Německá kontrarozvědka nepovažuje za pravděpodobné, že by mezi migranty přicházejícími do země byli teroristé z Islámského státu (IS) nebo z Al-Káidy – v neposlední řadě i proto, že by pro ně cesta do Evropy představovala neúměrně vysoké riziko. Panují ale obavy z německých radikálních islamistů, kteří se snaží mezi uprchlíky získat nové příznivce.
„Víme, že by různé islamistické organizace rády spáchaly atentát v Německu, kdyby mohly. Prošetřovali jsme mnoho indicií, že jsou útočné skupiny na cestě do Německa. Žádná z nich se ale nepotvrdila,“ uvedl šéf Spolkového úřadu na ochranu ústavy (civilní kontrarozvědky BfV) Hans-Georg Maassen. Poznamenal, že poslední teroristické útoky na evropské půdě provedli lidé, kteří měli občanství některé ze zemí Evropské unie a přímo ve své vlasti se také radikalizovali. „IS dosáhl svého cíle tak, že si k sobě ideologicky připoutal lidi, kteří už v zemi byli. Nedopravil proto do napadené země žádnou vlastní útočnou skupinu,“ řekl Maassen.
Cesta do Evropy je životu nebezpečná, teroristům by nestála za to
Podle kontrarozvědky by vměšování se mezi běžence bylo pro teroristy zbytečné riziko. „Jak cesta přes Středozemní moře, tak balkánská cesta jsou životu nebezpečné a panuje na nich neustálé riziko, že se příchod nezdaří, tím spíš, pokud by někdo nesl v zavazadlech zbraně. Považuji sice tuto možnost příchodu teroristů za možnou, vzhledem k rizikům ale za nepravděpodobnou,“ řekl Maassen.
Podle nedávné zprávy BfV počet islámských radikálů v Německu stále roste. Salafistů je v zemi už asi 7500, v roce 2011 jich přitom byly jen stovky.
Větší riziko vidí Maassen v německých salafistech, kteří se snaží běžence oslovit. „Mnoho žadatelů o azyl je sunnitského vyznání. A v Německu je salafistická scéna, která je vidí jako svou živnou půdu. Pozorujeme, že se salafisté snaží vystupovat jako pomocníci, vyhledávají kontakty a zvou běžence do svých mešit, aby je naverbovali pro svou věc,“ dodal Maassen.
Vatikán přijal první rodinu křesťanských uprchlíků ze Sýrie
Vatikán přijal první rodinu syrských uprchlíků v reakci na výzvu papeže Františka, který o podobné gesto solidarity požádal všechny katolické farnosti v Evropě. Jedna ze dvou vatikánských farností se o čtyřčlennou rodinu bude starat, dokud si dospělí nenajdou práci. Syřané dorazili do Itálie 6. září. Jde o rodinu melchitského řeckokatolického vyznání, které je římskokatolické církvi velmi blízké.
Papež se začátkem měsíce obrátil na všech přibližně 120 000 katolických farností na kontinentu, aby se každá ujala jedné uprchlické rodiny. Výzva se setkala se smíšenou reakcí zvláště kvůli tomu, že většina syrských běženců jsou muslimové. V některých zemích proto církevní autority vyzvaly farnosti, aby přijímaly křesťanské běžence.
„Podle zákona nemohou lidé požadující mezinárodní ochranu prvních šest měsíců po podání azylové žádosti pracovat. Po tuto dobu jim bude pomáhat a starat se o ně farnost svaté Anny,“ uvedl Vatikán. Na jeho území je ještě svatopetrská farnost, která by rovněž měla přijmout jednu rodinu, podrobnosti však dosud nejsou známy.
