Pátek co pátek v poutech. Jane Fondová se pustila do boje za ochranu klimatu s vervou

Nahrávám video
Horizont ČT24: Boj Jane Fondové
Zdroj: ČT24

Boj za ochranu klimatu stírá generační hranice. Naplno se do něj ve Washingtonu položila i oscarová herečka a zkušená demonstrantka Jane Fondová, kterou od symbolu ekologických protestů Grety Thunbergové dělí 65 let. Na schodišti amerického Kongresu se Fondová pravidelně nechává zatýkat za narušování pořádku. Další akci má v plánu v pátek.

Skončit v poutech chce každý pátek, zatím ale má jen poloviční úspěšnost. Jane Fondová protestuje před Kapitolem už osm pátků v řadě, z toho čtyřikrát ji policie odvedla.

„Nemůžete se cítit dobře, když neděláte dost. A pokud jste celebrita, vaše odpovědnost je ještě vyšší,“ vysvětluje, proč se rozhodla zapojit do protestů za ochranu klimatu.

Jane Fondová během protestu za ochranu klimatu ve Washingtonu
Zdroj: Siphiwe Sibeko/Reuters

Fondová nepopírá inspiraci ve studentech, kteří každý pátek protestují za klima napříč světem. I jejich babičky musí podle držitelky dvou Oscarů ukázat, že jim planeta není lhostejná. Minulý pátek se rozhodla mezi oběma generacemi postavit most a před Kapitol přišla i se svými vnoučaty.

Profesionální demonstrantka

Jane Fondová má s občanskými nepokoji stejně bohaté zkušenosti jako s filmem. Už v 60. a 70. letech se stavěla za práva indiánů a stala se i jednou z nejvýraznějších odpůrkyň války ve Vietnamu. V Hanoji se nechala vyfotit na kanónu určeném k sestřelování amerických letadel. Snímky jí vynesly opovržení veteránů, kteří přežili zajetí.

„Bolí mě to a vezmu si s sebou do hrobu, že jsem udělala ohromnou chybu, kvůli které si spousta lidí myslí, že jsem stála proti vojákům,“ litovala před čtyřmi lety svého rozhodnutí v rozhovoru pro časopis Vanity Fair.

Jane Fondová se nechala vyfotit na kanónu v Hanoji
Zdroj: ČT24

Válečná epizoda na roky přiškrtila její hollywoodskou kariéru. Fondové se ale podařilo najít cestu zpět. Se 17 miliony prodaných videokazet ovládla trh televizních rozcviček.

Zacvičit si přijela i do Sovětského svazu, kde chtěla podpořit vřelejší vztahy se Západem. Později stála proti válce v Iráku a nejviditelnějším motivem tří dekád jejího života se stal boj proti násilí na ženách. Téma klimatu tak v jejím úsilí nemá exkluzivitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...