Polský Institut národní paměti zpřístupní přísně tajné svazky o práci tajných služeb komunistického Polska. Ty mohou obsahovat jména lidí, kteří jsou stále aktivní v nejvyšších patrech polské politiky. Na zpřístupnění svazků, kterých je více než 350 metrů, se proto čeká s mimořádným zájmem.
„Samozřejmě je tam i to, co vyvolává největší emoce, tedy dokumenty o informačních zdrojích neboli o tajných spolupracovnících,“ uvedla ředitelka archivu Institutu národní paměti Marzena Kruková.
Řada historiků tvrdí, že v 70. letech byl donašečem legendární vůdce Solidarity Lech Walesa vedený jako Bolek. Vyčítají mu, že si jako někdejší prezident na začátku 90. let dokumenty vypůjčil, ale vrátil o sto stran méně. Za služby si údajně nechal platit.
„Podepsal spolupráci 20. prosince 1970 a několik let byl aktivním spolupracovníkem Státní bezpečnosti,“ uvedl historik Andrzej Paczkowski.
Walesa taková tvrzení odmítá. Prý nic nepodepsal a jakýkoliv podpis je falešný. Tvrdí, že je čistý jako lilie. „Ani na sekundu jsem nebyl na druhé straně barikády, na nikoho jsem nedonášel,“ uvedl bývalý prezident Polska Lech Walesa.
Co mohou archivy odkrýt?
Tajné archivy skrývají údaje o vyšetřovatelích, informace z výslechů i záznamy o pronásledování odpůrců režimu. „Jak to vypadalo mezi novináři, diplomaty anebo duchovními z katolické církve,“ popsal ředitel výzkumu na Institutu národní paměti Miroslaw Szumilo.
Na veřejnost se mohou dostat informace o knězi Popieluszkovi, kterého tajná policie zavraždila v roce 1984. Spisy mohou obsahovat i informace o spolupráci mezi tajnými službami v Polsku a v Československu v 70. a 80. letech.
