smrt Coxové rozvířila i debatu před čtvrtečním referendem o setrvání v Evropské unii. Například nedávno zvolený starosta Londýna Sadiq Khan vyzval ke změn agresivního tónu v debatě o brexitu. Současná diskuze se podle něj nese v atmosféře „nenávisti, jedu, negativity a cynismu“.

Bývalý britský premiér Gordon Brown v sobotu v komentáři v listu The Guardian napsal, že „referendum vždy bylo o něčem víc než jen o Evropě“. „Bylo vždy o tom, jakou Británií jsme a jakou chceme být,“ dodal s tím, že někteří se snaží si referendum uzurpovat a omezit ho na hlasování o imigraci.

Svědci podle médií slyšeli muže při útoku křičet Britain First (Británie především), což je mimo jiné označení krajně pravicového uskupení usilujícího o odchod Británie z EU. Představitelé hnutí se od vraždy ale distancovali a uvedli, že by vrah měl být za trest „oběšen na nejbližším sloupu“. Sám Mair policii při zadržení řekl, že je „politický aktivista“.

Deník The Times je pro setrvání v EU

Britský list The Times v sobotu vyjádřil podporu udržení Británie v Evropské unii. V úvodníku nazvaném „Obnova Evropy“ vysvětluje, proč si setrvání v Unii přeje. „Nejlepším výsledkem tohoto referenda by byla nová aliance mezi svrchovanými národy Evropské unie, aliance založená na volném obchodu a reformách a vedená Británií,“ tvrdí deník.

The Times je součástí mediální skupiny vlastněné magnátem australského původu Rupertem Murdochem, který vlastní také The Sunday Times. V jeho portfoliu je ale i bulvární The Sun, jeden z nejprodávanějších v zemi, který naopak podpořil brexit, tedy odchod Británie z EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Exploze táboráku zranila v Rakousku pět dětí. Pod ohništěm byly výbušniny

Pět dětí ve věku od deseti do čtrnácti let v sobotu večer nedaleko hornorakouského Freistadtu utrpělo zranění, když explodoval táborák, u kterého seděly. Pod ohništěm byly výbušniny, které policie označila za „relikt z druhé světové války“.
před 4 mminutami

Oběti po ruských útocích hlásí Oděsa či Cherson

Dva lidé zemřeli v noci na neděli při ruském útoku na civilní a přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti, oznámil v neděli ráno velitel regionální vojenské správy Oleh Kiper. V Chersonu ruský dron zasáhl auto, jehož řidič zemřel. Ukrajinská armáda podnikla rozsáhlý dronový nálet na západní regiony Ruska. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj uvedl, že síly napadené země zasáhly u vjezdu do přístavu v Novorossijsku dva tankery patřící do stínové flotily agresora.
08:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael prodloužil vazbu dvou aktivistů z flotily pro Gazu

Izraelský soud nařídil o dva dny prodloužit vazbu dvojice aktivistů ze Španělska a Brazílie z takzvané flotily pro Gazu, napsala v neděli agentura AFP. Loď se snažila dopravit humanitární pomoc na válkou zdevastované palestinské území a izraelská armáda ji ve čtvrtek v noci zastavila v mezinárodních vodách.
13:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Izraelcům nevěříme.“ Štáb ČT natáčel s vysídlenými Libanonci

Prodlouženým příměřím na izraelsko-libanonském pomezí otřáslo další narušení klidu zbraní. Proíránský teroristický Hizballáh při dvou raketových útocích zabil jednoho vojáka a další dvě desítky zranil. Izraelské nálety zabily podle dostupných informací nejméně třináct lidí. Vláda v Bejrútu žádá svět o pomoc milionu uprchlíků. O životě libanonských vysídlenců natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
před 7 hhodinami

Izrael vyzval obyvatele obcí na jihu Libanonu k evakuaci

Izraelská armáda v neděli vyzvala obyvatele jedenácti měst a vesnic na jihu Libanonu k evakuaci z domovů. Vzkázala jim, aby odešli na otevřená prostranství nejméně jeden kilometr od zástavby. Oznámila, že v oblasti podniká operace proti Hizballáhu v reakci na to, co je podle Izraele porušením příměří ze strany tohoto šíitského militantního teroristického hnutí.
před 8 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 8 hhodinami

Trump je připraven ještě více snížit počet amerických vojáků v Německu

Americký prezident Donald Trump varoval, že je připraven snížit počet amerických vojáků v Německu o mnohem více, než o pět tisíc ohlášených Pentagonem v pátek. Agentura AP označila Trumpovy výroky za eskalaci jeho sporu s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 36 tisíc vojáků USA.
před 13 hhodinami

Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc

USA sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc během příštích šesti až dvanácti měsíců, píše agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu už v týdnu veřejně mluvil americký prezident Donald Trump, který kvůli postoji k válce v Íránu zároveň kritizoval německého kancléře Friedricha Merze. Dva vlivní republikánští zákonodárci Roger Wicker a Mike Rogers rozhodnutí kritizovali s tím, že podkopává hrozbu odstrašení a nahrává ruskému vládci Vladimiru Putinovi.
1. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...