Podle amerického ministra zahraničí Mikea Pompea neexistuje přímý důkaz spojující saúdského korunního prince Muhammada bin Salmána s vraždou saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího. Pompeo to řekl novinářům po brífinku, na kterém spolu s ministrem obrany Jamesem Mattisem informovali americké senátory o okolnostech případu. Senátory nicméně nepřesvědčili. Ti totiž následně odhlasovali, že se budou zabývat rezolucí týkající se odebrání finanční pomoci Saúdské Arábii v souvislosti s boji v Jemenu.
Podle ministra Pompea neexistuje přímý důkaz, že vraždu Chášakdžího nařídil korunní princ
Chášakdží byl brutálním způsobem zabit na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu 2. října. Saúdská Arábie vraždu přiznala se zpožděním, původně ji popírala. Dodnes se nenašlo tělo a Rijád odmítl jakýkoli podíl korunního prince Muhammada bin Salmána. Vražda vyvolala mezinárodní skandál a napětí ve vztazích mezi Rijádem a Ankarou i západními zeměmi včetně USA.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podle listu The Washington Post dospěla k závěru, že vraždu Chášakdžího, který byl kritikem režimu v Saúdské Arábii, nařídil přímo saúdský korunní princ.
CIA má k dispozici dokonce nahrávku telefonátu, ve kterém Muhammad bin Salmán dává instrukce, aby „byl Džamál Chášakdží umlčen, a to co nejdříve to bude možné“, napsal již dříve turecký list Hürriyet. Šéfka americké CIA Gina Haspelová prý naznačila, že podobná audionahrávka existuje, když v říjnu navštívila Ankaru.
Ministři senátory nepřesvědčili
„Neexistují přímé zpravodajské informace, které by spojovaly korunního prince s nařízením zavraždit Džamála Chášakdžího,“ prohlásil ovšem ve středu ministr Pompeo.
„Nemáme nezvratný důkaz, že do toho byl zapojen korunní princ, ani zpravodajské služby ani nikdo jiný,“ doplnil ministr obrany James Mattis.
Mnoho senátorů ale z jednání odcházelo s opačným názorem, poznamenala agentura Reuters. „Nemyslím si, že byl v místnosti někdo, kdo nevěří, že je za to (princ) zodpovědný,“ uvedl republikánský senátor Bob Corker.
James Mattis
Oba ministři členům Kongresu rovněž sdělili, že zamýšlené „degradování vztahů“ Washingtonu s Rijádem, o kterém se v souvislosti s případem hovoří, by poškodilo národní bezpečnost USA.
Pompeo uznal, že konflikt v Jemenu, do kterého je Saúdská Arábie výrazně zapojená na straně jemenské vlády, má na svém kontě obrovské množství civilních obětí. Zdůraznil však, že země představuje v regionu důležitou protiváhu Íránu. Právě Teherán je obviňován, že v Jemenu stojí na straně šíitských povstalců. „V širším slova smyslu by degradování vztahů se Saúdskou Arábií bylo obrovskou chybou pro americkou národní bezpečnost a pro naše spojence,“ řekl šéf americké diplomacie.
Podle mnohých senátorů by ale nereagování na nynější situaci vyslalo do světa „mnohem nebezpečnější vzkaz“. V následném hlasování tak odsouhlasili, že se Senát může zabývat rezolucí o ukončení americké vojenské pomoci pro arabskou koalici vedenou Rijádem, která v Jemenu bojuje. Šlo nicméně jen o procedurální hlasování. Další debata a konečné hlasování se očekávají až příští týden.
Senátorům se nelíbilo, že nepřišli zástupci CIA
Senátoři také vyjádřili zklamání, že na jednání za zavřenými dveřmi nebyl přítomen nikdo ze zpravodajských služeb. Podle demokratického senátora Dicka Durbina o tom rozhodl Bílý dům, že šéfka CIA mezi senátory nedorazí. Mluvčí CIA ale jeho slova označil za nepravdivá s tím, že Haspelové nikdo návštěvu nezakázal. Demokratický senátor Bob Menendez označil nepřítomnost zpravodajců za „ostudnou“.
