Po pěti stech letech se na světlo světa podívá Kolumbova Santa Maria

Port-au-Prince - Tento týden začne vytahování vraku lodi Santa Maria z flotily Kryštofa Kolumba, kterou tým amerických průzkumníků objevil nedaleko severního pobřeží Haiti. Jedna ze tří lodí, s nimiž Kryštof Kolumbus poprvé vstoupil na americký kontinent, ztroskotala nedlouho poté v prosinci 1492 a přes pět set let ležela skryta na mořském dně. Podle hlubinného potápěče Jaroslava Kočárka si ale nelze představovat, že průzkumníci vyzdvihnou loď jako takovou, ta totiž během staletí srostla s podmořskými rostlinami. Těšit se tak můžeme spíše na předměty, které používali Kolumbovi námořníci.

Vedoucí průzkumu Barry Clifford tvrdí, že se trosky nacházejí přesně v místě, které Kolumbus před pěti sty lety popsal jako místo zkázy Santy Marie, a vrak odpovídá i svými rozměry. „Myslím si, že vrak mohl opravdu být nalezen,“ potvrdil Kočárek, který zároveň vysvětlil, že přestože loď leží na mořeplavcem popsaném místě, v této části oceánu ji nebylo vůbec jednoduché objevit. „Na Haiti je nestabilní politická situace a není tam rozšířená infrastruktura,“ upozornil Kočárek. Na vyzvednutí a průzkumu se bude podílet i haitská vláda, které by potvrzení identity slavné lodi výrazně pomohlo oživit turistický ruch.

Podle Clifforda je trup lodi pokrytý řasami a korály poměrně zachovalý. „Jedná se o dřevěnou loď, takže toho z ní za těch 500 let mnoho nezůstalo,“ dodal Kočárek s tím, že byly nalezeny například kameny dovezené ze Španělska a Portugalska. V lodi nalezli průzkumníci také dělo z Kolumbovy flotily, které ale bylo uloupeno.

Nahrávám video
Kočárek: Ze Santy Marie za těch 500 let mnoho nezůstalo
Zdroj: ČT24

Vrak se nachází 20 metrů pod vodou a poměrně nedaleko od břehu, vyzdvihnout ho ale podle Kočárka nejspíš nebude možné, zbytky lodi jsou totiž prorostlé mořskými rostlinami. Výzkumníci tak spíše vyzvednou artefakty, jako jsou předměty denní potřeby námořníků.

Na dně moří a oceánů je podle statistik OSN přes tři miliony lodních vraků. „Našlo se z nich minimální množství,“ upozornil Kočárek. „Zajímavé vraky jsou ty, které lze vyzvednout nebo navštívit,“ řekl Kočárek, který sám nalezl německý torpédoborec T5 v hloubce 70 metrů Baltského moře v Polsku. Balt je takovými vraky protkaný, navíc není moc hluboký, proto je oblíbeným místem objevitelů. Lodi lze nalézt ale i v pro potápěče atraktivním Rudém moři, třeba i nedaleko oblíbeného egyptského letoviska Hurghada.

Santa Maria byla vlajkovou lodí Kolumbovy malé flotily, která vyplula ze Španělska v srpnu 1492 pod záštitou krále Ferdinanda II. a královny Izabely I. Kolumbus chtěl prorazit západní cestu do Asie a zjednodušit tak dovoz koření. V říjnu 1492 ale dorazil k ostrovům v Karibiku a učinil historický objev amerického kontinentu. V prosinci Santa Maria najela u pobřeží Haiti na mělčinu a ztroskotala.

Vyplutí Kryštofa Kolumba v roce 1492
Zdroj: ISIFA/National Maritime Museum

Tři Kolumbovy lodě - Niňa, Pinta a Santa Maria - vypluly na cestu přes oceán z andaluského přístavu Palos de la Frontera 3. srpna 1492. Po více než dvou měsících plavby pak narazily na Nový svět. Ve dvě hodiny ráno 12. října se z tajemného oceánu konečně vynořila země. Byl to jeden z bahamských ostrovů, domorodci nazývaný Guanahaní.

Když v roce 1492 dorazil Kryštof Kolumbus ke břehům Ameriky, domníval se, že doplul do Asie. Celou věc uvedl na pravou míru až o deset let později další ze slavných mořeplavců Amerigo Vespucci. Právě on si jako první uvědomil, že „země na západě“ je ve skutečnosti dosud neznámým kontinentem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
před 1 mminutou

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 2 mminutami

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 30 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 48 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...