Peklo v Aleppu: Obětí jsou už stovky, léky chybí a jídlo je stále dražší

Asadovy síly pokračují v intenzivním bombardování povstalecké části Aleppa, kde zemřelo za poslední týden asi 230 lidí. Nemocnice jsou zahlceny zraněnými a mrtvými. Zdravotníci varují, že mnoho lidí zemře v důsledku nedostatku léků a dalšího nemocničního materiálu. Obyvatele přitom trápí i neustále rostoucí ceny potravin.

Aleppo je už několik let rozdělené na část ovládanou syrskou armádou a část, kterou mají pod kontrolou rebelové. Právě tu Asadovy síly usilovně bombardují, aby si připravily půdu pro pozemní operaci. „Je to stále stejné, zejména v noci je bombardování intenzivní, je stále prudší, používají všechny druhy zbraní - fosfor, napalm a barelové bomby,“ řekl agentuře Reuters Bíbars Mišal z civilní obrany.

„Nikdy jsem neviděl tolik lidí umírat na jednom místě. Je to děsivé. Za méně než hodinu ruské letouny zabily více než 50 lidí a zraněno jich bylo více než 200,“ konstatoval zdravotník Muhammad Zajn Chándakání.

Podle britské humanitární organizace Save the Children jsou skoro v polovině případů oběťmi děti. „Nemocnice jsou pod velkým tlakem, protože přibývá raněných a chybí krev a rovněž specialisté na transfúze. Z toho důvodu se u některých vážně zraněných okamžitě provádí amputace,“ sdělil zdravotnický zdroj reportérovi agentury AFP.

Ceny potravin ve městě kvůli nedostatku nepřestávají růst - balíček sedmi placek arabského chleba stál minulý týden 350 syrských lir (17 korun), nyní stojí 500 lir.

Je to barbarství, zní z USA na adresu Kremlu

Klid zbraní je přitom v nedohlednu. Povstalecké skupiny oznámily, že kvůli eskalaci násilí jsou jakékoliv snahy o oživení mírového procesu zbytečné. O situaci se v neděli vypjatě debatovalo na půdě Rady bezpečnosti OSN. „To co Rusko sponzoruje a dělá, to není boj proti terorismu, ale barbarství,“ prohlásila americká velvyslankyně při OSN Samantha Powerová.

„Speciální bomby určené k prorážení vojenských bunkrů teď ničí domy, decimují bombové kryty, mrzačí a zabíjejí lidi po desítkách, jestli ne po stovkách. Zápalná munice je shazována na civilní objekty, Aleppo opět hoří. Cílem jsou i zdroje vody, které potřebují miliony lidí. Je těžké popřít, že Rusko spolu se syrským režimem páchají válečné zločiny,“ přidal se britský ambasador Matthew Rycroft.

Rusko ale jakýkoli podíl na násilí odmítá a tvrdí, že dokonce i z východního Aleppa zřídily vládní síly humanitární koridor, blokují ho ale prý povstalci. „Stovky skupin se ozbrojují, území je bombardováno a mír je teď naprosto nesplnitelnou vizí,“ prohlásil ruský velvyslanec Vitalij Čurkin.

Damašek: Británie a Francie chtějí podporovat teroristy

Podle ruského ministerstva zahraničí je dohoda o příměří stále v platnosti, USA se ale snaží prosadit nové podmínky a nedodržují závazky, kritizoval postoj Washington šéf diplomacie Sergej Lavrov. V reakci na mezinárodní kritiku role Ruska v syrském konfliktu dodal, že tato rétorika by mohla zničit možnost pětiletou válku ukončit.

Syrský ministr zahraničí Valíd Mualim obvinil Británii a Francii, že svolaly nedělní schůzku Rady bezpečnosti OSN s cílem podpořit „teroristy“ v Sýrii. Podle něj ale svědčí kontakty ministrů Lavrova a jeho amerického protějšku Johna Kerryho o tom, že dohoda o příměří „není mrtvá“.

Diplomatická porážka Moskvy

Podle některých komentátorů znamenalo jednání v Radě bezpečnosti pro Rusko diplomatickou porážku. „I takové země, jako je Francie nebo Itálie, se kterými Rusko počítalo a které dovedou naslouchat jeho argumentům, to naštvalo. Je to blamáž pro ruskou diplomacii. Ukázalo se, že nedokáže těžce domluvené příměří dodržet,“ poznamenal redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.

Moskva se snaží před běžnými Rusy ukazovat jako síla, která přinesla do Sýrie stabilitu a řešení, podotkl novinář s tím, že pokud by vyhrál Bašár Asad, bylo by to pro Kreml nejlepší. „Když už prodáte svým lidem, že jste velká diplomatická mocnost, která přináší příměří, a to příměří se rozpadne během dvou, tří dnů, tak ani pro domácí použití to není ideální,“ dodal Soukup.

Kdo s kým bojuje v Sýrii?
Zdroj: CNN

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 38 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...