Pokusy o řešení izraelsko-palestinského konfliktu od 90. let selhávají

Pařížská mírová konference, která měla posadit k jednacímu stolu zástupce Izraele a Palestiny, je dalším v řadě pokusů vyřešit konflikt na Blízkém východě. Největším průlomem v mírových jednáních byly smlouvy z Osla, zejména první dohoda z roku 1993. Ta mimo jiné předala malou část Západního břehu pod palestinskou správu. Od té doby většina pokusů o zprostředkování míru ztroskotává.

Největší neshody v posledních kolech mírových jednání mezi Izraelem a Palestinci byly ohledně výstavby židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tam má vzniknout stát Palestina. Pro Palestince je také nepřijatelný požadavek izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby uznali Izrael jako židovský stát.

Historie izraelsko-palestinských mírových jednání

Mírový proces začal 30. října 1991 v Madridu, kde se konala mírová konference o Blízkém východě za účasti arabských a izraelských představitelů pod patronací USA a Sovětského svazu. První přímé rozhovory mezi Izraelem a arabskými státy ale zůstaly bez výsledku.

Částečný úspěch přinesly dohody z Osla. První z nich podepsal Izrael a Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) 13. září 1993 v americkém Washingtonu. Izrael v ní uznal OOP jako legitimního reprezentanta palestinského lidu a OOP poprvé uznala právo Izraele na existenci. Smlouva tak formálně ukončila 45 let nepřátelství mezi Izraelem a Palestinci.

Za izraelskou stranu jednal premiér Jicchak Rabin a za palestinskou stranu předseda OOP Jásir Arafat. Za uzavření mírové dohody dostali spolu s tehdejším ministrem zahraničí Šimonem Peresem Nobelovu cenu míru.

O dva roky později 28. září 1995 byla ve Washingtonu podepsaná dohoda o rozšíření autonomie Západního břehu a Pásma Gazy, tzv. Oslo II. Na základě smlouvy mělo být mimo jiné postupně propuštěno pět až šest tisíc palestinských vězňů zadržovaných v izraelských věznicích. Proti smlouvě se však zvedla vlna protestů, a to jak na palestinských autonomních územích, tak v Izraeli.

obrázek
Zdroj: ČT24

V roce 1999 nastoupil do čela izraelské vlády labourista Ehud Barak. Za jeho funkčního období došlo k několika mírovým konferencím, ale žádná z nich nebyla úspěšná. Barak v jednáních nabídl historické ústupky, včetně předání východního Jeruzaléma. Předseda palestinské samosprávy Jásir Arafat ale nabídku odmítl, jelikož se nevypořádávala s otázkou palestinských uprchlíků.

Nejznámější z konferencí za vlády Ehuda Baraka proběhla v Camp Davidu (11. – 25. července 2000). Summit se pokusil vyjednat takzvaný „konečný status“ v izraelsko-palestinském konfliktu, ovšem neúspěšně. Hostil jej americký prezident Bill Clinton.

Na summitu se řešily čtyři sporné body:

  • území
  • Jeruzalém a Chrámová hora
  • uprchlíci a právo návratu
  • izraelské bezpečnostní zájmy

Krátce po konání summitu, v září téhož roku, vypukla po návštěvě šéfa izraelské opoziční strany Likud Ariela Šarona na Chrámové hoře v Jeruzalémě druhá palestinská intifáda (povstání), ve které do února 2005 zahynulo přes 4700 lidí, z toho na 3600 Palestinců. První intifáda se datuje mezi roky 1987–1993.

Žádné hmatatelné výsledky nepřinesla ani mírová konference z roku 2007, která proběhla v americkém Annapolisu. Vyřešit měla otázku územních sporů a palestinských uprchlíků.

Izraelský premiér Ehud Olmert si potřásá rukou s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem na summitu v Annapolis
Zdroj: Gerald Herbert/ČTK/AP

Po neúspěších Američanů otěže převzala Francie

Řešení izraelsko-palestinského konfliktu si jako prioritu na zahraniční scéně po nástupu do funkce v roce 2009 stanovil i nový americký prezident Barack Obama. V roce 2010 ve Washingtonu spolu s tehdejší ministryní zahraničí Hillary Clintonovou zprostředkoval přímá jednání mezi Izraelem a Palestinou. Ta ale brzy zkrachovala.

Za přispění amerického ministra zahraničí Johna Kerryho začaly další přímé rozhovory mezi Izraelem a Palestinci koncem června 2013. Ani ty ale nedosáhly uspokojivého závěru.

Od roku 2014 byla izraelsko-palestinská mírová jednání přerušena.

Iniciativu po Spojených státech v posledních letech převzala Francie, která se oba klíčové hráče snaží přivést k jednacímu stolu a opět zahájit diplomatická jednání. Palestinci tuto iniciativu podporují. Izraelci ji předem považují za neúspěšnou s tím, že k řešení mohou vést jen přímé rozhovory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...