Islámábád - Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf dnes rezignoval a opustil prezidentský palác. Jeho funkci bude dočasně vykonávat předseda Senátu Muhammad Míán Súmrú, který už složil slib. V televizním projevu k národu nicméně Mušaraf obvinění ze strany svých politických odpůrců odmítl jako falešná. Jeho poradci tvrdí, že se nechystá do exilu a zůstane v Pákistánu.
Pětašedesátiletý Mušaraf se dostal k moci v roce 1999 nekrvavým pučem. Pákistánská vláda se v nejbližších dnech chystala parlamentu navrhnout zahájení procesu jeho sesazení. Hlavním důvodem byly neústavní okolnosti loňské prezidentské volby a to, že po ní Mušaraf vyhlásil výjimečný stav a odvolal členy nejvyššího soudu, který s jeho postupem nesouhlasil.
Jak uvedla spolupracovnice ČT Tereza Engelová, spis obvinění vůči Mušarafovi má 100 stránek a není jisté, zda jim všem nakonec opravdu bude čelit. Spekuluje se, že vyjednává s opozicí o své imunitě. Hovoří se také o exilu. Mušarafovi poradci nicméně tvrdí, že se bývalý prezident do exilu nechystá a zůstane v Pákistánu. Od březnového vytvoření nynějšího kabinetu měl velmi ztíženou pozici, když mu političtí oponenti komplikovali výkon funkce téměř ve všech oblastech.
Mušaraf se svým rozhodnutím podvolil tlaku vládnoucího tábora, aby odstoupil ještě před zahájením procedury vedoucí k jeho odvolání, byť to do poslední chvíle odmítal. V televizním projevu zdůraznil, že vždy pracoval pro blaho své země a že všechny kroky, které v úřadu učinil, byly vedeny dobrými úmysly. Zejména zdůraznil boj proti sílícímu radikálnímu islamismu a snahu o řešení hospodářských problémů. „Bohužel, jisté osoby vedené osobními zájmy proti mně vznesly falešná obvinění a obelhaly lid,“ prohlásil Mušaraf, když vyzval k usmíření a k vzájemnému respektu znepřátelených politických táborů.
„Od nikoho nic nechci, nemám žádné (politické a mocenské) zájmy. Svou budoucnost vkládám do rukou národa,“ dodal.
Chronologie událostí v Pákistánu od loňských sporných prezidentských voleb
- 6. října 2007 - Mušaraf znovuzvolen prezidentem - podle opozice protiústavně, protože kandidoval jako nejvyšší velitel armády
- 3. listopadu 2007 - Mušaraf vyhlásil výjimečný stav; Nejvyšší soud to odmítl schválit, poté byli jeho soudci odvoláni; Mušaraf do soudu jmenoval své přívržence, kteří stížnosti opozice zamítli a potvrdili platnost voleb
- 28. listopadu 2007 - Mušaraf odstoupil z funkce velitele armády a den poté složil přísahu jako civilní prezident
- 27. prosince 2007 - Expremiérka Bénazír Bhuttová zemřela při atentátu
- 18. února 2008 - V parlamentních volbách zvítězila opoziční Pákistánská lidová strana (PPP), v březnu se premiérem stal Júsuf Ráza Gílání (PPP)
- 7. srpna 2008 - Předseda PPP Ásif Alí Zardárí uvedl, že vládní koalice zahájí proceduru vedoucí k odvolání Mušarafa, jehož viní z oslabování ekonomiky a z porušování ústavy
- 18. srpna 2008 - Mušaraf oznámil demisi
Příštím prezidentem zřejmě Chán nebo žena
Odpoledne Mušaraf po devíti letech u moci opustil prezidentský palác. Předtím mu vzdala naposledy čest vojenská jednotka a zazněla pákistánská hymna. Ve funkci ho dočasně vystřídá předseda Senátu Muhammad Míán Súmrú, který už složil slib. Prezidentskou funkci bude vykonávat do příštích voleb, které by se měly konat do několika týdnů.
Pákistánské listy spekulují o tom, že by se příštím prezidentem mohl stát Paštun a vůdce koaliční Lidové národní strany Asfandjar Vali Chán. V čele Pákistánu by ale podle nejsilnější koaliční Pákistánské lidové strany (PPP) mohla stanout žena. Prezidenta volí provinční a celonárodní parlament.
PPP zvítězila v únorových parlamentních volbách, ale před nimi v prosinci zabili atentátníci její předsedkyni a manželku spolupředsedy strany Ásifa Alího Zardárího Bénazír Bhuttovou.
Pákistán oslavuje prezidentovu demisi
Po Mušarafově rezignaci se v Islámábádu sešli vůdci dvou nejsilnějších koaličních stran Ásif Alí Zardárí a Naváz Šaríf, kteří usilovali o Mušarafovo sesazení. Do objektivů kamer se široce usmívali, třásli si rukama, ale ani jeden neučinil prohlášení.
Do islámábádských ulic se po prezidentově odstoupení vydaly rozradostněné davy lidí a mnozí tančili. Domnívají se, že Mušarafův odchod z politiky přinese zlepšení ekonomické situace. V Karáčí se v ulicích rozdávaly při oslavách sladkosti, Láhaurem zněly na znamení radosti bubny.
Parvíz Mušaraf v datech
- 11. srpna 1943 - Narodil se v indické metropoli Dillí.
- 1999 - Dostal se k moci nekrvavým převratem, stal se spojencem USA v boji proti světovému terorismu, unikl atentátu zosnovanému sítí Al-Káida.
- 2001 - Stal se pákistánským prezidentem.
- 2004 - Nechal si prodloužit prezidentský mandát, úprava ústavy mu vynesla další pravomoci.
- 2008 - Oznámil demisi.
Mušaraf je ženatý, má syna a dceru. Hovoří plynně jazykem urdú, anglicky a turecky. V roce 2006 mu vyšla autobiografie s názvem V palebné linii.
Svět považuje Mušarafovu demisi za vnitřní věc Pákistánu
„Evropská komise považuje demisi prezidenta Mušarafa za výlučnou věc pákistánské vnitřní politiky,“ řekl dnes v Bruselu mluvčí Evropské komise. Ve stejném duchu vyznívá i většina prvních politických komentářů ze zahraničí. USA se k Mušarafovu rozhodnutí zatím nevyjádřily, již v neděli ale americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová označila vrcholící napětí mezi pákistánským prezidentem a vládou za vnitřní záležitost Islámábádu a Mušarafa ocenila jako významného spojence ve válce proti terorismu. Mluvčí britského premiéra Gordona Browna uvedl, že „vztahy mezi Británií a Pákistánem nezávisejí na jedincích“.
Zdrženlivý postoj zaujala k Mušarafovu odchodu i Moskva. Ruské ministerstvo zahraničí pouze vyjádřilo naději, že demise pákistánského prezidenta nebude mít negativní následky na politickou stabilitu země. Francie vzala informace z Pákistánu na vědomí a všechny politické síly v zemi vyzvala, aby „respektovaly ústavní rámec státu práva“. Německá vláda doufá, že budoucí hlava Pákistánu přispěje kromě jiného i ke stabilitě v sousedním Afghánistánu a v boji proti terorismu.
