Pitva potvrdila, že Afroameričan Brooks zemřel po dvou střelách do zad

Američan tmavé pleti Rayshard Brooks zemřel na následky dvou střel do zad, jež mu poškodily orgány a způsobily mu velké ztráty krve. Podle agentury Reuters to uvádí zpráva koronera z okresu Fulton u Atlanty, kde byl Brooks v pátek zastřelen při zatýkání dvěma bělošskými policisty. Jeho úmrtí posílilo protesty proti policejní brutalitě, které vypukly před necelými třemi týdny po smrti George Floyda a od té doby se rozšířily do mnoha světových zemí.

Brooks se dostal do potyčky s policisty poté, co usnul v autě u restaurace rychlého občerstvení a následně neprošel dechovou zkouškou na alkohol. Když se jej snažil příslušník pořádkových složek zatknout, strhla se šarvátka, při níž Brooks zřejmě jednomu z policistů vzal jeho taser a dal se na útěk. Na policistu Garretta Rolfa pak taserem mířil, načež Rolfe otci čtyř dětí vpálil dvě kulky do zad. Ozvaly se tři výstřely, po nichž se Brooks skácel k zemi. Po převozu do nemocnice zemřel.  

Policista Garrett Rolfe, který na podezřelého střílel, byl propuštěn z policejního sboru, zatímco jeho kolega byl přeložen mimo práci v terénu. Kvůli kauze rezignovala šéfka atlantské policie Erika Shieldsová.

Místní prokuratura uvedla, že by se do poloviny tohoto týdne měla rozhodnout, zda v případu vznese obvinění. „(Oběť) nepředstavovala pro nikoho žádnou hrozbu, a tak se zdá přehnané, že se situace vyhrotila a skončila smrtí,“ řekl místní státní zástupce Paul Howard.

Brooksova smrt vyvolala nepokoje

V Atlantě v reakci na incident propukly násilné protesty, při nichž někteří z účastníků zapálili restauraci, před níž Brooks zemřel, a také blokovali místní dálnici.

V neděli večer místního času (v pondělí ráno SELČ) se shromáždily pořádkové síly před nedalekou policejní stanicí, ke které se blížily stovky demonstrantů. Účastníci protestu však skandovali „toto nejsou nepokoje“ a nesli balíky lahví s vodou na znamení svých pokojných úmyslů.

Podle místního serveru ACJ byly protesty v noci na pondělí převážně klidné, policie pouze rozehnala pepřovým sprejem skupinku demonstrantů na jedné z místních dálnic.

Brooksova smrt v USA posílila debaty o policejních reformách, které zažehlo již Floydovo úmrtí. Na pondělí jsou v Atlantě plánované pochody organizované skupinami bojujícími za ochranu občanských práv. Sejít by se měl poprvé po pauze způsobené koronavirem zastupitelský sbor státu Georgie a diskutovat o návrhu nového diskriminačního zákona.

Protesty v Atlantě pokračovaly i v pondělí, rodina zabitého Brookse žádá změny

Demonstranti v Atlantě u sídla guvernéra státu Georgia v pondělí žádali spravedlnost nejen pro George Floyda, ale i Raysharda Brookse. Starostka tohoto města Keisha Lanceová Bottomsová hovořila o potřebě přezkoumat praktiky místní policie, zatímco Brooksovi blízcí volali po systémových změnách.

„Nejen, že nás to zranilo, naštvalo nás to,“ řekla neteř zastřeleného muže Chassidy Evansová na tiskové konferenci plné slz, které se zúčastnily asi dvě desítky Brooksových blízkých. Zaznívala volání po změnách v justičním systému a také apely, aby se demonstranti zdrželi jakéhokoli násilí. „Kdy tohle skončí? Nechceme jen spravedlnost, chceme změnu,“ pokračovala Evansová.

Na pondělní protest před sídlem guvernéra přišlo nejméně 1000 lidí, uvádí agentura AP. „Už nechceme umírat,“ uvedla asociace NAACP bojující za práva nebělošského obyvatelstva, která akci svolala. Rovněž hovořila o reformě kriminální justice a o snaze „ukončit policejní násilí na našich komunitách“. 

Starostka Bottomsová v pondělí avizovala, že vydá sérii nařízení ve snaze urychlit audit místní policie. Při zasedání městské rady hovořila „všeobecné potřebě“ prověřit výcvik místních policistů i to, jakým způsobem strážci zákona používají sílu.

Bottomsová už o víkendu uvedla, že Rolfe podle ní nepostupoval správně, když začal na Brookse střílet. K události se v pondělí vyjádřil i americký prezident Donald Trump, který podle agentury Reuters incident popsal jako „velmi znepokojivý“ a „hroznou situaci“.

„Neexistuje žádná spravedlnost, po které bych mohla být spokojená s tím, co se stalo,“ uvedla předtím na tiskové konferenci vdova po Brooksovi Tomika Millerová. V rozhovoru s televizí CNN později řekla, že není naštvaná na dva policisty za to, jak jednali s jejím manželem. „S tím si poradí Bůh,“ prohlásila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 1 hhodinou

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 1 hhodinou

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...