Počtvrté premiérem. Orbán slibuje, že zastaví imigranty, éra liberální demokracie podle něj skončila

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Mathé: Orbán odmítá vizi spojených států evropských
Zdroj: ČT24

Maďarský parlament podle očekávání zvolil premiérem znovu Viktora Orbána. Jeho strana Fidesz společně s křesťanskými demokraty v dubnu obhájily dvoutřetinovou většinu poslaneckých mandátů. Orbán plánuje do ústavy zakotvit zákaz přesidlování migrantů, kvůli postoju k běžecům se však Budapešť rozkmotřila s Bruselem. Orbán je navíc považován za spojence Ruska v Unii.

Orbán se stává šéfem maďarského kabinetu již potřetí v řadě. Celkem však tento úřad bude zastávat už počtvrté, poprvé do něj nastoupil v roce 1998. Po dubnových volbách sice uvedl, že chce v kabinetu provést významné změny, zároveň ale ujistil, že bude pokračovat v protiimigrační politice.

Voliči podle něj jasně řekli, že oni jediní by měli rozhodovat o tom, s kým chtějí společně žít. „A my jsme povinni jejich rozhodnutí respektovat,“ zdůraznil staronový premiér, který chce mimo jiné zakotvit do ústavy zákaz přesidlování migrantů.

Ochrana vnějších hranic a balíček zákonů „Stop Sorosovi“

Plány pro následující volební období nedávno představil nově zvolený šéf poslanců Orbánovy strany:  Poslanci prý budou hájit křesťanskou kulturu, dbát na ochranu vnějších hranic, snažit se o dosažení plné zaměstnanosti a podporovat rodiny.

Cílem bude i prosazení balíčku zákonů přezdívaného „Stop Sorosovi“, který má mimo jiné zavést tvrdší pravidla pro činnost nevládních organizací včetně těch, které patří americkému miliardáři maďarského původu Georgi Sorosovi.

Pokud se jejich práce bude jakkoli týkat migrantů, budou se muset registrovat u ministerstva vnitra, které může jejich činnost zakázat s odkazem na národní bezpečnost. Pokud budou navíc financovány ze zahraničí, budou podle současného návrhu platit 25procentní daň.

Sorose Orbán a jeho lidé v kampani líčili jako bezskrupulózního liberála plánujícího zaplavit zemi muslimy. Zámožný filantrop se po kampani plné útoků na svou osobu i na své organizace rozhodl z Budapešti přesunout svou nadaci Open Society Foundation.

Reformy realizované vládami nyní 54letého pravicového politika vyvedly zemi z finančních potíží způsobených globální ekonomickou krizí. „Orbán řekl, že do roku 2030 bude Maďarsko mezi evropskými zeměmi, kde se žije vůbec nejlíp,“ poznamenal zpravodaj ČT Lukáš Mathé. 

Orbán se ovšem zároveň stal v Evropské unii terčem kritiky kvůli legislativním krokům posilujícím jeho moc a rovněž kvůli svému důraznému odporu proti imigrační politice prosazované Evropskou komisí. Premiér teď v projevu v parlamentu hovořil jako o noční můře o možnosti jakýchsi spojených států evropských, což je podle něj vize, které by se unijní činitelé měli vzdát.

Orbán si přeje naopak silné národní státy. „Zopakoval také svou tezi, že éra liberální demokracie skončila. Řekl, že potápějící se loď liberální demokracie v 21. století nahradila křesťanská demokracie,“ citoval Mathé z premiérova projevu.

Dubnové parlamentní volby dopadly tak, že Fidesz a křesťanští demokraté ve 199členném sněmu obsadili 133 křesel. Radikální nacionalistiká strana Jobbik, která ve volbách skončila druhá, získala 26 mandátů. Třetí skončila koalice vedená socialisty, kterou v parlamentu zastupuje 20 poslanců. Zbývající křesla připadla menším politickým stranám a jednomu zástupci německé menšiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 19 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...