Brusel - Během dnešní schůzky ministrů zahraničí NATO v Bruselu prohlásil český šéf diplomacie Karel Schwarzenberg, že pokud Írán změní svou politiku jaderného výzkumu, pak prý přijde na řadu diskuse o smysluplnosti amerického radaru v Česku. Ministři probrali i vztahy aliance s Ruskem. Ministři se shodli na tom, že obnovení vztahů s Moskvou bude možné po dubnovém summitu NATO.
Politici se dnes v Bruselu podle informací slovenského ministra zahraničí Miroslava Lajčáka dohodli na tom, že vztahy s Ruskem bude možné obnovit po dubnovém summitu NATO. „Shodli jsme se na textu. Obnovíme rozhovory mezi NATO a Ruskem co nejdřív po dubnovém summitu NATO,“ uvedl Lajčák.
Obnovení rozhovorů neznamená schválení postupu Ruska v konfliktu v Gruzii
To potvrdil na tiskové konferenci také Jaap de Hoop Scheffer, generální tajemník NATO. Ten však dodal, že tento postup rozhodně neznamená, že by Severoatlantická aliance schvalovala postup Ruska při konfliktu v Gruzii.
Šéf NATO zdůraznil, že po obnovení rozhovorů bude aliance nadále vyvíjet tlak na Rusko, aby plnilo povinnosti, ke kterým se v rámci mírové dohody zavázalo. To podle něj znamená, že ruské jednotky by měly úplně opustit regiony Jižní Osetie a Abcházie a že Rusko umožní přístup mezinárodních pozorovatelů do těchto oblastí. Jaap de Hoop Scheffer pak dodal, že NATO chystá schůzku se zástupci Gruzie, na které by se mělo diskutovat o případné podpoře NATO v oblasti.
Aliance s Ruskem nejedná od loňského léta, kdy ruská armáda zasáhla v konfliktu v Gruzii. Český ministr zahraničí je nicméně v otázce obnovení vztahů optimistický. „Jsem si jistý, že dosáhneme shody,“ řekl novinářům Schwarzenberg.
Obnovení jednání s Ruskem prý podporuje i Česko, protože podle Schwarzenberga není možné Rusko ignorovat. Podobné názory má i USA. Schůzky v Bruselu se dnes zúčastnila i americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, která prohlásila, že je třeba najít způsoby, jak s Ruskem konstruktivně pracovat tam, kde NATO a Moskva sdílejí oblasti společných zájmů. Proti obnovení vztahů s Ruskem je ale Litva, která trvá na tom, že Rusko musí změnit svůj politický přístup, naráží tak hlavně na postup Moskvy v případě konfliktu v Gruzii.
Schwarzenberg: Radar není namířen proti Rusku
Během jednání v Bruselu přišel na řadu i problém Íránu a amerického protiraketového deštníku ve střední Evropě. Schwarzenberg dnes opět ujistil, že základna nebude namířena proti Rusku. Podle USA bude štít chránit před hrozbami z takových zemí, jako je například Írán.
„Když tyto státy změní své postoje, když už nebude hrozit nebezpečí z tohoto směru, tak můžeme také diskutovat o smysluplnosti radaru,“ řekl ministr Schwarzenberg. Ten také dodal: „Když odstoupí Írán od jaderného programu, pak se můžeme bavit o tom, jestli v té formě má být protiraketový štít vybudován, nebo ho máme přizpůsobit jiným ohrožením.“
Clintonová vysekla poklonu Čechům za záměr vystavět americký radar
Clintonová dnes na tiskové konferenci pochválila Čechy a Poláky za to, že jednají o umístění prvků protiraketového deštníku na svém území. „Raketový štít je velmi důležitým nástrojem v našem obranném arzenálu pro budoucnost,“ řekla dnes po schůzce ministrů zahraničí NATO v Bruselu Hillary Clintonová. „Česká republika a Polsko byly podle našeho názoru velmi vizionářské a dokázaly dohlédnout za obzor, co nás čeká, když nebudeme úspěšní v prevenci získávání a šíření těchto zbraní hromadného ničení,“ dodala.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová v Bruselu také navrhla, aby se 31. března uskutečnila mezinárodní konference k Afghánistánu. Hillary Clintonová na setkání ministrů zahraničí zemí NATO řekla, že v Afghánistánu leží ústřední bod extremismu a že na řešení se musí podílet všechny zúčastněné země. Podle Clintonové by se proto mohl konference na konci března zúčastnit i Írán, který s Afghánistánem sousedí.
