Amsterdam/Berlín – Sestřelení malajsijského boeingu letu MH17 na východě Ukrajiny loni v červenci mají velice pravděpodobně na svědomí ruští vojáci. Nizozemské státní televizi a rádiu (NOS) to sdělily nejmenované zdroje blízké policii a skupině, která zničení letounu v Nizozemsku vyšetřuje. Konkrétní pachatelé jsou ale podle nich nezjistitelní a ruské tajné služby je možná dokonce nechaly zlikvidovat.
Stroj podle uvedených zdrojů sestřelila protiletadlová zbraň vypálená ze systému BUK z území ovládaného proruskými povstalci. „Mé zdroje si myslí, že (pachatelé z řad ruských vojáků) si nechali změnit totožnost nebo je zabily ruské tajné služby, aby uchovaly vše v tajnosti,“ řekl britskému listu Daily Mail nizozemský novinář Robert Bas.
Zdroje blízké vyšetřování neštěstí, při němž zahynulo všech 298 lidí na palubě, si údajně stěžovaly, že ruské tajné služby se neustále snaží dostat do jejich počítačů a nainstalovat spyware do jejich chytrých telefonů.
Rusko důrazně a opakovaně popřelo, že by v sestřelení stroje hrálo nějakou roli nebo že by na letoun vystřelili proruští povstalci. Podle Base nicméně důkazy „ukazují jedním směrem“, i když vyšetřovatelé, kteří prozkoumali přes milion dokumentů, fotografií a videí, zatím nevyloučili ani jiné možnosti.
Ruská média zdůrazňovala, že letoun sestřelilo ukrajinské vojenské letadlo, které se v té době nacházelo v jeho blízkosti. Uvedla dokonce jméno pilota. Obviňovány byly též západní tajné služby. Ruský list Komsomolskaja pravda ve čtvrtek citoval experta, který tvrdil, že poškození trupu letadla neodpovídá útoku ze systému BUK. Nalezeno bylo prý nejméně devět děr, což je typické pro raketu vzduch–vzduch, tedy vyslanou z letadla.
Kyjev a Moskva se dohodly na zvýšení počtu pozorovatelů
Rusko a Ukrajina se dohodly na zdvojnásobení počtu pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), kteří monitorují dodržování příměří na východní Ukrajině. Pozorovatelů bude nově 1000 namísto pěti set. Podle německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera by pozorovatelé nově měli získat přístup i do míst, kde jsou skladovány zbraně. Už v pondělí odsouhlasili vedoucí představitelé Ruska, Německa a Francie návrh Ukrajiny, aby pozorovatelé OBSE pomáhali s realizací dohody o příměří na východě země.
Podle OBSE se příměří dodržuje
Právě potíže se vstupem na citlivá místa označil za největší problém mise šéf OBSE Lamberto Zannier. „Hlavním problémem není počet pozorovatelů, je to přístup,“ řekl a potvrdil, že příměří na Ukrajině je dodržováno, alespoň pokud jde o palbu z těžkých zbraní, a že obě strany odsouvají těžkou techniku. Zaznamenáno bylo podle něj porušování příměří lehkými zbraněmi a občas minomety. „Všechno to jsou ale zbraně lehkého kalibru,“ uvedl Zannier. OBSE by podle něj uvítala, kdyby měla k dispozici více menších bezpilotních letounů k monitorování situace namísto stávajících tří velkých dronů.
„Teď v Německu se všemi ministry - zvláště pak s ministrem obrany - projednáváme, jestli máme k dispozici vybavení, které bychom mohli dodat OBSE. Jako jeden z několika států jsme také vzhledem k rostoucí odpovědnosti pozorovatelů poskytli finanční pomoc - to by také mělo udělat mnoho dalších členských zemí,“ prohlásil Steinmeier. Se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem se také telefonicky dohodl na prodloužení mise OBSE. Mandát OBSE na Ukrajině vyprší totiž 23. března a prodloužen může být pouze jednomyslným schválením.
Náměstek ministra zahraničí USA nevidí přínos vyzbrojení Ukajiny
Republikáni v americkém Kongresu opakovaně naléhají na vyzbrojení ukrajinské armády. Prezident Barack Obama v této věci ještě nerozhodl, chce tak učinit až s ohledem na dodržování klidu zbraní. Spojené státy již ale Kyjevu poskytují vojenskou techniku, kterou není možné využít k přímé likvidaci protivníka. Jsou to především neprůstřelné vesty, brýle pro noční vidění a další součásti výstroje.
Náměstek amerického ministra zahraničí Antony Blinken nicméně nevidí přínos v možném vyzbrojení ukrajinské armády. V rozhovoru s německou rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk totiž prohlásil, že Rusko by mohlo vojenské dodávky snadno přečíslit. Podle Blinkena konflikt nemá vojenské řešení, je proto nadále nutné na Rusko tlačit ekonomickými sankcemi, které úspěch mají.
Západ i Kyjev již nyní Moskvu obviňují z toho, že separatistům poskytuje posily a zbraně, Rusko taková obvinění ale důrazně odmítá. Oficiálně připouští, že v řadách povstalců mohou být ruští vojáci, ti zde prý ale působí jako dobrovolníci v rámci své dovolené. „Pokud kdokoli z nás poskytne Ukrajině zbraně, Rusko to může dorovnat, poté své dodávky zdvojnásobit, ztrojnásobit, zčtyřnásobit,“ řekl Blinken.
„(Vladimir) Putin již nemá žádnou hospodářskou kartu, kterou by mohl vynést, aby se za něj národ postavil. Má už jen národní kartu,“ řekl Blinken o Putinových možnostech. „Tu ale musí vynášet neustále, neboť když s tím přestanete, lidé se rozhlédnou a uvidí, co se kolem děje,“ dodal.
