Železničním tunelem pod Lamanšským průlivem dokázal z Francie do Británie pěšky projít čtyřicetiletý súdánský uprchlík Abdal Rahmán Haún. Obešel stráže, přelezl několik plotů a vyhnul se stovkám bezpečnostních kamer, než ho v úterý těsně před cílem cesty zadržela britská policie.
Kauza vyvolala velké znepokojení britských úřadů. Dosud se totiž předpokládalo, že něco takového prakticky není možné. Společnost Eurotunnel, která trať provozuje, již dříve upozornila, že kdo se o to pokusí, téměř jistě zemře. Smrtelné nebezpečí představují vlaky projíždějící velkou rychlostí (až 160 kilometrů v hodině) a vysoké napětí v elektrickém vedení.
Francouzské úřady přísně střeží u Calais přístup k trati vedoucí pod Lamanšským průlivem kvůli množství pokusů tisíců běženců dostat se do Británie ilegálně tunelem, zejména proniknutím do vlaků nebo do kamionů přepravovaných po železnici.
Proto se Abdal rozhodl, že to zkusí po svých – nehledě na nebezpečí. Podle listu Daily Mail na cestu vyrazil v úterý ráno, přelezl čtyři ploty, vyhnul se objektivům čtyř set bezpečnostních kamer a pak pěšky urazil v temnotě téměř 50 kilometrů. O 11 hodin později ho britská policie zatkla až teprve necelý kilometr před výjezdem z tunelu u Folkestonu. Jeho přítomnost v tunelu byla zaznamenána, když byl už zhruba v polovině cesty.
„Teď zjišťujeme, jak se mu podařilo vyhnout se všem nejrůznějším úrovním zabezpečení," řekl podle britského deníku mluvčí Eurotunnelu. Muž byl podle něj objeven v jednom ze dvou tubusů, jimiž vedou železniční tratě, nikoli v servisním tunelu, vedoucím mezi oběma tubusy.
Předpokládá se, že Súdánec – zřejmě první člověk, jemuž se projít tunelem podařilo – patřil mezi 600 migrantů, kteří se pokusili do tunelu proniknout na francouzské straně v pondělí večer. V Calais panuje napjatá situace a nejméně desítka uprchlíků už zemřela ve snaze proniknout do Británie pod Lamanšským průlivem.
Uprchlíci v Calais biflují francouzštinu
V uprchlickém táboře u přístavu Calais – takzvané džungli – vznikla škola francouzštiny. Dvě desítky dobrovolníků se snaží utečencům, kteří mají o jazyk zájem, předat základy rodné řeči, aby se mohli dorozumět s místními i s dalšími migranty. I díky posílení bezpečnostních opatření se podle francouzských médií počet nelegálních běženců u eurotunelu snižuje, pořád jde ale o několik stovek pokusů denně.
Škola francouzštiny otevřela dveře zájemcům o studium 11. července. První den se prý ve třídě těsnilo 150 lidí, dnes jich denně na hodinu dochází zhruba dvacet. I tak je to ale podle učitelů důležitá aktivita pro začleňování – jak uvnitř tábora, tak do společnosti, která možná bude jejich novým domovem. Školu navštěvují lidé z Eritreje, Etiopie, Pákistánu, Súdánu, Sýrie nebo Afghánistánu.
V džungli žije odhadem dva a půl tisíce uprchlíků. Zakladatel školy, Nigerijec Zimako Jones, chtěl nejprve v místě pomáhat jako pracovník charity. Po několikerém odmítnutí nabízené pomoci se ale rozhodl jednat sám. „Myslím si, že je v kempu cítit změna, protože hodně lidí teď chodí do školy. Ráno už neslýcháte ‚salam' nebo jiný pozdrav, ale ‚bonjour'," říká. "Tato škola je hodně naučí, může změnit způsob jejich myšlení. Teď bojujeme za zavedení internetového připojení zdarma, aby mohli posílat zprávy do zahraničí."
Ne všichni imigranti se prý touží dostat do Británie. Podle policie se situace u eurotunelu v posledních dnech zklidnila – to ale hlavně kvůli posílení hlídek a dalšímu oplocení na strategických místech u tunelu, v němž je stále těžší najít skulinu.
Podle OSN hrozí v Řecku druhé Calais
Řecké úřady nemohou zvládnout tisíce imigrantů, kteří přišli na jeho území a nyní tam setrvávají. Uvedl to premiér Alexis Tsipras, který zároveň vyzval Evropskou unii, aby projevila větší solidaritu s jeho zemí. Organizace spojených národů naproti tomu Aténám vzkázala, aby řešily situaci na řeckých ostrovech, kde panuje mezi uprchlíky „totální chaos“.
„Nyní je čas zjistit, zda je EU unií solidarity, nebo unií, v níž se všichni snaží chránit své hranice,“ řekl řecký premiér. Řecko je spolu s Itálií zemí nejvíce zasaženou přílivem přistěhovalců mířících do Evropy ze severu Afriky na chatrných plavidlech přes Středozemní moře.
Situaci na řeckých ostrovech označila za chaotickou agentura OSN zabývající se situací uprchlíků (UNHCR). „Pokud jde o vodu, hygienu, zásobování potravinami, je to naprosto nedostačující. Na většině ostrovů není ubytovací kapacita, lidé vůbec nespí pod jakoukoli střechou,“ řekl novinářům šéf evropské větve agentury Vincent Cochetel, který navštívil ostrovy Kos, Chios a Lesbos.
S podobnou situací se prý dosud nesetkal. Tsiprase podpořil v názoru, že by členské státy EU měly Řecku s jeho břemenem více pomoci. Jen během července podle Cochetela dorazilo do země okolo 50 000 uprchlíků. Řecké ostrovy by se neměly stát druhým Calais, upozornil Cochetel.
