Pákistánu hrozí humanitární katastrofa

Islámábád - Lidé ze zatopených oblastí v Pákistánu trpí hladem a nemají dost pitné vody. Několik dnů trvající povodeň, která je největší od roku 1929, už zabila na 1 500 lidí. Povodně zasáhly víc než tři miliony obyvatel, na 30 tisíc je odříznuto od světa a zemi hrozí humanitární katastrofa. Spojené státy už schválily pomoc ve výši 10 milionů dolarů, do země pošlou i další vrtulníky. Do Pákistánu míří i čeští záchranáři: pomohou s hledáním náhradního přístřeší, budou distribuovat potraviny a rozdávat čisticí tablety na vodu.

Situace v zemi se dále zhoršuje, srážky neustávají a záplavy teď devastují i centrální části Pákistánu. Světová zdravotnická organizace poslala léky asi pro 200 tisíc lidí. Na místě jsou mobilní nemocnice a zdravotníci, kteří v posledních dnech ošetřili kolem 15 tisíc lidí. V oblastech severozápadního Pákistánu hrozí hladomor. Uvedl to dnes Světový program pro výživu (WFP), podle nějž bude v příštím měsíci potřebovat potravinovou pomoc 1,8 milionu lidí.

Pomoc pro Pákistán

Sbírka organizace ADRA
č. ú. 4028 4028/0300, variabilní symbol 300

Sbírka organizace Člověk v tísni
č. ú. 5098 5098/0300
Dárcovská SMS ve formě DMS PAKISTAN na číslo 87777 

Sbírka organizace Charita
č. ú. 3933682/0800, variabilní symbol 132

Humanitární organizace Charita uvolnila ze svého krizového fondu 100 tisíc korun na pomoc záplavami postiženému Pákistánu. Přispět může i veřejnost na účtu u České spořitelny. Přímo v Pákistánu pomáhá organizace Člověk v tísni, sbírku vyhlásila i ADRA.

Do boje s živlem poslala vláda kolem 50 tisíc vojáků. Armádě se podařilo dostat téměř do všech oblastí, které zatopila voda na severozápadě Pákistánu. Záchranáři prohledávají trosky zdevastovaných vesnic a obyvatele přepravují do suchého bezpečí. Z mostu přes řeku Svát zůstalo jen torzo. Vojáci narychlo postavili provizorní lávku - jedinou cestu, kudy se lidé z hor dostanou na druhý břeh. 


Zatímco doposud se psalo o povodňové katastrofě v provincii Chajbar Pachtunchvá (Severozápadní pohraniční provincie), dnes záplavové vody zpustošily stovky vesnic ve středopákistánské provincii Paňdžáb a usmrtily zde desítky lidí. Na některých místech voda sahá tak vysoko, že jsou vidět jen vrcholky stromů a nejvyšší patra domů. Ohrožena je v této provincii, která je sýpkou Pákistánu, i místní úroda.

Záchranáři varují, že na podobný scénář a na evakuace se musí připravit i jih Pákistánu, kam tečou stále rozbouřenější řeky. Podle Muhammada Hanífa z národního meteorologického centra v Islámábádu jsou letošní monzunové deště 25 až 30 procent nad dlouhodobým normálem a lze mluvit o stoletých deštích.

Na severozápadě Pákistánu je bez domova téměř milion lidí, 80 tisíc obydlí bylo srovnáno se zemí a dalších 50 tisíc poškozeno. Lidem chybí jídlo, léky a hlavně nezávadná pitná voda. Především mezi dětmi se rychle šíří průjmy, infekce a nemoci dýchacích cest a zřejmě i cholera.

Pákistánský prezident terčem kritiky za návštěvu Británie v době záplav

Ostré kritiky provázejí současnou oficiální návštěvu pákistánského prezidenta Ásifa Alího Zardárího v Británii. V úterý večer ho na letišti v Londýně přivítal dav demonstrantů, kteří poukazovali na to, že by se Zardárí měl v tuto chvíli věnovat spíš situaci statisíců lidí postižených ničivými záplavami na pákistánském území. Tento názor sdílejí i dva britští poslanci pákistánského původu, kteří předem odmítli účast na čtvrteční slavnostní večeři s prezidentem.

Centrem pozornosti je i výrok britského premiéra Davida Camerona z minulého týdne, podle nějž Pákistán podporuje vývoz teroru. Pákistánská vláda si v pondělí kvůli Cameronovým slovům předvolala britského vyslance v Islámábádu. Předseda britské vlády ale v úterý prohlásil, že svých slov v žádném případě nelituje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...