Kábul – Afghánská vláda řeší nezáviděníhodné dilema: měď, nebo památky? Obří naleziště cenného nerostu, na jehož využití má kontrakt Čína, je současně místem odpočinku mnoha buddhistických pokladů starých až dva tisíce let.
Kdysi kolem Mese Ajnak vedla Hedvábná stezka. Trosky klášterů ze druhého století našeho letopočtu ukrývají sochy buddhů, stúpy a keramiku. Název Mese Ajnak znamená malý měděný důl. Název ovšem trochu klame – místní ložiska jsou druhá největší na světě.
Na jejich využití má smlouvu Čína a brzy ji hodlá naplnit. V Mese Ajnak má vyrůst důlní město s elektrárnou, silnicemi, železnicí a slévárnou. Pro afghánskou vládu je vyhlídka na miliardy dolarů spásná. Díky nim by mohla převést hospodářství na jiný zdroj, než je mezinárodní pomoc.
„V žádném případě nedovolíme zahájení těžby a jakýchkoliv explozí potřebných pro těžbu dřív, než naleziště odkryjeme,“ protestuje Abdul Kádir Timorí z afhánského ministerstva kultury.
Kvalitní průzkum brzdila těžká politická situace
Archeologové bojují o čas. Obrovský historický význam místa je znám teprve od poloviny 70. let. Průzkumu bránila sovětská invaze a dekády válek. Záchranu toho, co se nerozkradlo, teď ohrožuje pro změnu průmyslová budoucnost.
„Pravděpodobně vznikne mezi vrstvami půdy mezera. A ta archeologická naleziště, které jsme našli, se zřejmě propadnou a dojde k jejich zničení,“ obává se kurátor afghánského národního muzea Abdul Háfiz Latifí.
Figurální památky jsou vůbec v Afghánistánu ohroženým druhem. Nejkřiklavěji na to upozornil čin Talibanu z března 2001. Extremisté tehdy odpálili obří sochy buddhů v Bamjánu. Ty byly přitom starší než islám, proti kterému se měly provinit.
Současná generace ale o bohaté předislámské historii své země mnoho neví - školní učebnice o ní mlčí.
