Londýn - Britské tajné služby zasáhl přesně před půlstoletím obrovský skandál. Do Sovětského svazu tehdy uprchl vrcholný představitel britských tajných služeb Harold Kim Philby. Byl dvojitým agentem. I když se stal důstojníkem řádu Britského impéria, byl zároveň přesvědčeným komunistou a roky pracoval pro KGB.
Psal se rok 1963, studená válka vrcholila. Velmoci právě podepsaly dohodu o zákazu jaderných testů. Jedna bomba ale ještě měla vybuchnout. Do Moskvy 23. ledna uprchl přední britský špion, důstojník řádu Britského impéria, Harold Kim Philby. Až tehdy se provalilo, že roky pracoval pro Sověty.
V MI6 přitom působil na nejvyšších místech. Od roku 1940, kdy v britských tajných službách nastoupil, vystoupal v hierarchii paradoxně až na pozici šéfa protisovětského špionážního oddělení. V roce 1949 zamířil dokonce Philby do Washingtonu, kde se stal styčným důstojníkem se CIA. Nadřízení o jeho záškodnické činnosti vůbec nic nevěděli.
Do služeb sovětské rozvědky se přitom zřejmě nechal naverbovat už v roce 1933 při pobytu ve Vídni, kde pomáhal uprchlíkům z nacistického Německa. „Hitler by se stal vládcem Evropy, a to bylo pro Kima dilema - buď Hitler, nebo kolaborace se Stalinem, který se mu jevil jako menší zlo,“ vysvětlil bývalý agent ruské KGB Michail Ljubimov.
Pro SSSR pracoval z čistého přesvědčení, podobně jako ostatní členové později odhalené špionážní „cambridgeské pětky“. „Patřil mezi intelektuály, kteří věřili v budoucnost komunistických ideálů,“ říká Viktor Kremenjuk, spisovatel a politický analytik. S komunismem přitom Philby sympatizoval už za dob studií.
Cambridgeská pětka…
…byla špionážní skupina, která pracovala pro KGB. Její členové se infiltrovali do britské tajné služby. Z ní pak během druhé světové války a během studené války vynášeli Sovětům informace. Kromě Philbyho sem patřil i Donald Maclean, Guy Burgess nebo Anthony Blunt. Dali se přitom dohromady na Cambridgeské univerzitě. Blunt tady učil a rekrutoval přitom pro Sověty tři své studenty.
Philby dělal pro Sověty skoro třicet let. Zpřístupnil jim například tajný plán na vyslání ozbrojených protikomunistických jednotek do Albánie nebo jim předal podrobné informace o britské tajné službě MI6 a o americké CIA. Prozradil také identitu řady západních agentů v Sovětském svazu, celkem měl Moskvě předat na 18 tisíc tajných materiálů.
Jenže začátkem 50. let to měl Philby nahnuté. Do Sovětského svazu tehdy uprchli dva jeho souputníci z cambridgeské pětky. Podezření se plížilo i kolem Philbyho, ovšem dokázal ho ze sebe setřást. Philby, o kterém se do té doby spekulovalo jako o možném dalším šéfovi MI6, uspořádal tiskovou konferenci, na které s klidným hlasem všem do očí zalhal: „Nikdy jsem nebyl komunistou.“
Philbymu zlomilo vaz až zatčení dalšího sovětského špiona George Blakea na počátku 60. let. Tehdy působil Philby v Bejrútu. Právě odtud 23. ledna 1963 uprchl na palubě sovětské lodi do SSSR. Moskva mu následně poskytla politický azyl i sovětské občanství.
V Moskvě přitom věrného agenta nevítali vůbec s otevřenou náručí. Naopak tady Philby naplno pocítil nedůvěru. Sovětští špioni nemohli uvěřit, že by si Britové pustili komunistu tak blízko ke svým tajemstvím. Britský špion i tak strávil zbytek života v Moskvě.
