Washington - Na svou první návštěvu Spojených států dnes přiletěl papež Benedikt XVI. Na letecké základně Andrews u Washingtonu přivítal hlavu katolické církve George Bush s manželkou Laurou. Bylo to vůbec poprvé, kdy americký prezident na tomto místě osobně očekával zahraničního hosta. Během šesti dnů čekají papeže rozhovory s Bushem, setkání s katolickým duchovenstvem, mládeží i představiteli jiných náboženství, proslov v OSN, pieta na místě teroristických útoků a dvě mše na baseballových stadionech.
Papež v bílé tunice se srdečně pozdravil s představiteli Bílého domu a katolickými hodnostáři, žádné veřejné prohlášení ovšem neučinil. Po zdvořilostním rozhovoru s Bushem a jeho rodinou v letištní budově odjel do rezidence svého nuncia ve Washingtonu, která nyní slouží jako jeho dočasné sídlo. Proti běžným zvyklostem poskytla papeži bezpečnostní služba Secret Service opancéřované prezidentské limuzíny. Z obav o Benediktovu bezpečnost je údajně papeži přiřazena nejvyšší úroveň ochrany, na niž má jinak nárok pouze americký prezident.
Oficiální uvítání se uskuteční na trávníku Bílého domu ve středu, kdy papež bude mít shodou okolností 81. narozeniny. Po středečním ceremoniálu se prezident s papežem mají sejít k soukromému rozhovoru, v němž naváží na své první setkání loni v červnu ve Vatikánu. Ačkoli se oba představitelé liší v pohledu na válku v Iráku, trest smrti či embargo vůči Kubě, zastávají řadu podobných přístupů, jako například odmítání umělých potratů, sňatky homosexuálů nebo výzkum kmenových buněk z lidských embryí.
Návštěva, během níž v sobotu uplynou tři roky od zvolení Benedikta XVI. do čela katolické církve, je první papežskou cestou do USA poté, kdy v roce 2001 vypukl v bostonské arcidiecézi skandál s pedofilními kněžími. Aféra hluboce znepokojila americkou veřejnost, otřásla důvěrou a morální autoritou katolické církve v USA a v neposlední řadě ji stála stovky milionů dolarů na odškodnění, což vedlo k finančnímu bankrotu některých diecézí i ke zrušení několika farností.
Na palubě letadla přezdívaného americkým tiskem Shepherd One (Pastýř jedna) papež cestou do Washingtonu přiznal, že je aférou hluboce zahanben. „Zcela vyloučíme pedofily z duchovních úřadů,“ řekl novinářům. „Uděláme vše, co je v našich silách, aby se to v budoucnu nikdy neopakovalo.“ Dodal také, že celá věc jemu osobně způsobila velké utrpení.
Papež se aféře věnoval ještě jako kardinál Joseph Ratzinger, když coby prefekt vatikánské Kongregace pro nauku víry světové skandály s pedofilními kněžími vyšetřoval. Ratzinger byl tehdy napadán z nedostatku vůle problém vyřešit. V prosinci 2002 prohlásil, že obvinění jsou součástí plánované kampaně na zdiskreditování katolické církve. Americké soudy a posléze i církev sama ale nakonec případy zneužívání chlapců v katolických školách a farnostech uznaly.
Benedikt XVI. se v USA hodlá věnovat také otázce imigrace, která je jedním z citlivých témat americké politiky. Podle jeho názoru tkví řešení v rozvoji chudým zemí a v pomoci vytvářet pracovní příležitosti, aby lidé nemuseli za obživou do zahraničí.
Cestu Benedikta XVI. provázejí výrazná bezpečnostní opatření, která jsou do jisté míry i odpovědí na březnovou zmínku vůdce teroristické organizace Al-Káida Usámy bin Ládina, že papež chystá další tažení proti muslimům. Islámští radikálové kritizovali papeže už za jeho projev v září 2006 v německém Řeznu, kde použil citát byzantského císaře ze 14. století, v němž je naznačeno spojení islámu s násilím. Benedikt se za nevhodně zvolený příměr omluvil a několikrát se pokusil vztahy s muslimským světem napravit.
O papežovo bezpečí dbají příslušníci všech amerických bezpečnostních sborů. Úřady přistoupily k největším možným opatřením, které měly za následek téměř zastavení dopravy v centru Washingtonu. Účastníci všech událostí, kde je očekáván papež, musejí procházet nejen rutinními prohlídkami, ale tajné služby předem prověřovaly, zda nemohou mít napojení na teroristické nebo jiné zločinecké organizace. Z bezpečnostního hlediska se návštěva údajně připravovala pět měsíců.
