Lima - Peruánská vrcholná soudní instance potvrdila právo komunity amazonských indiánů, že může blokovat cizím lidem vstup na své území. Rozhodnutí by mohlo ve svém důsledku znamenat zastavení těžby na kmenových územích. Rozsudek ústavního soudu ve prospěch komunity Tres Islas stanoví precedens pro kmeny, které se snaží zarazit těžbu nerostných zdrojů, včetně ropy i dřeva na svých územích.
„Domníváme se, že to poslouží indiánským skupinám jako příklad, aby přednesly své záležitosti u nejvyššího soudu,“ zdůraznil předseda rady kečujských komunit Jaime Tapullima Pashanase s tím, že jde o historické rozhodnutí.
Indiánské kmeny si dlouhou dobu stěžovaly, že existující zákon je sporný, jelikož umožňuje soukromým ropným a důlním společnostem těžit zdroje na kmenových územích na základě vládních koncesí. A komunity mají jen málo prostředků na obranu svých území před ilegálními horníky. Ústavní soud tedy udělal krok k vyjasnění právních zmatků a umožnil kmenům prosazovat suverenitu v pralesní oblasti zahrnující stovky sporů o pozemky i zdroje.
Skupiny na ochranu lidských práv rozhodnutí přivítaly, ale upozornily současně, že nejde dál než k omezení činnosti společností disponujících vládní koncesí. „Rozsudek říká, že každé právo, dokonce i právo na vlastnictví, má meze a tyto limity určuje stát. To je nebezpečné,“ tvrdí Javier La Rosa z limského institutu pro obranu práva. „Vzhledem k tomu může stát najednou říci: 'Vaše země je částí koncese.'“
Rozsudek ale podtrhuje důležitost nového zákona, jenž vyžaduje, aby vláda konzultovala s indiánskými kmeny předtím, než učiní rozhodnutí, jež má na komunity přímý dopad. Jakýkoli vládní zásah na indiánském území „musí být řádně ospravedlněn“. Tento takzvaný konzultační zákon, jejž nyní zavádí vláda prezidenta Ollanty Humaly, dává kmenům větší slovo v územních věcech. Brání jim však uplatnit veto na vládou schválené těžební projekty.
V Tres Islas žijí indiánské skupiny Shipibo a Ese'Eja, jimž ilegální hledači nerostů ničili prales i vodní toky.
