Brusel - Lze očekávat, že Severoatlantická aliance se po dubnovém summitu v Bukurešti rozroste o další členy. Řekl to dnes první náměstek českého ministra zahraničí Tomáš Pojar. Otázkou však je, zda aliance nabídne členství všem třem kandidátským zemí.
„Definitivní rozhodnutí padne na summitu v Bukurešti… Dá se očekávat, že NATO bude rozšířeno o další země,“ řekl Pojar novinářům po skončení zasedání ministrů zahraničí členských zemí NATO, kteří se dnes bavili zejména o otázkách budoucího rozšiřování a o přípravě blížícího se summitu aliance.
Kandidáty na členství jsou nyní Chorvatsko, Albánie a Makedonie. Zatím se zdá, že u prvních dvou by snad žádné větší překážky nemusely být. Avšak v případě Makedonie vše závisí hlavně na postoji Řecka. To s bývalou jugoslávskou republikou vede letitý spor o oficiální název této země. Atény tvrdí, že toto jméno přísluší jen oblasti na severu Řecka, a hrozí tím, že by mohlo kandidaturu Makedonie vetovat.
Podle generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoopa Scheffera Albánie, Chorvatsko i Makedonie tvrdě pracují na plnění cílů stanovených v takzvaném Akčním plánu členství (MAP), což je jakási poslední etapa před vstupem do aliance. „Dosud jsme stále říkali, že je příliš brzy hovořit o výhledech na členství u těchto tří států. Avšak nyní, s bukurešťským summitem za rohem, ten čas nastává,“ řekl Scheffer na úvod jednání.
Debata se dnes týkala i dalšího možného přibližování Gruzie a Ukrajiny k NATO. Obě země by se chtěly zapojit do MAP. I v tomto případě ale debata zatím neskončila a vše se tak bude řešit zřejmě až na summitu, který se uskuteční v Bukurešti od 2. do 4. dubna.
V alianci zaznívají obavy, aby případné poskytnutí větší perspektivy budoucího členství Ukrajiny a Gruzie dál nezhoršilo vztahy s Ruskem. Ty už jsou, přinejmenším s některými státy NATO, vypjaté kvůli otázce Kosova či plánům USA umístit v ČR a Polsku americkou protiraketovou základnu.
