Tokio – Čtyři roky od zemětřesení o síle devíti stupňů Richterovy škály u severovýchodního pobřeží Japonska, které v důsledku ničivé vlny tsunami vážně poškodilo jedernou elektrárnu Fukušima, se valná většina Japonců staví proti jaderné energii v zemi. Fukušima I a její tři reaktory byly jediné, ve kterých došlo k explozím a následným požárům. Kvůli úniku radiace byla havárie označena nejvyšším, sedmým stupněm na Mezinárodní stupnici jaderných událostí.
„Podle stránky, kterou zřídila veřejnoprávní televize NHK a jež sleduje vývoj názorů obyvatel na využívání jaderné energie, se dá říci, že 70 procent obyvatelstva je konstantně proti restartu jaderného programu v Japonsku,“ přiblížila v rozhovoru pro ČT spolupracovnice v zemi vycházejícího slunce Dana Hashimotová.
I přes úbytek se Japonci občas scházejí k otevřeným demonstracím. „Velmi aktivní jsou demonstrace v podobě přednášek, podpisových akcí, koncertů na podporu protijaderného programu,“ zmínila Hashimotová.
Při silném zemětřesení a následné přívalové vlně tsunami, které Japonsko postihly v březnu 2011, se ve fukušimské elektrárně roztavila jádra tří reaktorů. Od té doby se zařízení potýká s problémy, především s úniky radioaktivní vody, která je skladována v nádržích poté, co byla použita k ochlazení reaktorů.
Třeba letos v únoru opět zaznamenaly senzory v japonské jaderné elektrárně čerstvý únik vysoce radioaktivní vody do moře. Podle informací provozující firmy Tepco zaznamenaly senzory, které sledují odtokovou strouhu, jíž stéká déšť a pozemní voda z komplexu elektrárny do nedaleké zátoky, až sedmdesátiprocentní zvýšení radioaktivity, než je v už tak dost zamořeném komplexu elektrárny. Odpadní strouha byla uzavřena, aby se radioaktivní voda nedostávala do Tichého oceánu. Co způsobilo nárůst zamoření vody, který už během dne opět klesal, představitelé firmy nezjistili.
Japonsko jádro opustilo, ale znovu se ozývají hlasy k návratu
Japonský premiér v roce 2011 Naoto Kan označil katastrofu za nevážnější japonskou krizi od konce druhé světové války. V následujících měsících i letech se zapsal postojem proti budování jaderných elektráren a snahou snížit japonskou závislost na energii z jádra.
Ještě v únoru 2011 mělo Japonsko v celkem sedmnácti jaderných komplexech víc než 50 reaktorů, které zajišťovaly 30 % elektrické energie vyrobené v zemi. Do září 2013 byly pak všechny reaktory odstaveny. I přes řady protestů se ale Japonsko částečně k jádru vrací, znovu byly totiž otevřeny dva reaktory elektrárny Sendai na jihu země. Současný premiér Šinzó Abe se staví za restart jaderného programu. Jakmile japonská komise pro určování pravidel pro jaderné elektrárny schválí poslední dokumenty, může začít obnovení jaderného programu.
