Parlamentní volby v Kanadě vyhrála vládnoucí strana

Ottawa - Předčasné parlamentní volby v Kanadě vyhrála dosavadní vládnoucí Konzervativní strana Kanady současného premiéra Stephena Harpera. Po spočtení naprosté většiny hlasů to oznámila volební komise. Podle ní se nejsilnější opoziční Liberální straně Kanady ve volbách nedařilo: voliči jí dali nejméně hlasů od roku 1984. Ani konzervativcům se však nesplnilo vše, v co doufali: nepodařilo se jim totiž získat většinu z 308 poslaneckých mandátů. V Kanadě šlo už o třetí parlamentní volby v posledních čtyřech letech.

Konzervativci získali v úterních volbách 37 procent hlasů, tedy 143 poslaneckých mandátů, což je zisk oproti dosavadním 127 mandátům. K tomu jim podle listu The Globe and Mail pomohla velká podpora voličů v provinciích Ontario a částečně i v Britské Kolumbii. K získání parlamentní většiny by ovšem konzervativci potřebovali 155 parlamentních křesel.

Vládnoucí strana si s tím však příliš těžkou hlavu zřejmě dělat nebude. „Už jsme ukázali, že menšinová vláda může fungovat, a dlužíme Kanaďanům to, že jim to v době globální ekonomické nestability ukážeme znovu,“ prohlásil dnes premiér Harper.

Na rozdíl od něj čeká jeho hlavního protivníka ve volbách, vůdce liberálů
Stéphana Diona, nejistá politická budoucnost. Jeho strana dopadla se ziskem 26,3 procenta hlasů nejhůř za posledních 24 let a v parlamentu bude mít oproti současným 95 poslancům pouhých 76. Dion je z frankofonního Quebeku a v celostátním měřítku mu uškodila ne zcela hladká angličtina. Odstoupit ale nehodlá. Prohlásil, že v době ekonomické krize bude jednat odpovědně vůči národu.

Volby kvůli ekonomické krizi

Harper požádal o vypsání předčasných voleb před měsícem, protože se mu nepodařilo dojednat další podporu liberálů pro svůj menšinový kabinet.

Podle analytiků k premiérovu rozhodnutí přispěly i obavy z možného oslabení kanadské ekonomiky, do níž by se mohla přelít krize ze Spojených států. Premiér v současnosti čelí kritice za pomalou reakci na globální finanční krizi. Podle Reuters nebyl Harper ještě před měsícem ochoten vážně připustit, že by krize mohla ve větší míře zasáhnout i kanadskou ekonomiku, přestože 75 procent kanadského exportu míří do Spojených států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...