Poláci a Slováci málo, Češi víc, Němci ještě víc, Rakušané nic

Praha – Jak si žijí exprezidenti v našich sousedních zemích? Dokáží vyžít z renty? V Polsku to rozhodně žádná velká sláva není, na Slovensku je to dokonce ještě horší. Bývalé německé hlavy státu jsou na tom naopak velmi dobře, v Rakousku nemají rentu žádnou. Česká hlava státu dostává po odchodu z funkce 100 tisíc korun měsíčně: polovina této částky míří na chod kanceláře, jednoho zaměstnance a auto s řidičem.

První polský postkomunistický prezident Lech Wałęsa si na nízký důchod stěžuje. Z renty za vrcholnou funkci údajně nezaplatí ani chod svého domu v Gdaňsku. Legenda protikomunistického odporu dostává měsíční důchod v přepočtu kolem 26 000 korun. To platí i pro jeho nástupce Aleksandra Kwaśniewského. Oba to označili za nedůstojné a za ostudu celého Polska. Polští exprezidenti proto vydělávají jak můžou - placenými přednáškami a vydáváním knížek. Kwaśniewski dokonce podle deníku Gazeta Wyborcza radí autoritářskému kazašskému vůdci Nursultanu Nazabajevovi.

Slovenští exprezidenti Michal Kováč a Rudolf Schuster jsou na tom podle všeho ještě hůř. Mají právo doživotně užívat titul prezident, ochranku, automobil a diplomatický pas. Jejich důchod je ale necelých tisíc eur, které navíc musí zdanit. Čistý příjem je tak v přepočtu asi 20 000 českých korun. Tato renta nikdy nebyla navýšena - a to ani o inflaci. Michal Kováč tuto sumu dostává už 14 let. Tvrdí, že má nejméně ze všech prezidentů, které zná, a že by mu samotný důchod stačil jen v případě, kdyby pouze seděl doma.

3 minuty
Události k prezidentským rentám
Zdroj: ČT24

Z rezidence německé hlavy státu vede naopak poměrně pohodlná cesta. Jako jediný státní úředník má bývalý prezident doživotní nárok na plat – v přepočtu přes čtyři miliony korun ročně. A k tomu kancelář se sekretářkou, auto a řidiče. Pochybnosti měli Němci v případě Christiana Wulffa, který musel loni odstoupit kvůli podezření z korupce. I jemu ale nakonec doživotní renta zůstala a hodí se mu zejména po nákladném rozchodu s manželkou Bettinou.

Rakouského exprezidenta na rozdíl od ostatních žádná zvláštní renta nečeká: Žije z obyčejného důchodu vypočítaného z celoživotních příjmů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 6 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...