Majdan vznikl hlavně jako vzdor. Ukrajinci odmítali rozvinutý oligarchický korupční systém, v němž byla většina státních funkcí předem prodána, řekl v Interview ČT24 zpravodaj ČT Josef Pazderka. Krize byla podle něj nečekaná - selhali analytici i novináři, kteří Ukrajině nevěnovali pozornost, protože byla považována za takzvanou „béčkovou zemi“. Být stoprocentně nestranný, je podle Pazderky prakticky nemožné: „Vždycky tam bude pocit nedořečenosti, ke které si každý zodpovědný divák dohledává další informace.“
Informace z internetu nestačí
Sledovat ukrajinský konflikt jen virtuálně podle Pazderky nestačí. „Jakýkoli osobní dotyk s realitou vám okamžitě napoví, že zdaleka nevíte všechno, že musíte hledat a neustále obnovovat tok informací,“ konstatoval zpravodaj, který na Ukrajině hovořil s místními obyvateli. Některé věci se svět možná nedozví nikdy. „Nános propagandy, určitých teorií, které někdo usilovně tlačí dopředu, aby zakryl některé své lapsy, tam určitě zůstane,“ podotkl Pazderka.
Být stoprocentně nestranný podle něj nelze – je třeba neustále pracovat na tom, aby se daný obraz pořád doplňoval. „Snažíte se nabízet co nejširší paletu názorů. Jenže v televizní reportáži o délce dvou minut shrnete jen ty nejzákladnější nové věci, které posouvají realitu někam dál,“ konstatoval Pazderka.
V současné době se v souvislosti s ukrajinskou krizí diskutuje hlavně o roli Ruska a Spojených států. Podle Pazderky se geopolitický aspekt krize objevoval postupně. „Řadě lidí slouží jako výmluva a zdůvodnění svých konkrétních kroků,“ myslí si zpravodaj. Události na Majdanu kolem listopadu 2013 považuje za složitou, ale pouze vnitřní ukrajinskou krizi. Klíčovou postavou byl proruský prezident Viktor Janukovyč. „Rusko ho vnímalo jako svého člověka, ale také jako rivala,“ podotkl Pazderka s tím, že svou roli sehrály i ruské zájmy, kterým Janukovyč tak úplně nevyhovoval.
Že se protesty na Majdanu vyvinou v konflikt takového rázu, Pazderka nečekal. Sám zavzpomínal na léto 2013, kdy štáb ČT natáčel v Kyjevě. „Tehdy jsem si říkal, že protlačit ukrajinské téma do médií je strašně těžké. Ta země byla zvláštně mrtvolně nehybná, apatická. Stáli jsme na Majdanu a říkali si, že sem se už nikdy nevrátí davy desetitisíců lidí, kteří zde byli za oranžové revoluce,“ uvedl Pazderka v Interview ČT24.
Ani místní obyvatelé se na začátku protestů na Majdanu nedomnívali, že se na Ukrajině někdy bude střílet. Tvrdili, že na to „není stavěná“. V únoru 2014 na to ale došlo – při krvavém rozehnání demonstrantů zemřely desítky lidí. Podobně optimističtí přitom byli nejprve i lidé v Doněcku – a v dubnu loňského roku vypukly boje v Donbasu. „Stačilo pár dnů, maximálně pár týdnů a ta situace se začala rozpadat lidem pod rukama,“ konstatoval Pazderka. „Lidé najednou začali opouštět místa, kde žili desítky let. To jsou všechno věci, které se vám zapíšou velice silně,“ dodal zpravodaj.
Kdo působil na Majdanu?
„Kyjev byl prošpikován policejními složkami či ostřelovači. Proti nim stáli až do poloviny ledna 2014 neozbrojení lidé, kteří se odkazovali na hodnoty, které vyznává Evropa. Podle mého vědomí a svědomí tvořili základ. Postupně se na ně nabalovali někteří radikálové nebo jiní, nad nimiž mohly viset otazníky. Ale to gró Majdanu zůstávalo stejné. Byli to mladší lidé, kteří měli nějakou zkušenost s Evropou, odkazovali na asociační dohodu,“ říká Pazderka.
Vývoj, který nikdo nečekal
Jak se bude krize vyvíjet, nedokázali předpovědět ani analytici. Pazderka to zároveň považuje za selhání novinářů, kteří nevěnovali situaci takovou pozornost. „Jsou tam elementy, které nikdo nemohl čekat, ale k tomu nutné přidat, že Ukrajina byla stranou zájmu. Měla pověst béčkové rozpolcené země s nejasnou identitou. Kdo mohl, tak odešel za byznysem buď do Ruska, nebo do Evropy,“ připomněl zpravodaj.
Na Ukrajině v této chvíli platí příměří dojednané v únoru v Minsku. Je ale velice křehké. Jen za posledních 24 hodin zemřeli na východě dva vojáci, další čtyři byli zraněni. „Je to jen fasáda toho, že si obě strany momentálně vybírají oddechový čas, ale rozhodně to neznamená trvalé příměří,“ myslí si Pazderka. Od dubna loňského roku zemřelo na východě Ukrajiny podle odhadů pět až šest tisíc lidí. Německá rozvědka ale mluví až o desetitisících obětí.
Tlak na prozápadní vládu v Kyjevě je enormní
Na Ukrajině nyní vládne prozápadní kabinet premiéra Arsenije Jaceňuka, který slibuje reformy. V první řadě chce bojovat s korupcí. „Ukrajina donedávna stála a padala s obrovsky rozvinutým systémem korupce, ve kterém byla státní sféra rozparcelovaná do podnikatelských oligarchických skupin. Ty spolu na základě pyramidového korupčního systému komunikovaly,“ vysvětlil Pazderka s tím, že většina státních funkcí byl už předem prodána. Právě to vadilo lidem, kteří se pak vydali protestovat na Majdan. I podpora současného kabinetu je značně křehká, upozornil zpravodaj.
Ukrajina podle něj prožívá asi nejnáročnější období – nejtěžší boje ustaly a lidé od vlády očekávají konkrétní kroky. „Vládě se to moc nedaří. Čelí obrovským hospodářským, ekonomickým problémům – neustále je na hranici krachu. Je tam spousta sociálních problémů, proto je s podivem, že se to zatím obešlo bez masovějších protestů,“ poznamenal Pazderka. Tlak na vládu je tak enormní, a to i ze strany zahraničních donátorů, kteří ji drží nad vodou.
