Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan znovu pohrozil otevřením turecké hranice pro uprchlíky, kteří se chtějí dostat do Evropy. Reagoval na čtvrteční rezoluci Evropského parlamentu, který navrhuje zmrazit přístupová jednání EU s Ankarou. Úřad německé kancléřky Angely Merkelové Ankaře vzkázal, že ohrožování dohody o uprchlících mezi EU a Tureckem k ničemu nepovede. Erdogan také znovu slíbil potvrdit trest smrti, když ho schválí parlament. Premiér Sobotka i prezident Zeman označili turecký postoj za vydírání.
„Když se u hraničního přechodu v (bulharské) Kapikule objevilo 50 000 uprchlíků, volali jste o pomoc. Začali jste se ptát sami sebe 'Co uděláme, když Turecko otevře hranice'. Poslouchejte mě pozorně. Půjdete-li ještě dál, ty hranice se otevřou, dobře si to zapište,“ řekl Erdogan v projevu v Istanbulu.
Erdogan také zopakoval, že potvrdí obnovení trestu smrti v případě, že to schválí turecký parlament. Podle agentury AFP tak opět ignoroval varování Evropské unie, podle níž v případě zavedení trestu smrti není možné, aby se Turecko stalo její součástí.
EP ve čtvrtek přijal nezávazné usnesení, které doporučuje zmrazit přístupová jednání kvůli postupu Ankary proti údajným účastníkům červencového nezdařeného puče. Návrh ale také počítá s možností rozhovory EU s Tureckem obnovit.
Rozhodnutí eurospolanců reaguje zejména na postup tureckých úřadů po červencovém pokusu o puč. Turecko pozatýkalo desítky tisíc lidí a propustilo z práce nebo přeřadilo na nižší pozice na 120 000 osob. Podle Ankary jsou to stoupenci duchovního Fethullaha Gülena, jemuž Turecko připisuje zorganizování puče. Mezi zatčenými je na 140 novinářů a úřady nechaly uzavřít 170 různých sdělovacích prostředků.
Větší škoda pro Evropu než pro Turecko, míní premiér
Turecký premiér Binali Yildirim už ve čtvrtek Evropu varoval před přílivem uprchlíků a řekl, že přerušení rozhovorů poškodí Evropu více než Turecko. „Jsme jedním z faktorů, které chrání Evropu. Pokud by uprchlíci volně procházeli, zaplaví a převezmou Evropu. Tomu bráníme,“ žekl Yildirim. Na tureckém území je na 2,7 milionu syrských běženců.
Turecký vicepremiér Numan Kurtulmus kritiku rozšířil i na OSN, když v Londýně řekl, že OSN a další mezinárodní organizace přestaly být schopné řešit světové problémy. Ujistil také, že Turecko nemění svou zahraniční politiku a že se dále bude řídit svými národními zájmy.
EU s Tureckem v březnu uzavřela dohodu, která měla zastavit příliv uprchlíků z Turecka do Řecka. Unie za to Ankaře přislíbila značnou finanční pomoc, pokrok v přístupových rozhovorech a uvolnění vízového režimu. Turecko ale Unii obviňuje, že dohodu neplní, a hrozí jejím vypovězením. EU zrušení víz podmínila mnoha požadavky, z nichž mnohé zatím Ankara nesplnila.
Erdogan si také postěžoval, že Turecko nedostalo všechny slíbené peníze. „Dostali jsme 550 milionů dolarů (14 miliard korun) od OSN. EU peníze slíbila, ale zatím poslala asi 700 milionů dolarů. A kolik jsme utratili my? Do této chvíle 15 miliard dolarů,“ řekl prezident.
Mluvčí úřadu německé kancléřky Angely Merkelové reagovala na Erdoganova slova prohlášením, že dohoda mezi Tureckem a EU je považována za „společný úspěch“ a že je její udržení v „zájmu všech zúčastněných“. Mluvčí německého ministerstva zahraničí dodala, že je v zájmu obou stran řídit se dohodou. „Podíváme-li se na fakta, pak obě strany dohodu dodržují a my doufáme, že to tak zůstane, protože je to v zájmu obou stran,“ řekla.
Sobotka odmítá turecké „politické vydírání“
Český premiér Bohuslav Sobotka odmítl „snahy o politické vydírání“ ze strany Turecka i hrozby vyvolání další migrační vlny. „Není to první prohlášení, které čas od času slyšíme z turecké strany. Je velmi důležité, aby si evropská unie počínala suverénně a nenechala se politicky vydírat takovými prohlášeními. EU dohodu plní a má plné právo požadovat, aby ji plnilo také Turecko. Je i v zájmu Turecka, aby dohodu dodržovalo.“
Za zásadní považuje Sobotka pokračování dialogu, ve kterém by měla EU zdůrazňovat zájem na demokratickém Turecku. Evropa musí ale pokračovat i v projektech, které posílí vnější hranice nezávisle na Turecku. „Stejně intenzivně musí EU tlačit na dosažení mírové dohody v Sýrii,“ řekl Sobotka. Umožnilo by to podle něj návrat uprchlíků.
Za vydírání označil turecký postoj i prezident Miloš Zeman. Evropská unie by podle něj „měla na tuto hrozbu reagovat důsledným opevněním svých vnějších hranic, což ostatně měla udělat už dávno.“
