Brusel - Lze očekávat, že Severoatlantická aliance se po dubnovém summitu v Bukurešti rozroste o další členy. Řekl to dnes první náměstek českého ministra zahraničí Tomáš Pojar. Otázkou však je, zda aliance nabídne členství všem třem kandidátským zemí.
Po dubnovém summitu se NATO zřejmě rozroste, zatím se neví, o kolik států
„Definitivní rozhodnutí padne na summitu v Bukurešti… Dá se očekávat, že NATO bude rozšířeno o další země,“ řekl Pojar novinářům po skončení zasedání ministrů zahraničí členských zemí NATO, kteří se dnes bavili zejména o otázkách budoucího rozšiřování a o přípravě blížícího se summitu aliance.
Kandidáty na členství jsou nyní Chorvatsko, Albánie a Makedonie. Zatím se zdá, že u prvních dvou by snad žádné větší překážky nemusely být. Avšak v případě Makedonie vše závisí hlavně na postoji Řecka. To s bývalou jugoslávskou republikou vede letitý spor o oficiální název této země. Atény tvrdí, že toto jméno přísluší jen oblasti na severu Řecka, a hrozí tím, že by mohlo kandidaturu Makedonie vetovat.
Podle generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoopa Scheffera Albánie, Chorvatsko i Makedonie tvrdě pracují na plnění cílů stanovených v takzvaném Akčním plánu členství (MAP), což je jakási poslední etapa před vstupem do aliance. „Dosud jsme stále říkali, že je příliš brzy hovořit o výhledech na členství u těchto tří států. Avšak nyní, s bukurešťským summitem za rohem, ten čas nastává,“ řekl Scheffer na úvod jednání.
Debata se dnes týkala i dalšího možného přibližování Gruzie a Ukrajiny k NATO. Obě země by se chtěly zapojit do MAP. I v tomto případě ale debata zatím neskončila a vše se tak bude řešit zřejmě až na summitu, který se uskuteční v Bukurešti od 2. do 4. dubna.
V alianci zaznívají obavy, aby případné poskytnutí větší perspektivy budoucího členství Ukrajiny a Gruzie dál nezhoršilo vztahy s Ruskem. Ty už jsou, přinejmenším s některými státy NATO, vypjaté kvůli otázce Kosova či plánům USA umístit v ČR a Polsku americkou protiraketovou základnu.