Podle Bruselu Řecko nezvládá chránit hranice, Atény ultimátum odmítají

Řecko zanedbalo své závazky ochránit vnější hranice EU. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise. Atény podle ní nezvládají registrovat a kontrolovat běžence. Díky takzvanému schengenskému hodnocení by mohly být prodlouženy kontroly mezi zeměmi EU až na dva roky. Pokud nedojde k nápravě, pro Atény by to mohlo znamenat až odchod ze Schengenu. Řecký ministr pro migraci už slíbil, že hotspoty začnou naplno fungovat od začátku března. Jinak ale Atény označily přístup Bruselu za nekonstruktivní.

Řecko má povinnost kontrolovat své hranice, protože patří mezi okrajové země schengenského prostoru volného pohybu osob. „Zpráva ukazuje, že existují vážné nedostatky ve správě vnějších hranic v Řecku. Víme, že Řecko se v mezičase snaží o nápravu a dodržování schengenských pravidel,“ konstatoval místopředseda komise Valdis Dombrovskis.

K hodnocení došlo na základě neoznámených návštěv na řecko-tureckých pozemních hranicích a na ostrovech Chios a Samos od 10. do 13. listopadu 2015.

Zpráva, která je neveřejná, uznává, že řecké orgány jsou v důsledku velkého počtu příchozích migrantů pod tlakem. Atény ale kritizuje kvůli tomu, že nelegální migranti nejsou řádně identifikováni a registrováni, uvedl místopředseda komise.

Otisky prstů nejsou systematicky zanášeny do příslušných unijních systémů a není systematicky kontrolována autentičnost jejich cestovních dokladů. Ty navíc nebyly v kontrolovaném období srovnávány s hlavními bezpečnostními databázemi, jako je Schengenský informační systém nebo databáze Interpolu.

V úterý se Řecka zastala agentura Frontex, která konstatovala, že vzhledem k členitosti řecké hranice a zároveň platné mezinárodní smlouvy není možné příliv běženců do země výrazněji regulovat. Podle europoslance Pavla Teličky (nestr. za ANO) to ale Řecko nezbavuje zodpovědnosti. Telička připomněl, že Atény kritizují plán EU na zřízení společné pohraniční stráže.

V důsledku toho, že Řecko neplnilo své závazky, jsme se do jisté míry dostali do situace, ve které jsme – to znamená nekontrolovatelný proud uprchlíků právě přes řeckou hranici.
Pavel Telička
europoslanec (nestr. za ANO)

EU málo pomáhá, brání se Atény

Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas v pondělí svalil vinu na Evropskou unii a její nedostatečnou pomoc. Například místo 1800 požadovaných pracovníků agentury Frontex dorazilo do země o tisíc lidí méně a místo 28 požadovaných plavidel je jich k dispozici šest.

„Belgičané řekli, tlačte je zpátky do moře. Máme podle nich porušovat zákony. Je nám líto, ale je to jedno, jestli je utopíte. Tlačte je zpět. Pravděpodobně nikdo z ministrů přítomných na konferenci s tím ale nebyl ochotný souhlasit,“ uvedl Muzalas.

Je potřeba vynaložit značné úsilí ke zlepšení přijímání, registrace, přemístění nebo vracení migrantů, aby začal schengenský systém fungovat normálně bez vnitřních hraničních kontrol. To je náš konečný společný cíl.
Valdis Dombrovskis
místopředseda komise

Zprávu musí kvalifikovanou většinou potvrdit členské země prostřednictvím takzvaného stálého výboru pro kontrolu Schengenu. Pak bude moci komise Aténám nabídnout balík opatření k tomu, aby nedostatky odstranily.

Řecko bude mít tři měsíce na nápravu. Pokud se tak nestane, umožní to zemím unie – opět rozhodnutím kvalifikované většiny – dočasně zavést kontroly na některých vnitřních hranicích až na půl roku s prodloužením do dvou let.

„Změnu by pocítily stovky tisíc evropských turistů, kteří byli dosud zvyklí jezdit na dovolenou ze zemí Schengenu do Řecka jen s občanským průkazem,“ podotkl zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Některé státy EU, včetně Německa, dočasně kvůli migraci opětovně zavedly kontroly podle jiných ustanovení schengenského kodexu. Nejzazší termín prodloužení končí v květnu.

Hotspoty mají podle Atén fungovat od března

Český ministr vnitra Milan Chovanec před pár dny prohlásil, že možnost krátkodobého vyloučení Řecka ze Schengenu je stále více ve hře. Chovanec také uvedl, že nevěří ujišťování, které zní z Evropské komise, že v příštích čtyřech týdnech začnou na řeckém území skutečně fungovat takzvané hotspoty.

Řecko se zavázalo zřídit celkem pět hotspotů. Zatím ale funguje jediný – středisko na ostrově Lesbos se otevřelo loni v říjnu. Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas nově slibuje, že úřady budou schopné technicky naplno evidovat uprchlíky přicházející do země od začátku března.

Muzalas při této příležitosti znovu obvinil Turecko z odpovědnosti za pokračující proud uprchlíků. Ankara prý běžence, kteří se jednou dostanou do Řecka, už zpátky skoro nebere. Varoval také před snahou vytvářet z Řecka černou ovci uprchlické krize a podotkl, že Unie je v otázce nejednotná.

„Taktika přehazování odpovědnosti nepředstavuje účinné řešení problému s takovým historickým rozsahem, který vyžaduje společnou činnost. Řecko se překonává, aby plnilo své závazky. Očekáváme od ostatních, že učiní totéž,“ poznamenala mluvčí vlády v Aténách Olga Gerovasiliová s poukazem na to, že ze 160 tisíc uprchlíků, které si země EU slíbily prvotně přerozdělit, se dostalo jen na pouhých více než 300 osob.

Uprchlíci
Zdroj: ČTK/AP/Giannis Papanikos

Do Řecka dorazilo v loňském roce více než 850 tisíc migrantů, dalších 44 tisíc připlulo na řecké ostrovy od začátku ledna. Většinou míří z Turecka na Lesbos, Samos a Chios.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lety z Blízkého východu ve středu vrátily do Česka přes pět set lidí

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje, ve kterém bylo zhruba 200 lidí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě bylo zhruba 200 lidí. Následně přistály dva armádní repatriační lety. Letoun Casa kolem 07:30 dopravil 39 cestujících z Egypta, v 08:25 přistál airbus s 96 lidmi z Ománu. Premiér Andrej Babiš (ANO) také uvedl, že stát pronajal letadlo, které může vyzvednout 189 lidí v Jordánsku a čeká na slot.
05:16Aktualizovánopřed 3 mminutami

Izrael provedl další vlnu útoků na Írán, cílil na bezpečnostní složky

Izraelská armáda uvedla, že při nové vlně úderů na Írán zasáhla desítky cílů. Mezi nimi jsou velitelská centra vnitřních bezpečnostních složek a milic basídž a také zařízení na odpalování raket.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 11 hhodinami
Načítání...