Londýn požádal Rusko o vydání dvou bývalých ruských agentů, kteří mají podle britských vyšetřovatelů na svědomí vraždu Alexandra Litviněnka, k níž došlo v roce 2006 v Londýně. Podle Britů vraždu zřejmě nařídil přímo Vladimir Putin. Londýn si také pozval na kobereček ruského velvyslance. Moskva označila britské vyšetřování za zpolitizované a neprůhledné.
Litviněnko krátce před smrtí obvinil Putina, že nařídil jeho vraždu. Britové mu nyní de facto dali za pravdu. „Se znalostí všech důkazních prvků a analýzy, které jsem měl k dispozici, jsem dospěl k závěru, že operaci FSB pravděpodobně schválil Patrušev a také prezident Putin,“ uvedl vyšetřující soudce Robert Owen.
Nikolaj Patrušev byl tehdejším šéfem Federální bezpečnostní služby (FSB). V současné době předsedá ruské Bezpečnostní radě.
Putinův mluvčí: Tvrzení Londýna jsou projevem britského humoru
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že Moskvy se tato událost vůbec netýká. Lituje, že Londýn s Moskvou více nespolupracoval – Moskva na to prý byla připravená, citoval Peskova zpravodaj ČT Miroslav Karas. Peskov upozornil, že dokument může rusko-britské styky „otrávit“, a označil jej za projev britského humoru. „Podobá se to asi nějakému vtipu. Očividně to můžeme dát do souvislosti s elegantním britským humorem,“ podotkl s poukazem na to, že britská tvrzení se zakládají na důvěrných informacích blíže neurčených činitelů britské tajné služby a že chybí „konkrétní důkazy“.
„Litujeme, že čistě trestněprávní případ byl zpolitizován a zkalil celkové ovzduší dvoustranných vztahů,“ reagovala podle agentury RIA Novosti na britskou zprávu mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
„Je zjevné, že rozhodnutí zastavit vyšetřování koronera a zahájit ,veřejné slyšení‘ mělo jasné politické pozadí. Důvod je zřejmý – proces, přestože tak byl označován, nebyl transparentní ani pro ruskou stranu ani pro veřejnost vzhledem ke specifice uzavřeného projednávání materiálů pod záminkou ,tajnosti‘,“ konstatovala mluvčí.
Litviněnko – známý kritik režimu Vladimira Putina
Litviněnko měl v FSB na starosti zločinecké organizace. V roce 1998 na tiskové konferenci prohlásil, že dostával rozkazy v rozporu se zákony. Byl vězněn, nakonec ale utekl a v roce 2001 získal politický azyl v Británii, kde spolupracoval s tajnými službami.
Začal také nahlas kritizovat Putinův režim – tvrdil například, že za bombovými útoky na obytné domy v Moskvě a Volgodoňsku, které vedly k obnovení čečenské války, stáli sami ruští agenti.
Prvního listopadu 2006 Litviněnko náhle onemocněl a 23 dní poté v nemocnici zemřel. Podle Londýna existují důkazy, že se předtím setkal s ruskými agenty Dmitrijem Kovtunem a Andrejem Lugovým a v hotelu Millennium vypil zelený čaj smíchaný s poloniem 210.
- Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj se znají od dětství, oba pocházejí z vojenských rodin a vyrůstali v sousedství.
- Společně studovali také vojenskou akademii v Moskvě v 80. letech 20. století a spolu poté pracovali pro KGB.
- Po rozpadu Sovětského svazu oba pracovali pro soukromé bezpečnostní agentury. Nyní jsou úspěšnými podnikateli.
Vyšetřovatelé našli stopy polonia na mnoha místech, kde oba Litviněnkovi bývalí kolegové z FSB v Londýně pobývali, včetně různých kanceláří, hotelů, letadel i na fotbalovém stadionu Arsenalu.
Na oba muže byl už vydán mezinárodní zatykač. Londýn požádal Rusko o jejich vydání. Oba mají být postaveni před britský soud.
Obviněný ruský agent Lugovoj: Britské závěry jsou absurdní
Bývalí agenti vinu odmítají. Lugovoj, který je v současné době poslancem Státní dumy, označil obvinění britského soudu za absurdní. Agentura AP loni v březnu informovala, že Putin udělil Lugovému medaili „za služby vlasti“.
Kovtun navíc tvrdí, že Britové důkazy zfalšovali. „Nebylo pochyb o tom, že soudce Robert Owen dospěje k takovýmto závěrům. Spočívají na zfalšovaném důkazním základu, který byl odhalen v rámci veřejných slyšení. Tím spíše nebylo pochyb o tom, že za zavřenými dveřmi budou předloženy zfalšované důkazy,“ prohlásil podle agentury TASS.
Veřejné vyšetřování začalo loni v lednu, poté co ho na žádost Litviněnkovy vdovy připustila britská vláda. „Veřejné vyšetřování bylo nařízeno proto, aby se vyjasnila odpovědnost ruského státu,“ prohlásil Owen.
Podle spolupracovníka ČT Ivana Kytky bylo slyšení zajímavé mimo jiné proto, že vypovídali anonymní svědci. „Zřejmě šlo o bývalé i současné pracovníky britských tajných služeb. V soudním sále vypovídali za plentou,“ konstatoval Kytka. Všichni přítomní v sále včetně novinářů navíc byli vázáni slibem mlčenlivosti – hrozilo jim trestní stíhání.
První neveřejné vyšetřování před devíti lety se nesmělo dotknout tajných důkazů spojených s možnou rolí Ruska při zabití agenta. Právě tyto informace jsou ale podle vdovy po Litviněnkovi klíčové. „Nejsou žádné pochyby, že si Sašovu vraždu objednal Kreml. Každý, kdo se podívá na důkazy, v tom musí mít jasno,“ prohlásila Marina Litviněnková, která vyzvala k sankcím vůči Rusku a Putinovi.
Londýn zmrazil oběma podezřelým majetek, další sankce zvažuje
Britská ministryně vnitra Theresa Mayová hovoří v souvislosti s novou zprávou o „do očí bijícím a nepřijatelném porušení mezinárodního práva i civilizovaného chování“. Britská vláda už zmrazila majetky obou podezřelých Rusů.
Mluvčí britského premiéra Davida Camerona navíc oznámila, že Británie zvažuje další kroky vůči Rusku. „Závěr, že vražda byla schválena na nejvyšších úrovních ruského státu, je nanejvýš znepokojující,“ řekla mluvčí. „Takto se nemůže chovat žádný stát, natož stálý člen Rady bezpečnosti OSN,“ podotkla mluvčí.
I přes zjevnou účast vedení Ruska na vraždě Litviněnka ale Británie stále potřebuje „opatrnou spolupráci s Moskvou“, upozornila Mayová v souvislosti s válkou v Sýrii. Ministryně také zdůraznila, že Rusko patří mezi stálé členy Rady bezpečnosti OSN.
„Tato zpráva potvrzuje to, čemu jsme vždy věřili a čemu poslední labouristická vláda v době této strašné vraždy věřila - že šlo o státní objednávku,“ reagoval Cameron s tím, že důkazy jsou „naprosto otřesné“.
Oficiálně se Rusko dosud snažilo od procesu distancovat. Kytka ale připomněl, že loni koncem července, když soudce Owen vedl závěrečnou řeč, na okraji západního pobřeží Británie prolétly dva dalekonosné ruské bombardéry schopné nést jaderné zbraně. „Vedlo to tehdy k vojenské a diplomatické roztržce mezi Londýnem a Moskvou,“ podotkl Kytka.
Podle Moskvy stál za vraždou miliardář Berezovskij
Vyšetřování Moskvy označilo za viníka miliardáře Borise Berezovského, pro kterého Litviněnko také pracoval. Berezovskij před třemi lety zemřel. Příčinou byla zřejmě sebevražda.
Kauza Litviněnko přehledně
- 23. listopadu 2006 – Litviněnko zemřel tři týdny poté, co byl v Londýně na čaji s bývalými agenty Andrejem Lugovým a Dmitrijem Kovtunem.
- 2. května 2007 – Šéf britského státního zastupitelství rozhodl, že Lugovoj bude obviněn z vraždy.
- 5. července 2007 – Rusko odmítlo Lugového vydat Britům s tím, že to ruská ústava neumožňuje.
- Květen až červenec 2013 – Koroner požaduje veřejné vyšetřování, které považuje za vhodnější – ministři to odmítají.
- 11. února 2014 – Nejvyšší soud rozhodl, že ministerstvo vnitra chybovalo, když veřejné slyšení odmítlo.
- Leden 2015 – Veřejné vyšetřování odstartovalo.
- 21. ledna 2016 – Hlavní vyšetřující soudce Robert Owen představil závěry, podle nichž zabili Litviněnka Lugovoj s Kovtunem pomocí polonia v čaji, a to na příkaz FSB. Vraždu podle něj pravděpodobně posvětil Putin.
